CESTOVÁNÍ

TravelInfo


   

Asie 2006
(17. Rusko, Moskva)

26.3.2006: 48. den Moskva

V Moskvě nás čekala noc na letišti. I bez moskevského oblažení bychom měli první návazný spoj až ráno po 10 hodinách v tranzitu. A když už člověk zavadí nožkou o ruskou půdu, proč si to tu o pár hodin neprodloužit a neokouknout hlavní město matičky Rusi. Takže do Prahy jsme letěli až večerním letadlem. Vyřízení tranzitního víza bylo v Praze bez problémů a bez zvacích dopisů (1200 Kč).

Noc jsme však nemohli přečkat v tranzitním prostoru, kde se na horní galerii vyndají zpoza odpadkových košů papírové kartony a zalehne se na zem. Vymoženosti jako sedačky tam totiž skoro nemají. Z noci v odbavovací hale byly trošku obavy, aby ji náhodou po posledním letadle nezavřeli a nás po půlnoci nevyhnali do dvacetistupňového mrazu.

Pomalu jsme sbírali minutky a blížili se do haly. Byrokracie u celníků překvapivě nebyla. S batohy se shledáme až v Praze, takže z příručních vyndáváme pár vrstev oblečení a hodně jídla. Hala byla docela fajn, dvoupatrová, pár otevřených stánků s jídlem a Zlatopramenem za 30 rublů a Balticou za 40, hodně sedadel na kterých se dalo zalehnout na délku těla a hlavně se na noc nezavírala.

Moskva

Moskva
První ruské kroky na Reknoj vokzalu

Moskva

Bangkok
Echt ruské věcičky z Arbatu

Vyměnili jsme pár rublů. Jeden dnes vychází skoro na totéž jako koruna (1 USD = 27 rublů). Chvíli jsme ještě courali po dvou malých halách a našli si klidné místo na debužírung. Po půlnoci jsme zalehli a v pohodě se vychrupli do šesti ráno.

Tož Moskva - hlavní město Ruska s 10 milióny obyvatel. Je mezi nejdražšími městy světa, ale stejně tak ji Rusové zvenku říkají velká vesnice. První osídlení je z 11. století a založení se datuje k roku 1147, kdy zde měl Jurij Dolgoruký mecheche. Hlavním bodem města je přirozeně Kreml, kde vedle sídel prezidenta, Nejvyššího sovětu, Senátu, Kremelského sjezdového paláce jsou jedinečné katedrály a kostely. Kreml je obestavěn nádhernými hradbami s mnoha věžemi, na jejichž špičkách zůstávají rudé hvězdy.

Z letiště se dá nejlevněji dostat městskými autobusy číslo 851 zastavujícími u každého přechodu na konečnou metra Reknoj vokzal. Jsou i expresní busy 851-c. Jezdí docela často, zaplatíme 17.5 rublů u řidiče a za rudého východu slunce nad paneláky moskevských periférií se řítíme do centra. Reknoj vokzal je veliké parkoviště s obchody, kiosky a směnárnami. Teploměr ukazuje -8 stupňů. To je na naše dvojité letní oblečky docela palba. Moje hlava je ve fešném sockloboučku a Milanova pod mclareňáckou kšiltovkou zahalenou kapucou od šusťákovky. Docela bychom zapadli vedle vágusů pijící na stojáka lahváče před obchody. Plusem je velká síť metra, díky níž se člověk dostane kamkoliv. Jízdné stojí 15 rublů a kupujeme ho ve vestibulu metra od bábušek v kukani. Vystupujeme na stanici Teatralnaja.

Moskva

Moskva
Rudej plac se Státním historickým muzeem

Moskva

Bangkok
Další mrtvola na cestě - mauzoleum Vladimíra Iljiče Lenina

Konečně správná Moskva. Obrovské bulváry a nikde nikdo. Přechody ohromných silnic jsou naštěstí řešeny podchody. Nabíráme špatný směr, takže okolí Velkého divadla si prohlížíme důkladněji. Okolí Rudého placu (Krasnaja ploščaď) vypadá ještě velkolepěji - hradby Kremlu s malým mauzoleem VILa, Chrám Vasile Blaženého, muzea a Gum. Zatím tu není ani noha, tak jen očumujeme a pokračujeme kolem hradeb k řece Moskva. Z mostu počuhujeme na panoramata. Zejména budova Lomonosovy univerzity zahalena kouřem z továrny uprostřed města za ranního slunce je inspirující.

Obkroužíme hradby a protože do otevření prvních budov a muzeí zbývá hodně času, jdeme zavzpomínat na staré časy na moskevském Arbatu - pěší zóna a bývalá výkladní skříň sovětského blahobytu. Dnes to vypadá poněkud ošuntěle. Už se pomalu vybalují stánky s matrjóškami. Ale začínáme už silně promrzat. Když najdeme otevřený obchod, dlouze si v teple prohlížíme vystavené kýče. O pár desítek metrů znovu a znovu. Hle, McDonald, tak na předraženém kafi dlooouze rozmrzáme. Tam teprve zjišťujeme, že se v noci přeřizoval čas na letní, je o hodinu více a vše kolem Kremlu by už mělo být otevřeno.

Tam už je přeplněno. Dnes je totiž neděle a Rusové se přijeli kochat zdaleka. Očíhneme výměnu stráží u hrobu neznámého vojína a zhnuseně koukáme na dlouhou frontu k mauzoleu VILa. Necháváme to na později, třeba se oteplí. Je furt jasno a během dne se teplota vyšplhala až na minus dvoum.

Vracíme se na Rudý plac. Na severu je Státní historické muzeum se sbírkami o vývoji říše (vstup 3 Usd, otevřeno od 11 do 19 hodin). V růžku náměstí je malá hezká Kazaňská katedrála. Založena byla v roce 1636 a přesně o 300 let později byla zbourána Stalinem, protože bránila v cestě průvodům dělníků při oslavách 1. máje. Před 13 lety byla postavena přesná kopie. Uvnitř se akorát konal obřad a vše bylo zahalené v kouři a novota nebyla nikde poznat. Zato hned vedle v Gumu to luxusem a novotou jen zářilo. Za komoušů tu bylo na tisíc umolousaných krámků s asi padesáti produkty. Dnes se tu hemží Versaci, Vittoni, Hilfigeři, Bossy a podobnými pány. Přes den je náměstí obehnáno zábranami a kochat se vůkol můžete jen na chodnících.

Moskva

Moskva
Chrám Vasila Blaženého

Moskva

Moskva
Obchodní dům GUM

Samozřejmě nejklasičtější symbolem Rusi je chrám sv. Vasila Blaženého se svými barevnými kupolemi v maurském slohu. Podobně zajímavé je to i vevnitř, chodbičky, místnůstky s ikonami, schůdky, věžičky, okýnka, malby... Jen bába při vstupu byla klasicky nepříjemná, což je ale skoro všude. Chrám byl postaven v letech 1554-1561 na počest vítězství Ivana Hrozného nad Tatary u Kazaně. Název je podle bláznivého proroka, který při obléhání Kazaně zahynul a zde je pohřben. Postavil ho Posnik Jakovlev a dle legendy ho Ivan Hrozný po dostavění nechal oslepit, aby tu nádheru už nikde nikdy nepostavil. Za vstup chtěli 100 rublů a další stovku za foťák.

Mauzoleum Vladimíra Iljiče Lenina přímo pod hradbami Kremlu je ve srovnání s Ho Chi Minhem menší, ale stylově stejné. Za ním jsou ještě hroby všech sovětských tajemníků. Kontroly jsou přísné, prochází se přes rentgenovou bránu, abyste si náhodou nechtěli kousek otce revoluce uloupnout. Otevřeno je od 10 do 13 hodin a je zdarma. Fronta trošku ustoupila, tak jsme se do ní postavili. Bohužel bylo už po poledni a když už zbývalo jen několik desítek lidí před námi, oznámili vojáci pro dnešek konec. Následoval pořádný rozruch, protože někteří se tam chtěli dostat za každou cenu, až to musel přijít řešit velitel. Někteří to řešili o fous dál tradičními úplatky a docela úspěšně. Po marném doufání na další várku, která by byla vpuštěna okouknout tuto morbidní podívanou, jsme radši vyrazili do Kremlu, protože náš moskevský čas se začal silně krátit.

Moskva

Moskva
Hrob neznámého vojína pod zdmi Kremlu

Moskva

Bangkok
Brána sv. Trojice do Kremlu se Sjezdovým palácem (vlevo) a Zbrojnicí

Vchod do Kremlu je na druhé straně mezi věží Kutafjou a branou svaté Trojice. Nejprve je jedna fronta na zakoupení lístků. Vstup na základní prohlídky chrámů a pamětních místností je za 300 (studenti polovic) a pak jsou další částky navíc za foťák a další budovy, muzea či Zbrojnici. Otevřeno je denně od 10 do 17, snad vyjma úterý.

Následuje fronta na turniket před vstupní věží a pokračujeme frontou na bezpečnostní rám. Po vystání všech front nás zastaví a vracejí zpátky na frontu do úschovny, protože naše prázdné baťohy jsou přílišným nebezpečím pro Putina. Kdyby hned za námi neprocházely dvě báby s dvakrát většíma taškama, tak bych snad nadával sobě, že jsem to tam nedal hned, takhle to odnáší byrokrati. Potkáváme další zmrzlé Čechy, kteří si tady dali zastávku cestou do Indie. Naštěstí už frontu nestojíme a procházíme bokem.

Moskva

Moskva
Zvon Kolokol a v pozadí Nejvyšší sovět

Moskva

Bangkok
Takový nový modní trend jsme přivezli do Moskvy

Pevnost na kopečku Borockyj je ve tvaru trojúhelníku. Vysoké hradby měří 2 a čtvrt kilometru. V roce 1320 se sem přestěhovalo ústředí ruské církve z Vladimiru. Při vchodu na severní části je Zbrojnice s nahromaděnými poklady a dál se táhnou vesměs klasicistní vládní budovy, kam není přístup. Na druhé straně jdeme kolem několika paláců. Mezi starou zástavbou vyniká moderní socrealistický hnus z mramoru, skla a betonu jménem Kremelský sjezdový palác. Dál jsou už chrámy a katedrály kolem Sobornoje ploščadi - katedrála Nanebevzetí Panny Marie s pěti zlatými kupolemi (1475). Ta je hrobem pro všechny patriarchy ze 14.-18. století. Dál je tu Archangelský chrám na korunovace carů, chrám Zvěstování Panny Marie, kostel Uložení roucha a další. Bohužel nejvyšší stavba Zvonice Ivana Velkého byla v opravě. Před ní je největší světový zvon Car-kolokoj vážící 202 tun. Nikdy však nezazvonil a praskl. Vnitřky chrámů a kostelů byly také výborné a nikde nehlídal páprda, nekoukaly kamery a nezakrývalo se vše sklem jako u Blaženého Vasila. Přitom je to tu starší a hezčí.

Moskva

Moskva
Útroby jednoho z chrámů

Moskva

Moskva
Chrám Nanebevzetí Panny Marie? (na výšku)

Nachylující se čas z nás udělal japonské turisty a nafotilo se, co šlo. Však si to doma doprohlédneme. Oběhli jsme sice všechno, ale neškodilo by tu pobýt víc než naší hodinu a půl. Ještě jsme okoukli malé muzeum, kde dostal Milan pořádnýho zprďana od ruský báby, co leze do Kremlu, když neumí rusky.

Řítíme se k metru, kupujeme lístky, údajně nefungují turnikety, tak nám lístky bere bába vedle a pouští nás dovnitř. Lístky ale nemáme a revizory míjíme o fous. Řekl bych, že si bába přišla k 30 rublům. Stanice metra jsou krásné a připomínají spíše galerii. Orientace je ale už slabší.

Na Reknojem vokzalu nastupujeme do couráku a řádně obkroužíme předměstí a oba terminály letiště Šerementěvo. Nasedáme do Tůčka, kde máme lístky v poslední řadě u nouzového východu. To přináší dva metry místa na nohy a umrzlé Milanovy nohy u okýnka.

Výdaje: 360,50 rb (16 $)
Doprava: bus 851c Šerementěvo-Reknoj vokzal 17.5 rb a zpět 13 rb, metro á15 rb
Vstupy: 260 rb - Chrám Vasila Blaženého 50 rb (sleva 50%), Kremlu 150 rb (sleva 50%), úschovna batohů před Kremlem 60 rb

Čtyři přestupy z Ruzyně byly ťipťop, nikde nečekám ani dvě minuty a v půldeset budu po 50 dnech zpátky na Mělníku. Milan to měl do Budějovic krapet delší, takže si do cestovní deníčku mohl napsat o den víc. Jen mě cestou přepadá depka, když míjíme baráky, kolem kterých budu jezdit zas každý den a každý týden. Zoufale by to chtělo někam zaletět...