AKCIE

Fondy

Akcie v teorii

Akcie v praxi

Nástroje

Burzy a indexy

Další daňový zářez drobným investorům

(11. 6. 2013) V rámci politiky zvyšování daní a házení klacků pod nohy všem podnikajícím si tato vláda došlápla i na kapitálové zisky plynoucí z držby cenných papírů fyzickým osobám. Tato novela brutálně dopadne i na klasické drobné investory investující i do konzervativních peněžních fondů.

Doposud jsou příjmy z prodeje cenných papírů osvobozeny od daně, pokud přesáhne doba mezi nákupem a prodejem 6 měsíců (a celkový podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech nesměl převyšovat 2 roky). O mnoho let dříve tento časový test byl 12 měsíce, poté jen 3 měsíce, než se to upravilo do dnešních šesti.

Pokud prodej nesplní podmínky daňového osvobození, fyzická osoba musí příjmy z prodeje (rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou spolu s odečtenými náklady souvisejícími s danými obchody – zejména poplatky makléři a burze) zdanit v daňovém přiznání podle paragrafu 10 (ostatní příjmy), což znamená momentálně 15 % (od roku 2015 pravděpodobně dokonce 19 %). Ztráty z jiných obchodů lze uplatnit pouze proti ziskovým obchodům. O tyto ztráty nelze snižovat v daňovém přiznání jiné durhy příjmů. A z těchto příjmů se (zatím) neplatí sociální a zdravotní pojištění.

Změna má začít platit od 1. ledna 2014 a prodlouží časový test na daňové osvobození na nevídané 3 roky. Na nakoupené cenné papíry do konce roku 2013 budou platit staré podmínky.

I když je tato novinka údajně zaměřená na větší investory, potrápí i ty nejběžnější. V zákoně je dále uveden limit pro osvobození, pokud celkové příjmy z jejich prodeje za kalendářní rok nepřesáhnou 100 000 Kč. Ale zde se mluví o příjmech a nikoliv, jak by selský rozum napovídal, o rozdílu mezi příjmy a výdaji (o zisku). Pokud uvážíme vůbec nejběžnějšího českého investora, který investuje do nejběžnějšího produktu spojeného s cennými papíry, tedy do fondu peněžního trhu 100 000 Kč (což není nijak velká částka pro tento druh investice) a za rok či dva tyto podílové listy prodá se 4% ziskem za 104 000 Kč, MUSÍ podat daňové přiznání a zisk 4 tisíc zdanit.

To samé platí, kdyby tyto prodeje učinil během kalendářního roku například čtyřikrát po 26 tisících. V případě více obchodů jednoho cenného papíru při rozdílných cenách nákupů a prodejů by se měl uplatňovat systém FIFO, kde se při prodeji postupně vyřazují nejstarší nakoupené cenné papíry nebo vážený aritmetický průměr nákupní ceny. Obě metody mohou vést k velmi rozdílným výsledkům, proto po porovnání nebude těžké vybrat tu „pravou“.