CESTOVÁNÍ

TravelInfo

Cesta kolem světa za 120 dní
Kanada: Niagarské vodopády a Velká kanadská jezera

16.den: 26. 9. NIAGARSKÉ VODOPÁDY

Ranní slunce rozpaluje hladinu přehrady do pořádných výparů, tak v nastávajícím vedru můžeme dál po 219 pokračovat do Kanady. Před ní na břehu Erijského jezera se rozkládá průmyslová aglomerace Buffala. Sjíždíme do rozkopaného a překvapivě prázdného centra, kterému vévodí 32patrová (121 metrů vysoká) radnice ve stylu artdeco, i když zdálky to vypadalo spíš na vybydlený panelák. Ještě potřebujeme natankovat americký benzín. Jenže… co se vlastně do toho auta lije? Na žádném štítku u auta není nic nalepeného. Sice z paměti lovím cosi o tom, že Američani naftu lejou sotva do traktorů, ale krk bych za to nedal. Aspoň vyzkouším ten čudlík na zrcátku, jak jsem kdysi viděl v Topgearu. Ten mě spojí s Tinou na lince Chevroletu, tak si trochu pokecáme, zodpoví asi nejstupidnější otázku týdne a můžeme jet dál.

56kilometrovou říční niagarskou spojku s Ontarijským jezerem překlenují do Kanady tři mosty. Na všech se platí mýto kolem 3 dolarů kanadských či amerických. Přejíždíme hned na tom prvním buffalským, ať si tu Kanadu trochu užijeme, když už jí na téhle cestě zas tak moc nedáme. První kontakt s Kanadou je s celníkem, který jen popřál šťastnou cestu a s výběrčím mýta, který byl o něco upovídanější.

Niagarské vodopády po obou stranách hranice obklopují města s nápaditým jménem Niagara Falls. Jedno je kanadský a druhý americký. Zarezervovali jsme si pokoj na kanadské straně v klasickém motelu Niagara Inn za 40 kanadských dolarů.

Kanada

USA
Niagara Whirlpool

Kanada

USA
Niagarské vodopády

Nejdřív jsme sjeli asi 5 kilometrů pod vodopády na Niagara Whirlpool, kde se nad pořádným vírem přejíždí v obstarožní lanovce Whirlpool Aero Car, které bude příští rok 100 let. Vír se tu točí až do hloubky 38 metrů jako pozůstatek dávného umístění Niagarských vodopádů, které tímto místem cestovaly asi před 4000 lety. Niagarské vodopády totiž postupují proti proudu docela čile až o 1 metr ročně. Už teď jsou skoro v polovině trasy, tak za nějakých pár desítek tisíc let docestují až k Erijskému jezeru. Celkové převýšení mezi jezery je 100 metrů. Z toho více než polovičku zařídí právě vodopády. Zbytek je na starosti řady viditelných peřeji.

Kanadský vodopád Horse Shoe (Podkova) je mnohem větší, protéká jím 90 % vody a zabírá 790 metrů, kdežto americká část o Kozí ostrov vedle má jen 320 metrů. Ten je navíc ještě menší, když se pod ním nachází hromada sutin. Ale díky nasvícení a ideálnímu pohledu z kanadské strany je momentálně zralý na pár desítek fotek. I když ještě před pár desítkami let tento vodopád prakticky zanikl v sutinách, že ho museli zcela odstavit a sutiny odtěžit a krásu mu dodat ručně. Kanadský vodopád se ztrácí v mlze vodní tříště. Ještě existuje třetí vodopád – Nevěstin závoj, hned vedle amerického, od kterého ho odděluje ostrůvek Luna.

Kanada

USA
Hrana kanadské Podkovy

Kanada

USA
A noční Disneyland

Auto jsme zaparkovali u řeky proklatě brzo, tak si údolí řeky Niagáry aspoň pořádně vychutnáme s pomalým blížením k hukotu vodopádů. Za mostem to konečně začíná, i když první pohled znesvětila americká vyhlídky postavená před vodopád, aby se svým vodopádem mohli Američané pokochat a nemuseli naproti ke kanadským Pepíkům s mnohem lepšími výhledy. Kolem nechybí kasina, hotely, spousta atrakcí, dinosauři i Elvis. Kanadský vodopád se postará o pořádné umytí, kor když se k jeho hraně dá dostat prakticky na dosah. Projdeme ještě párset metů nad vodopády, kde se široká řeka v relativním poklidu mezi mnoha ostrůvky chystá na pád do vodní tříště.

K vodopádům se vracíme až za tmy, tak jukneme ještě do produktů zdejšího zábavního průmyslu, kterému vévodí 160metrová Skylon Tower. Pár peněz se tu dá asi protočit. Padající voda je různě nasvětlována, což zachytit na naše fotoprdlavky dá trochu fušky a hodně času. Pak už valíme bulvy jen na asfalt, po kterém se úplně mrtví ploužíme k autu a do hotelu. Tak si postele užijeme stejně míň než v našem campervanu.

17. den: 27. 9. KANADA - Toronto, Sainte Marie, Hurónské jezero

Ráno ještě vypereme a rozvěšíme další várku prádla na ploty a frčíme do Toronta. Před ním nás ale svádí objížďka na okruh, tak se do něj až s pořádným zpožděním pouštíme ze severu, odkud to je přes 25 kilometrů hustou zástavbou. Sice dnes v sobotu není moc provoz, ale i tak semafory zásadně s červenou na každém bloku dělají jízdu pěkně otravnou, což se nám tak nějak přeneslo i na celé město. V centru se stejně nedá zaparkovat, vše je rozkopané, tak okoukneme někdejší nejvyšší stavbu světa CNN Tower s 533 metry bohužel jen letmo a trochu prolezeme viktoriánskou zástavbu univerzity z roku 1827, ale času jsme jízdou sem strávili tolik, že radši se hned pouštíme na další hodinové vymotání z města. To je fakt supr zábava zrovna v nejteplejším dnu z celé cesty kolem planety, kdy teplota leze přes 35 stupňů. Kromě toho by tu byla hokejová síň slávy, a mnoho dalšího, co jsme neviděli a třeba oblezeme někdy příště.

Kanada

USA Roadtrip
Toronto se 533 metrů vysokou Sky Tower

USA

USA Roadtrip
Univerzita v Torontu

Další významná zastávka má být Sainte Marie amongs the Hurons, čímž se dostáváme na dva dny k dalšímu z Velkých Kanadských jezer. Ze zabarvených kopců podél silnice tu vykukují dvě novogotické věže římskokatolického kostela Martys Shrine (na paměť osmi umučených jezuitů v letech 1642-1649 ze zdejší misie). Na kopcích kol jsou další modlitební místa, kříže a výhledy na jezero, na louce se konají bohoslužby, ale kostel samotný je teprve z roku 1926 a i když kvůli němu sem zajel i Jan Pavel II. Hlavní turistické místo je přes silnici, kde je replika jezuitské osady Sainte Marie, kterou založili francouzští jezuité ve 30. letech 17. století. Je tam asi dvacítka baráků a různé akce, takže spíše pro kanadské rodinky dychtící po vlastní chudé historii.

Kanada

USA Roadtrip
Sainte Marie amongs the Hurons

USA

USA Roadtrip
Vitráž kostela Martys Shrine

My jsme tu kvůli roadtripu, jehož východokanadská esence začíná právě teď – kroutící se asfaltová čára, nalevo jezírka a zátoky Hurónského jezera, napravo všechny myslitelné podzimní barvy nedozírných kanadských lesů. Drobnou nevýhodou je, že jedeme 400 kilometrů opačným směrem, než je náš cíl v L.A. A i když jsme zavítali až do severních kanadských pustin a městečkem Sudbury osídlení i silnice dál na sever civilizace prakticky končí, jsme stále jen pod 47 rovnoběžkou, takže někde na úrovni Záhřebu.

Volant jsem předal taky Zuze na nerušené kochání barvičkami, které přerušila tma a hlad. V nejsevernějším bodě amerického roadtripu, v Sudbury, doufáme v nějaké krámy a benzín, což by město kromě mnoha přezdívek (Niklové město, Jezerní město, Sněhové město) mohlo mít díky svým 160 tisícům obyvatel. I když jestli Walmart je to pravé na hlad…, jenže zatímco v tom americkém je jídla tak 10 % i s regály brambůrků a votrub, u kanadského Walmartu je to opačně se spoustou čerstvých baget, normálního pečiva i ovoce a zeleniny. Občas se to francouzské dědictví hodně hodí.

Kanada

USA Roadtrip
Hurónské pláže

USA

USA Roadtrip
Koupačka v Hořejším jezeru

Když už opěvuju ty lesy, měli bychom si je užít i v noci, tak sjíždím na lesní cestu a jdeme ve spánku číhat na medvědy. (dnes 390 mil: Niagara Falls – za Sudbury; nákup ve Walmartu 12 C$, wrap á2 C$)

18. den: 28. 9. KANADA & USA - Hurónské a Hořejší jezero

Od rána opět dokonalé letní počasí a my nabíráme konečně a definitivně západní směr po transkanadské dálnici (což je zde už jen dvouproudovka). Za Massey předjíždíme kolonu koňských kočárů Amišů jedoucí na nedělní modlitbu do kostelíka ve Walfordu. Na polední pauzu sjedeme na prázdnou pláž, kde něco uklohníme a spláchneme sprchou trochu kanadského prachu. Krátké kanadské tři dny končí v Sault Sainte Marie, odkud nás vyvádí směrovky „TO USA“ na hraniční most (3$) do Michiganu.

Kanada

USA Roadtrip
Podzimní ontheroadovka

Wisconsin

USA Roadtrip
Městečko Superior na konci Jezer

Stát s přezdívkou The Great Lake State je rozdělen jezery na dva poloostrovy – Dolní a Horní, má 10 miliónů obyvatel, největší město je (zatím) Detroit, hlavní město pak Lansing. Na Horním poloostrově (neboli v jú-pí) žijí jen 3 % obyvatel státu, takže kanadská pustota a listnaté lesy nevymizely ani tady. Na další jezerní zastávce v Au Train Bay s pořádnou pláží lezu i na pořádnou, i když navzdory venkovní teplotě přes 30 stupňů dost frišnou, koupačku.

Nijak zásadní zastávky jsou ještě drobné vycházky podél řeky k peřejím z jednoho silničního piknikoviště. A večerní, respektive bohužel noční, k Agate Falls. Mají sice jen 12 metrů, ale čumí se na ně z výšky železničního mostu dávno zrušené železnice, odkud pád do údolí vypadá mnohem dramatičtěji. Starou železnici tady sledujeme už pár set kilometrů. Někde má i hezky rozpadlé vagóny a další železniční propriety. Jen tady na severu místo cyklostezek je vedena jako stezka pro sněžné skůtry. Tábořišť i jiných zastávek podél mnoha jezer ukazuje mapa dost, tak asi na jednom z nich byla i naše noc (a je to i první noc, kde si nevybavím podrobnosti). Dneska jsme popojeli 480 mil, z čehož nějakou část odřízla i Zuzu.