AKCIE

Fondy

Akcie v teorii

Akcie v praxi

Nástroje

Burzy a indexy

Fondliga (44. kolo; rok 2013)

Rok 2013 sem budeme dávat postupně a podíváme se i na dlouhodobé výsledky, aktuální stav a i poplatky, které v dlouhodobém horizontu velmi významně ovlivňují výnosy.

I když konzervativní investoři si poslední roky neužili a ani neužijí žádné výnosové hody, další ťafku jim od ledna 2014 připravil Kalousek a spol. Prodlužuje se totiž takzvaný časový test na držení cenných papírů z 6 měsíců (což bylo pro fondové investory ideální) na 3 roky. A to je již řádná doba, která překračuje investiční horizonty většiny konzervativních fondů. Sice tam byl učiněn pokus, aby tato daň nepostihla právě ty nejběžnější investory, ale ten byl zřejmě učiněn naprosto diletantsky. Limit pro nutnost podání daňového přiznání je nastaven na 100 tisíc, ale nikoliv zisku, ale celkového prodeje. Čili pokud prodáte fond peněžního trhu za 101 tisíc se ziskem pouhého 1 %, i kvůli té tisícovce budete nuceni podávat daňové přiznání.

Fondy peněžního trhu

Fondy peněžního trhu definitivně padly na dno. S padajícími úrokovými sazbami se aktuálně příliš přes procento vydělat nemůže. A to procento je tak akorát, aby bylo na odměny manažerů fondů skrze správcovský poplatek. I když ve strategiích peněžního trhu se mění ledascos, včetně názvů fondů (naposledy IKS Peněžního trhu na IKS Krátkodobých dluhopisů), tak výše poplatků zůstává stejná. A to včetně vstupních poplatků, což u tohoto typu fondů je prakticky výnosová genocida.

Výnosy za rok 2013 se tak pohybovaly mezi -0,7% až 0,7 %. Nejlepší byl opět fond ze stáje České pojišťovny, ale jak bylo řečeno v minulosti, aktuálně jsou tyto lepší výnosy dosaženy hlavně tím, že peněžní trh fondy pomalu opouští. Ideální pro srovnání by byl údaj o duraci (průměrné době splatnosti portfolia fondu), ale ten se bohužel příliš nezveřejňuje. A fond, který by měl být uchráněn od pohybů dluhopisových kurzů, by jí neměl mít přes 6-12 měsíců. Naštěstí investoři mají ještě více rozumu a opouští obecně všechny tyto fondy. Kdysi největšímu Sporoinvestu od České spořitelny klesl majetek z 47 miliard (2007) o 3/4 na aktuálních 13 miliard.

Vzhledem k tomu, že se má jednat o krátkodobé investice, které pak přes tučné obhospodařovatelské poplatky tučně dojí správci, vstupní poplatky by zde ani snad neměly co dělat. Ale kromě čerstvé nuly u ČP Konzervativního mají je úplně všichni, od 0,1 % (ČSOB) po půlprocento (například u ING, což je ovšem částka, kterou nebyl schopen fond vydělat ani za 3 roky). U některých fondů může být tento poplatek nižší v případě vyšších investovaných částek.

Ještě horší v případě delšího držení jsou samozřejmě manažerské poplatky (správcovské, obhospodařovatelské, či jak chcete), které uzobávají výnos každý den (jak vypadá vývoj takového fondu, ukazuje například vedle roční graf ČSOB Multi Interest Cashe). Nejnižší poplatek má aktuálně ČP konzervativní (pouze 0,2 %) a kupodivu Sporoinvest (0,45 %), který snad i zareagoval na poklesy výnosů. Jiní si berou až čtyřnásobek (zde je již dle očekávání IKS od Komerčky 0,8 % ročně, který i přes solidnější výsledky posledních a prvních let je v minusu neskutečných posledních 7 let).

název kurz 2013 2012 2011 bodů celkem vstup.
popl
obhos.
popl
1. ČPI OPF PT/Konzervativní 1,2541 0,72 % 2,91 % 0,93 % 15 b. 182 b. 0 % 0,2 %
2. IKS Krátkodobých dluhopisů 1,5763 0,64 % 1,54 % 0,08 % 11 b. 154 b. 0,3 % 0,80 %
3. Pioneer Sporokonto 1,6049 0,34 % 1,67 % 0,42 % 7 b. 174 b. 0,5 %* 0,60 %
4. ISČS - Sporoinvest 1,8750 0,29 % 1,48 % -0,08 % 4 b. 142 b. 0,3 % 0,45 %
5. KBC Multicash CZK 129,89 -0,35 % 1,06 % -0,03 % 0 b. 136 b. 0,1 % 0,70 %
6. ING čs. fond peněžního trhu 1531,5 -0,65 % 0,13 % 0,61 % 0 b. 136 b. 0,5 %* 0,55 %

A jak si vedly fondy ve své 14leté historii? Na začátku zažívaly období vysokých úrokových sazeb (ale i vyšší inflace), čili v reálných výnosech to stejně většinou žádná sláva nebyla. V úvodních měsících nového tisíciletí si několikrát šáhly na roční výnosy 5 %, ale již od roku 2003 spadly pod 3 %. I když z principu by tyto fondy nikdy neměly klesnout do záporu, může se tak stát třeba, když jejich poplatky jsou vyšší než možný dosáhnutelný zisk (děje se aktuálně), nebo odchýlení od strategie fondů a nakoupení rizikových papírů, které v portfoliu nemají co dělat (papíry islandských bank). Největší experti na propady nepropadnutelných fondů byly v IKS Komerční banky (roční propad až -7,3 %), ING (až -5 %) a České spořitelně (až -3,1 %). Důležité pak je, zda jde o krátkodobý výkyv, který je možné téměř vzápětí stáhnout (Sporoinvestu trvalo dostat se na předpoklesovou úroveň 2 roky; ING 2 a půl roku, ale aktuálně již opět doklesal pod úroveň ze srpna 2008 a děsivý IKS peněžního trhu se předkrizové úrovní ani zdaleka nepřiblížil.

I když snad nikdo tyto fondy po celých 14 let nedržel, podívat se blíže na rozptyl 22 až 31 procent ve výnosech můžeme. Nejvíce vydělala Živnobanka Sporokonto (dnes Pioneer) s 31,1 %. Těsně druhý skončil KBC Multicash (dnes KBC Multi Interest Cash CSOB CZK) s +29,9 %. To je ale i ideální příklad toho, proč nevybírat fondy podle minulé úspěšnosti. Za poslední 3 roky totiž rovnou dvakrát skončil v minusu a pokaždé si odnesl předposlední příčku. Sice až čtvrtý skončil Konzervativní fond ČP (dříve ČP otevřený podílový fond peněžního trhu) s +25,4%, ale ten byl ochuzen o nejlepší výnosová léta, protože vznikl až o 2 roky později (pokud odečteme první dva roky i ostatním, zaostanou všichni za ním o 5 procentních bodů). Tento fond naopak poslední 3 roky je jasným vítězem žebříčků. O poslední místo si to těsně rozdala Komerční banka (22,9 %) s ING (22,5 %). Inflace však za tuto dobu byla 42,3 %, čili reálně v záporu skončily všechny fondy a ty nejhorší připravily své investory o čtvrtinu kupní síly. A jestlipak alespoň ty rizikovější fondy dopadly lépe, uvidíme v některém z příštích dílů.