CESTOVÁNÍ

TravelInfo

Jižní Afrikou 2015 (3.)
Zimbabwe & Zambie, Viktoriiny vodopády

5. 9. Zimbabwe – Victoria Falls

Viktoriiny vodopády (Mosi-oa-Tunya ) – jedny z nejkrásnějších a nejmohutnějších vodopádů na světě vůbec. Šířka vodopádu je 1800 metrů a voda padá z útesu vysokého 120 m do úzkého (130 m) a hlubokého (140 m) čedičového kaňonu. Průtoky v průběhu roku silně kolísají. Vodopády byly objeveny 16. listopadu 1855 skotským cestovatelem Davidem Livingstonem a nazvány podle britské královny Viktorie. Bohužel ta krása se dělí mezi dva státy, čímž se za pohled zdvojnásobují komplikace i ceny. Klasické dilema je, kterou zemi si na vodopády vybrat –
Zambie je klidnější země, dá se dostat přímo na hranu vodopádu a na ní se případně i vykoupat s výhledem do 115 metrů hluboké vodopádové strže, dostat se dá k jeho dnu (bohužel nyní už ne tak přímo) a je tam od botswanských hranic jednodušší veřejná doprava. Jenže v období sucha má ten vodopád trošku problém, a to že nemá prakticky žádnou vodu, což je u vodopádu problém dosti závažný a čučení na vodopádovou zeď znamená jen koukání do hlubokého suchého kaňonu. Nedaleké město Livingstone je autentické africké město, i když je v něm vidět peněz jak šlupek, ale od vodopádu je vzdáleno 10 kilometrů.

Viktoriiny vodopády

Afrika
Viktoriiny vodopády když je voda a vrtulník

Viktoriiny vodopády

Afrika
Když není vrtulník a je sádra. Škvíry jsou davná místa vodopádu

Zimbabwe sice nedávno plnilo noviny svým magorským prezidentem, který hnaný nenávistí k bílým kapitalistům zcela rozvrátil místní ekonomiku, a inflace rostla do miliardových hodnot. Dnes se vše uklidnilo a oficiální měnou je americký dolar. Tomu se říká vítězství černošského komunismu. Ale tím líp pro nás. Nicméně pro okolní země je hrdina a pojmenovávají po něm ulice. Vodopád je ze Zimbabwské strany jednoznačně lepší a v období sucha (jako máme my) zimbabwskou půlkou protéká tak 95 % vody. V období dešťů je to asi jedno, to se vody valí úplně všude a odsud možná není ani pro deštivou tříšť ani nic vidět. Žádná rozumná doprava ze 70 kilometrů vzdálené hranice není, protože podél není žádná vesnice. Turistické sterilní městečko Victoria Falls je přímo u vodopádů. Nicméně ty jsou stejně všude obehnány plotem národních parků s tučným vstupným (30 resp. v Zambii 20 amerických dolarů).

Dilema jsem vyřešil tím, že dáme do jednoho okruhu obě země. U vodopádů je také historický železný most s hraničním přechodem. Víza se dávají bez problémů na hranici a nyní čerstvě dělají i dvojvíza pro obě země za jeden štempl a jeden poplatek (ale ten je stejně násobkem dvou samostatných víz). Nabízí se sice doprava minibusy z Botswany, ale ceny začínají někde na 55 dolarech za osobu a jednu jízdu, tak to vezmeme na vlastní pěst. Jet tam na otočku vlastním autem je dle zkušeností na nic, protože na hranicích se platí tučné poplatky za silniční daň a pojištění a ještě jsou hlavně v Zimbabwe policejní checkpointy na další úplatky.

Začneme se Zimbabwe, kde jsme si rezervovali na noc stan a vyrážíme značně na lehko. Auto necháváme v Kubu Lodge a na hlavní silnici chytáme minibusíky či sdílené taxík na hranici pendlující mezi Kasane a Kazungulou (5 pul). Jsou to sice jen 2 kilometry od křižovatky, ale z důvodu divé zvěře se tu nedoporučuje pohybovat pěšo. I hranice je značně v divočině, ale procedury proběhly slušně rychle. V Zimbabwe si s námi mile pokecají, Pítr Czek Ripublic je ideálním tajícím komunikačním prostředkem, v pase za 5 minut přibývá hezký vízový kartónek (zas to srovnání s hnusným namibijským štemplem s čekačkou 14 dní) na tzv. KazaVisa pro obě země za 45$. Taxík do Victoria Falls mírně snižujeme na 30 dolarů, ale asi se vyměklo brzy. Něco z toho stejně ukrojili policajti na dvou checkpointech, jinak celou dobu jedeme v pusté bushi.

Victoria Resthouse je slušně vypadající kempovací a chatkovou osadou s dokonalým trávníkem. My máme opelichaný stan s postelemi a čistým povlečením (20$ za osobu), hážeme sem věci a jdeme přes město k nedalekým vodopádům. Hned se po nás vrhá pár mladíků, které se snaží prodat hlavní suvenýrový zimbabwský artikl – ještě nedávno platné triliónové a biliónové bankovky. Po boji se vykšeftovali nějaké kousky s pěkným počtem nul asi za dolar. Za stejnou cenu se dostala i pěkná kamenná soška zvířat, i když Petrovi bylo ze smlouvání vyloženě trapně. S ním to je trošku těžší, protože se všem těm kšeftařům omlouvá, že žádnou z jejich nabídek nevyužívá, a oni dál krouží s vidinou snadné kořisti. Holt poprvé… Kromě toho jsou tu i standardní obchody, lokální fastfoody, obchody s levným a studeným alkoholem a pitím. Oficiální měnou jsou tedy dolary, dá se uspět i s čímkoliv jiným. Místo centů si vyrazili svoje mince, ale stejně tak se na deset centů se dá použít jeden rand.

Zimbabwe

Afrika
Victoria Falls City

Zimbabwe

Afrika
Viktoriiny vodopády

Zimbabwe

Afrika
Vodopády z jednotlivých vyhlídek

Zimbabwe

Afrika
až k Danger Pointu před Zambijskou vyschlou stranou

Jediný oficiální vstup (30$) je téměř u hranice, fronta malá, čekání delší, k přečtení pár cedulí a jsme asi na kilometr dlouhé hraně naproti vodopádům, kde pár desítek metrů odnaproti hřmí a padá řeka Zambezi. Vyhlídek je tu asi patnáct spojených chodníčky v deštném pralese, který po těch dosavadních vyschlotinách je doslova oázou s pár popásajícíma se antilopami a prasaty. Ono taky být zkrápěn 24 hodin denně po celý rok trochu pomůže. Nechybí socha objevitele vodopádů Davida Livingstona, což je jeden z mála bělochů, který ještě neupadl v nemilost. Na konci se dostáváme na ostroh Danger Point, odkud je vidět i do trhliny, kterým Zambezi z vodopádů vytéká a prodírá se ostrými zákrutami po místech dávných umístění vodopádů. Nad tím se klene krásný obloukový silniční most, který před stoletím měl spojit železnicí Cape Town s Káhirou, než do toho Belgičané tradičně hodili vidle. Dnes se dá dojet aspoň do Tanzánie a pár luxusních turistických vláčků i tenhle spoj umožní. Mostovka slouží jako oficiální přechod, železná konstrukce pod vozovkou pak jako nelegální přechod. Ale využívají ho přes den jen opice.

Po několikahodinovém kochání a focení chceme obhlédnout velký baobab nad vesnicí, ale divá zvěř pustou cestou s varováním nás od procházky usměrní na žrádelnu a obchod s alkoholem, kde se alkohol vždy důkladně balí, aby nebyl na ulici vidět, tak s tím pitím Petr musí vytrpět až do úkrytu stanu.

Noc: Zimbabwe, Victoria Falls Restcamp 20$/os v erárním stanu
Doprava: taxi hranice-Victoria Falls City *30$, minibus na hranici 5P
Dvojvízum do Zambie a Zimbabwe 45$, vstup do NP 30$
Žrádelní ceny: Chickenburger+chips+cola 4.5$, piva á1$, půllitrovky vody á0.3$, malá cola 0.5$
Celkem 123 $ (3000 Kč)

6. 9. Zambie – Viktoriiny vodopády – Livingstone

Další slunečné ráno a další hranice. Tentokrát to máme pěšo, ale ještě před ní zajdeme na vyhlídku na Zambezské trhliny u jednoho café, odkud se dělají i různé adrenalinové atrakce, kterými jsou vodopády proslulé, od bungee z mostu, ziplejny přes soutěsky, raftingy atd. Ale každá asi za sto dolarů. Z mostu jsou slušné výhledy, poslední kšefty se suvenýry (vše poté již bylo skoro o řád dražší) a vlezeme do Zambie. Byrokracie minimální, ale autem by to bylo asi na hodně delší lokte.

V Zambii se platí s kwacha, kterých je asi 10 za dolar. Směnárna je kousek za hranicí i s prodejnou vstupenek (tentokrát 160 kwacha/20 dolarů). Před vstupem spoustu suvenýrových obchůdků i trochu občerstvení, kde začíná tradiční hon na malé bankovky, protože ty nikdo nikde nemá. Zambijská část je mnohem sušší a chybí jí ta voda. V podstatě z celé její kilometrové hrany padá voda asi ve dvou proudech. Ona by tu možná i nějaká voda byla, ale kradou ji ještě vodní elektrárny.

Zambie

Afrika
Vstup do Zambie

Zimbabwe

Afrika
Vyhlídky do kataraktů

Zambie

Afrika
Most přes Zambezi a hranici

Zimbabwe

Afrika
Poslední dávka padající vody před vyschlou Zambií

Dá se dlouze a bez omezení chodit po hraně a skákat přes jezírka. To dělají i sloni, kterého načapeme obbazének, naštěstí šel demolovat radši keře. Dalo by se za hodinu doskákat až na ostrůvek v prostředku, kde asi bude vojenské hlídka, ale taky je tam slavný Devils Pool s jedinečným koupáním na hraně vodopádu. Ale opičíme se po Amících, které vede nějaký domorodec ke zdejšímu mnohem bližšímu bazénku v jediném padajícím čůrku, leze se tam sice krkolomně, ale víceméně bezpečně se člověk dostane do vany, kde ho dělí od propasti jen malá vodou přetékající hrana. Tak si člověk lebedí v příjemné vodě a čučí s vodou do hlubin, skvělé vykoupání.

Obejdeme všechny zbylé vyhlídky a sejdeme džunglí plnou paviánů ke břehu řeky pod mostem. Petr už sýčkuje, nevěda, jak se dostaneme domu. To ho spolu s moji ležérností, že „když nestihneme, tak pojedeme zítra“ úplně neuklidňuje, ale nakonec hrdinně mlčí a trpí. Po probití se skrz taxíky za koleje skáčeme do dodávky, která za pár šušní jede do centra Livingstonu.

Zambie

Afrika
Nad hranou vodopádů

Zambie

Afrika
Vyschlá zambijská část

Zambie

Afrika
Zambijská hrana

Zambie

Afrika
Mini Devils Pool

To už je pořádně městečko, hlavní uklizené asfaltové bulváry, pěkné domky a za tím trhy, špína... africký klokot. Projdeme trochu městečko, mají tu i muzea (železniční a Livingstona, ale to bychom dnes už nestihli). Před tím Livingstonovým muzeem je i socha našeho Emila Holuba postavená naší a vídeňskou ambasádou, který vodopády jako první zmapoval. Ale dorazil sem 20 let po Livingstonovi, tak ho samozřejmě nikdo nezná.

Oficiální autobusy už asi nejezdí a je to jen na taxících, které ale stejně jsou dost levné a fungují i jako sdílené za taxu 35 kwacha za osobu na hranici. Jen je třeba počkat na další lidi. Zatím skočíme něco koupit a čekáme pod stromem, než dojde jednomu z taxikářů trpělivost a bere nás i za těch 35 spolu s místní holkou, kterou se snaží sbalit nonšalantností dopravy zdarma.

Zambie

Afrika
Zambijská hrana

Zambie

Afrika
Emil Holub v Livingstone

Zambie

Afrika
Zambie on the road

Zambie

Afrika
Trajekt přes Zambezi

Kazungula je na zambijské straně pořádná vesnice, kterou prochází hlavní silnice dál na západ. Do Botswany se ještě nějaký měsíc bude dostávat přívozy, kam se vejde jeden kamión a pár pěšáků (za 2 kwacha). Na botswanské straně lezeme do minibusu ke Kubu Lodge. Stačili jsme se nakonec vrátit pořádně brzo a zbytek dne se vyvalujeme u prázdného bazénu. Ale tím spíš bych si dal v Zambii celý den i s noci v Livingstone. Dvoudenní výlet na vodopád dvou zemí vyšel komplet na 3600 Kč bez nějakých adrenalinových serepetiček.

2 dny okruh po vodopácech komplet 3600 Kč
1 USD = 9.4 kwacha
Noc: Kubu Lodge, campsite 87 P/os
Doprava: minibus do Livingstone 5kw, taxi do Kazungula 35kw, trajekt 2kw, minibus ke Kubu 3.5P
Vstup do NP 160kw, v krámech jídlo a pití docela levné
Celkem 225 kw + 90 P (800 Kč)