CESTOVÁNÍ

TravelInfo


   

Asie 2006
(1. - Před cestou)

Yangshuo
Úvodní výplňová panoramata - čínské Yangshuo
 

Další zima na krku, tak bylo na čase se porozhlédnout po další cestě za teplem. Výběr se ustálil na dvojici jihovýchodní Asie a Latinská Amerika. Čekání na výprodejové letenky se nepovedlo. Klasické letenky do Jižní Ameriky jsou dost drahé, tak se naťukal Praha - Hong Kong a Bangkok - Praha s vizí projížďky mezi Hong Kongem a Bangkokem přes Čínu, Vietnam a Kambodžu a zarezervoval to na měsíc. Nakonec to teda dopadlo ještě zajímavěji, ale popořádku.

Do obou měst létá několik společností, takže zkombinovat lety nebyl problém. Nejlevněji vyšel Aeroflot s přestupem v Moskvě. Rusové sice za lístek chtěli 16100 Kč, ale na rozdíl od ostatních aerolinek k letenkám nepřipočítávají kvanta nejrůznějších příplatků, takže vyšly na 18500 Kč. Vloni o profláklý Velvetu u GTS sice byly "supervýhodné" letenky do Bangkoku za 11200, ale příplatky dělaly dalších 8 tisíc.

Obětí mé cesty se stal opět Marek, kterého se povedlo ukecat na celé 4 týdny, což je ten limit, na který se pracující člověk může utrhnout. Naštěstí to, že z Bangkoku poletí sám a Iljušinem se dozvěděl až po nákupu letenek. Když jsem totiž vyrazil do Prahy zaplatit zarezervované letenky, těsně předtím jsem potkal exspolužák z Ústí Milana a povedlo se mi ho na cestu ukecat taky a zarezervoval mu zpáteční let do Bangkoku. Tak jsem na Bangkok nachystal velkou výměnu, kdy Marek odletí domů a stejným letadlem přiletí Milan na další 3 týdny. Tím se pěkně zakulatil počet dní cesty na rovnou osmačtyřicítku. Mírně tím zdražila letenka o 2500, protože je delší než na měsíc. Zatímco Marek je ostřílený asijář a byl tam se mnou už čtyřikrát, pro Milana to jest baťůžkářská premiéra. Tak uvidíme, jestli budou pro něj horší štěnice, hlad nebo já.

VC Malajsie - Sepang
Víkend na Velké ceně Formule 1 v Malajsii

Na velkou přípravu jsem se vyflákl, jen jsem okopčil kus Lonelyho z Hong Kongu a jižní Číny, oprášil starého Jihovýchodoasijského Lonelyho a přidal pár listů o Moskvě. Očkování všechny už mám (nebo si to aspoň myslím), tak stačilo jen jít podle seznamu věcí. V hotovosti jsem vzal jen 300 dolarů, takže jsem se vydal do spár kouzelného plastu (skoro bez problémů). Byrokratické problémy byly s vízama, protože skoro každá země na trase si potřebovala přilepšit našimi 40 dolary a zkrátit týden našeho čekání na cestu. Až na Kambodžu (na hranicích za 20 dolarů) jsme všechny víza vyřídili v Praze (Čína, jednovstupní vízum 40 dolarů za 1 týden; Vietnam, 1500 Kč, 1 týden; Thajsko, dvouvstupové vízum 1400 Kč, 3 dny; Rusko, tranzitní vízum, 1200 Kč, 10 dní).

Představy o první části byly celkem jasné. Dva dny v Hong Kongu, přeplavit se do Macaa a pak projet nějakou čínskou přírodou a megapoli. Vietnam jsme museli vzít komplet od severu na jih. V Kambodži zavítat do Phnom Penhu, Sihanouksville a nějakého parku. Zakončení mělo být klasické leháro někde na ostrově. To se vybral Ko Chang. Nečekané protažení cesty se strávilo většinou v Malajsii, kde jsem chtěl projet místa, které jsem před třemi lety vynechal (národní park Taman Negara, K.L., Penang, Tioman). Styčným bodem druhé části cesty se ale nakonec stala Velká cena Formule 1 v Sepangu. Když už jede člověk kolem, proč na tuhle monstrakci nejuknout. Abych nepřijel domů příliš prohřátý, cestou zpět jsem se zastavil na den v Moskvě řádně vymrznout ve frontě na maso, Lenina a na vše ostatní. Většina se povedla, všichni jsme relativně přežili a zpátky se fakt nechtělo. Tož vzhůru na cestovní deník...

Moskva
Poslední den v Moskvě

7.2.2006: Praha - Moskva

Dopoledne jsme naskočili do Airbusu směr moskevské letiště Šerementěvo. Sněhu kolem ranvejí bylo až na úroveň křídel. Na letišti jsme měli 3 hodiny, takže jsme si mohli prohlídnout tento vykachlíkovaný skvost, kde cestou zpátky budeme trávit celou noc. I druhý let do Hong Kongu vypadal solidně - letělo se Boeingem, kde jsou přece jen přísnější předpisy, takže se tam ani moc nekouří, nemobiluje se při přistání ani nepadají kusy plechů při odletu. Těchto vymožeností jsem se měl dočkat až cestou zpět, kdy se letělo Iljušinem a Tupolevem. Aspoň jsem poznal celou aerofloťáckou letku. Samozřejmě jakákoli vymoženost normálních aerolinek na palubě chybí (televize, sluchátka...), za alkohol se platí v dolarech (všichni mají ale v batohu flašku vodky) a jídlo slouží hlavně na zkrácení času.