CESTOVÁNÍ

TravelInfo

Cesta kolem světa za 120 dní
Malajsie - ostrov Langkawi

76. den: 25. 11. Let na malajské Langkawi

Další štací je jihovýchodní Asie a Malajsie. Na cestování jsou to nejpohodovější končiny – památky, příroda, pláže, úžasná kultura, příjemní lidé, výborné jídlo, teplo, levno, rozvinutá infrastruktura… Mít spoustu času, tak je to ideální na pořádné časové natažení cesty kolem světa, ale tady jsem byl poslední desetiletku téměř každoročně, tak jsem se na téhle cestě chtěl tomuto regionu právě vyhnout. Úplně to nejde, protože je to cestou a hlavně tu má základnu Mekka lowcostových asijských aerolinek – kualalumpurská AirAsia. Tak když už letím tudy, dám na oddech a vyklidnění aspoň 9 dní. Původní plán se Zuzou zaváněl ještě přeletem na malajské Borneo a jeho národní parky, ale takhle sám to dám úplně na relax, skok na ostrov a za vzpomínkami na čajové hory.

Airasia tradičně příruční zavazadla moc neřeší, ani kila, ani rozměry. Zato v útrobách letadla jsou opět minisedačky, které jsou doménou AirAsia X. Vzadu se navíc usadilo řvoucí dítě, tak těch 10 hodin budou chuťovkou. Při letu se udála jedna zásadní věc. Dopsala mi propiska. Nyní již budou veškeré zápisky v deníku psány pouze černě. Což se ale zde příliš neprojeví.

Kromě toho už na ranveji nabíráme hodinové zpoždění, čímž zřejmě přicházím o následující let na Langkawi, který mám na jiné letence. Stevardi se jen soustrastně usmějí, že jako ani náhodou. Naštěstí mám hotový checkin i palubní vstupenku, tak mě čeká jen běh a pasovka. Už se stejně smiřuju, jak se vyspím v poklidu v KL. Před přistáním mě aspoň přesadí do první řady k exitu. Aspoň na chvíli sedím na těch slavných prémiových sedadlech. Místa přede mnou je sice víc, ale končí zdí, tak si tady nohy člověk stejně nenatáhne. A úzký je to stejně. Fakt se vyplatí.

Z letadla upaluju, ale něco je špatně. Místo betonu letištní plochy jsme hned v prstech a kobercích nově postaveného letiště. Cedule na transferové terminály tady jsou, i když z těch dvou jsem skončil u toho špatného, kde ztrácím těžce získaný čas. Pasovka i rentgen proběhl bez front a problémů. Jediná miniMalajka se v pustých prostorách desítek přepážek zcela ztrácí. Trochu jsem se zapotil, ale před lastcallem vcházím do letadla. Na tomhle sotva hodinovém letu jsou sedačky mnohem lepší a větší a za chvíli přistáváme ve tmě na ostrově Langkawi, součásti stejnojmenného souostroví s oficiálním názvem Langkawi Permata Kedah (překl. Černohnědý orel, klenot státu Kedahu).

Malajsie

Malajsie
Pláže (a dodělávající foťák)

Malajsie

Malajsie
a vesničky

Langkawi má nádherné pláže v Andamanském moři a je jedním z hlavních letovisek Malajsie. Proti sousednímu Thajsku má hned několik výhod. A dokonce i cenových, které pomáhá i statut bezcelní zóny, čímž je tu levný i alkohol a láhev piva stojí už od 10 korun. Lehce a levně se sem člověk dostane z pevniny (i když AirAsia je sem levnější – mě stála asi dvě stě korun), dobrá a relativně nedotčená příroda s pořádnými kopci. Levné i jakékoli jiné ubytování se dá najít ponejvíce v Pantai Cenai, což je hlavní plážová osada na ostrově. Jediná významná nevýhoda se zatím zdá absence veřejné dopravy.

A ta chybí i z letiště, kde si brousí zuby ve tmě taxikáři (aspoň se to zde dá řešit přes nákup kuponů v příletové hale). Tentokrát jsem mohl s mým odporem k nim polevit, ale dle mapky mi hotel vycházel nedaleko od letiště (a ještě blíže, kdyby nemělo umístěný výlez ne druhé straně ranveje). Nakonec jsem to stejně stočil na Pantai Cenai a po pobřeží to štrádoval na jih. Konečně teplo, vlahý večerní větřík, ale trochu mě chození přestávalo bavit, když chodník se silnicí začal dlouze obkružovat do moře vyběhnuvší ranvej. Na projíždějící auto vrhnu uzoufaný pohled a už mě domorodec odváží do zadní ulice batůžkářských hotýlků v centru Pantai. Už je po jedenácté, tak někde je plno (Gecko), někde ani noha a zhasnuto, až mě odchytnou odjíždějící majitelé Asami guesthousu. Je to sice šmutzig s drobnou slevou za 35 na pokoj (200 Kč), ale hlavně je sprcha a padám do postele.

77. den: 26. 11. LANGKAWI

Se vstáváním jsem to krapínek přeťápl, chrním do 11:30, což je půl třetí odpoledne australského času. Ještě že mě probudil aspoň hlad. Vyrážím po hlavní (a jediné) ulici tohoto nejslavnějšího langkawského letoviska. Ale přes den se tu moc nevaří. Ono tu vůbec není moc lidí. Ani v restauracích, ani na ulicích a dokonce ani na plážích. Ty jsou úplně pusté a jsou tu jen desítky vodních skútrů, člunů a dalších slušně omaštěných vodních radovánek.

Vůbec tu nejsou malajské jídelny s murtabaky a roti, jen samé navoněné restaurace. Až u řeky na konci městečka jsou domorodé bufetové restaurace. A je fajn po měsíci taky nezakroutit hlavu nad účtem. Zmrzka, sprcha a postel než vyrazím na druhou náročnou část dne – pláž. Jemňoučký písek a kromě Islandu konečně po 3 měsících první teplá voda na koupání. Tak se cachtám v pískem zčeřené vodě, když tu pořádnej šleh přes obě nohy. Dopr… Konečně si aspoň najdu ve slovníku, že jellyfish, o které se v souvislosti s Langkawi lonely zmiňuje, není nějaká rybka. Takže medúza, a že ta svině asi malá nebyla. Na pláži u baru se na to zeptám jedné Malajky a očekávám uklidňující slovo, že je to v pohodě a půjčení nějakého octa. Tak ne, hned straší injekcí a povídá, kde je tu nemocnice. Prý štěstí, že jen do nohy, takže když do půlhodiny nebude hůř, tak snad ok. Ale jak by to bylo nad pás, injekce se dává. Mé znalosti skončily u polití octem či močením (obě je prý špatně). Někde zas píšou, že polévat slanou vodou (ne sladkou), drhnout pískem a Malajka mi ještě dala limetku, ať to tím potírám. Skočil jsem do supermarketu pro ocet, což mi přišlo tak nějak lepší než ta moč.

Malajsie

Malajsie
Pláže v Pantai Cenai

Malajsie

Malajsie
Pantai Cenai

Přihodil jsem piva a zalezl na pokoj, kde začal ještě boj s komáry. Nohy rudé, ale asi ok. Každopádně moře jsem si teda moc neužil. Tak jsem rozečetl další cestopis Cesta kolem světa od Davida Kučery, kde aspoň nasbírám nějaké poznatky na Indii. Kluk je to vodvážnej, procestoval mnohem exotičtější země a i o Indii smýšlel s nadšením. Dnes by se možná řeklo až sluníčkář, tak jsem očekával dodání optimismu, jak to bude easy (protože si to zatím o Indii nějak nemyslím). Ale po pár dnech na Indech nenechával nitku suchou. A sakra… V noci jsem se ještě vykolébal konečně na kuřecí murtabak, čerstvý džus a fotbal v televizi. To už jsem hodně dlouho neviděl (fotbal i televizi).

Bez auta, kdy je člověk na cestě od nevidím do nevidím, je i čas na psaní deníku včetně zapisování kdejakých ptákovin včetně útrat, což vzhledem ke zdejší láci se píše hned optimističtěji.
Měna v Malajsii: malajský ringit = 100 senů = 6,5 Kč; AUD za 2.78 a USD za 3.25 ringitů
Doprava: letadlo Kuala Lumpur – Langkawi 27 RM s AirAsia (+popl. 9)
Noc: Langkawi, Pantai Cenai, Asami Guesthouse, 35 RM za pokoj s koupelnou
Jídlo: oběd 11 – ryba+rýže+vejce+lemon tea; véča 10; nákupy - velká voda 1.3-2, cola 1.6, piva 2-3, ocet 1.7, sůši 1-2, džus 2, kakao 2, zmrzlina chocodip u mekáče 1.8
Ostatní: prádelna 3/kg, krém 2.5
Celkem: 83 RM (540 Kč)

78. den: 27. 11. LANGKAWI - PANTAI CENAI

Před devátou tady vůbec nikdo nevyleze ven. Tak je fuška najít i něco na snídani. Na pláži je dost domorodců – to jako, že na více než kilometrové pláži by ani prsty téměř nestačily. Malajci opanovali i můj hotel. Noha sice rudá, pálí to, ale požahaniny se trochu uklidnily.

Štráduju na jih a míjím rozestavěné resorty, veliké duty free shopy i, pro mě mnohem důležitější, palačinkárny (roti telur bawang – placka-vejce-cibule, lehce se dá ta malajština naučit). Přes skály lezu na další pláže, kde lezu do vody. Jako dobrý, ale mám silný pocit, že cítím další drobné požahy. Možná si to vsugeruju, ale medúzy tu jsou a prý i kousky dávno rozpadlých těl mohou v moři dál pálit. Radši si zalezu do stínu a čtu si.

Kromě nezbytné zmrzliny u mekáče kupuji také jízdenku na horskou štaci do Cameron Highlands (vyplatí se pár míst obejít). Je třeba nakombinovat taxi do 30 kilometrů vzdáleného přístaviště Kuah, loď na pevninu a bus (s přestupem) do Cameronské Tanah Rata, což hlavně znamená, že se musí vyrazit proklatě brzy.

Malajsie

Malajsie
Langkawi

Malajsie

Malajsie
a krajinka

Navečer zuří tradiční malajský slejvák, který přežívám u další placky – tentokrát masala roti (plněná brambory, kořením atd.). Nasosal jsem za zbylé australské dolary cash a vyrazil do resortu Gecko aspoň na pivo a za zápaďáckou kulturou, hudbou a obličeji Švédek.

Noc: Langkawi, Asami GH 35 RM za pokoj
Jídlo: polévka laksa 3.5, roti 2.5, zmrzlinový pohár 4, masala roti 4
Celkem: 55 RM (360 Kč)

79. den: 28. 11. LANGKAWI na motorce

Po ranní placce si jdu půjčit motorku, ať trochu projedu ostrov, když si tady válení na pláži díky medúzám evidentně neužiju. K půjčovnému podepíšu jakousi nulovou spoluúčast, nasadím hnusnou helmu a vyrážím kolem letiště na sever. Kousek jedu podél řeky, nad kterou džungle pohltila starou vyhlídkovou věž i hotel. Projíždím okolní vesničky a městečka (jsem vcelku rád, že nakonec nevyhrál ten hotel v téhle končině), až na severozápad ostrova, kde je rekreační areál Sedm studní. Podél pláží je to docela daleko.

Malajsie

Malajsie
Vodopád u...

Malajsie

Malajsie
Seven Wells

Se ten ostrov nezdá. Navíc je i pořádně hornatej, přičemž do špičky hory se táhne docela odvážná lanovka. Kolem je to malinký Disneyland, kýčovitá vesnička, atrakce, krámky, rybník s prodejem krmení pro ryby. Do Malajsie už dorazily nejen rasistické ceny, ale i móda zakupování ještě dražších lístků, které umožní předběhnout kupce řádných lístků. Pořadník ukazuje hluboko za poledne, tak bych dnes už nic jiného nestihl. Ale škoda, kor když doma jsem našel, že nahoře je ještě ta další známá atrakce Sky Bridge mezi dvěma kopci. Přejedu k Sedmi studním, kde se dá vyrazit trochu do přírody kolem říčky a vodopádů. Jde to krutě do kopce, což ve zdejším klimatu je o dost horší než nějaký Koscizsko. Ale padající vodopády po žulových stěnách jsou fajn, voda ideálně osvěžující a bez medúzových fóbií. Vyšplhal jsem k horním studním, kde jsem se rozplácl do bazénku, sjel po zadku mokrou skálu, pár temp pro dobrou náladu, a huú. Nemile se hejbal čas na hodinkách, tak trek do horních partií džungle nechám na jiný život, vracím se k motorce a vyrážím na severní pobřeží. Tam se mezi vápencovými špičkami hor pyšně dme cementárna, rybářské baráčky a turistické craftcentrum s uměleckými kýči a pár muzejními kousky v palácových budovách.

Malajsie

Malajsie
Mototrip

Malajsie

Malajsie
Z Gunung Raya

Natankuju (benzín za 2 ringity) a vyrazím na nejvyšší horu ostrova Raya (831 metrů), kam z hlavní silnice odbočuje 13 kilometrů dlouhá asfaltka. Rychle se nořím do džungle, kolem opice, pár výhledů. Nahoře jsou samozřejmě krápající mraky, tak nemá cenu ani vyjít do postavené rozhledny (10 RM). Jsem taky blbej, že tohle nechám na večer, když to tu prší skoro vždycky. Něco místy prosvitne až při odjezdu, ale i tak jsem z toho poskládal obhlédnutí celého ostrova. Ten kromě své členitosti je obsypán dalšími ostrůvky, k tomu světlo zapadajícího slunce… no může být. Teď bych ale už chtěl tu motorku vrátit. V dešti a tmě to řízení není úplně vono, sluneční brejle taky nejsou už nejvhodnější ochrannou pomůckou a zadek už má taky dost. Do Pantai Cenai dorážím podle cedulí mezi rýžovými poli. Po stokilometrovém motookruhu to chce trochu odměny. Z obav před zítřejší celodenní jízdou a pustotou hor vyrazím nadělat si tukové zásoby plackovým tóčem – roti, naan i chapati, dosladit čokotopem a čokowaflí a pitný režim řádně zalít pivem.

Noc: Langkawi, Asami, 35 RM za pokoj
Jídlo: roti 4, wafle 3, véča s plackami 10...
Půjčení motorky 21 + 10 RM, tankování 5
Celkem: 94 RM (600 Kč)