CESTOVÁNÍ

TravelInfo

ÍRÁN 2016
4. Yazd

25. 1. Vlak do Yazdu

Ani dnes ráno nikdo Honzu nepřizabil a venku je docela zima. Přes bazar jdeme ještě na Imámovo náměstí do Šáhovy velké mešity. Tam je modré už úplně všechno a uvnitř megaozvěna. Zakomunikoval by student i studentky, ale už jsme ve skluzu a nás čeká ještě slušná štreka za druhou stranu řeky, kde by mělo být vlakové nádraží. Je hodně za městem, a nakonec to bylo přes dva autobusy (nejdřív místní busák Azadi, pak číslo 37). Ještěže nám v hotelu napsali názvy persky, jinak by to bylo bez šance. Nebo hůř. Bylo by to taxikem.

Nádraží je velké a kupátkový vlak taky vypadá slušně. Uvnitř je příjemná atmosféra, hned se automaticky baví cizí lidé mezi sebou i s námi, někdo vždycky koupí společný čaj pro kupé. Obkupé jede ještě opět Sebastian se slečnou. Tak to docela příjemně utíká. Za okýnkem totiž zas tolik zábavy není. Většinou jedeme pustou pouští, maximálně někde uschlé keříky a až ke konci se aspoň kroutíme kolem pár kopců a osad. Konečně se taky hodí i moje oficiální jméno díky Klosemu. Fotbal samozřejmě žerou. A rozumí mu víc než my.

Írán

Írán, Kashan
Přes esfahanské mosty na nádraží

Írán

Írán, Niasar
Fotosalvy se zrovna z vlaku nekonaly

Soused byl zubař, jeho žena dentistka, tak nám nabídnou odvoz do centra, což je super, protože tam přijíždíme už za tmy. Byli sem do pouště posláni na státní službu za to, že vystudovali univerzitu, po níž mají pak 5 let někde pracovat. Ono to není zas tak nefér. Asi méně než opačně, nechat se 20 let vydržovat na bezplatných studiích od chudého státu a hned potom zdrhnout vydělávat do Německa.

Silk Road Hotel je opět v klasickém bohatém palácovém domě s velkým zeleným dvorem s fontánou, v němž je jedna velká restaurace, kde jsme zblajzli konečně první teplou pořádnou večeři (kari, rýže, pivo – 4€). Postele zde byly sice už full, ale poslali nás o ulici vedle na jejich odloučené pracoviště, kde byl navíc úplný klid a perfektní pokoj s koupelnou na dvě noci.

Noc: Silk Road Hotel - 1250K za pokoj se snídaní; večeře s pitím tamtéž 170 K
Vlak Esfahan-Yazd 190, místní busy po 5K
Vstupy: mešita v Esfahanu 200

26. 1. YAZD

Nejpouštnější místo a stejně mě v noci dvakrát vzbudili komáři. Kde se tu ty svině berou? Snídaně included tentokrát byla královská, od vajec, kaše, čočkový polívce po praskající švédský stůl. Dáváme si rozchod a Honza vyrazil někam bloudit po předměstích. Začínám hlavní exkluzivní mešitou s parádním modrým portálem a bloumám starou hliněnou čtvrtí, občas do útrob pustých paláců, na pár místech vedou schody i dost pod zem, kde mnoho metrů pod povrchem proudily podzemní kanály dodávající vodu z hor. Na nich pod zemí byly postaveny mlýny a vzduch byl přiváděn přes větrné věže. Jeden zrekonstruovaný mlýn byl zrovna přístupný, ale baterka se na průzkum neoficiálních části hodí.

Írán

Írán, Kashan
Mešita Jameh v Yazdu

Írán

Írán, Niasar
Krámky kolem

Írán

Írán, Kashan
Starověká klimatizace

Írán

Írán, Niasar
Zákoutí centra

Írán

Írán, Kashan
Podzemní kanály

Írán

Írán, Niasar
Nadzemní cesty

Siesta na hotelu a do živějších částí města za hradbami. Nejvíc život klokotá v bazarech, ale nejlepší jeho průchod je po střechách, když konečně najdu zašité schodiště přes jeden opuštěný palác. Přeskakovat po střechách mezi kopulemi je parádní. Dole vymetu pár turistických atrakcí – clocktower, falešnou velkofasádu, věže, mešity a k večeru i delší štreku k zoroastriánskému Fire templu, kde hoří (prý) oheň několik tisíciletí. Hezkou oázu si kolem udělali, chrám se odráží v kašně, i s pořádným povídáním a drobnou výstavkou o tomto naboženství. Ale vstupné vybírají íranští oficíři, kteří se jedině v tomhle městě nechali ukecat na místní cenu, když jsem chtěl vysvětlit rozdíl mezi mnou a Írancem.

Na rychlejší pohyb dojde při fotbálku s místními haranty. I obyčejné kruháky zde dokáží vyšperkovat clocktowery a zahradami. Trochu rozdíl proti tomu hnusu na Mělníku. Průběžně se doplňují kalorie smaženinama, ovocem i pivy. Na výběr by ale byly i barevná kuřátka. Ulice byly perfektně čisté, ale bordel se schovává jen za zdi. V hotelu dlabanec a před jejich přemlouváním na zítřejší taxík do Shirazu utíkáme do potemnělého starého města. Další štreku už radši jen nočním busem a zastávku jednu a pořádnou.

Noc: Silk Road Hotel - 1250K za pokoj se snídaní
Vstupy: Fire templ 10 (50), Podzemní mlýn 100 (150)

Írán

Írán, Kashan
Mešity

Írán

Írán, Niasar
Střechy Yazdu

Írán

Írán, Kashan
Ateshkadeh - Fire Temple

Írán

Írán, Niasar
Amir Chakhmaq Komplex

27. 1. FAHRAJ

K autobusáku se dostáváme místním busíkem, které naštěstí jezdí po městě furt rovně. Zase v něm nechtějí peníze, ale je třeba je prý vnucovat alespoň třikrát. Od megakruháku jezdí bus do nedaleké zemědělské oázy Fahraj každou hodinu. Nadějně se blížíme pod hory, ale nakonec zakroužíme do pouště před rozpadlou citadelu. I když z ní zbylo mnoho pater a chodeb, vypadá jak hrad z písku po několikadenním slejváku. Možná je to tím, že je to vlastně hrad z písku, a za těch pár století párkrát taky zapršelo. Do úzké studny bych tu padnout ale nechtěl, šutr tam padá 5 vteřin a zvuky po dopadu vypadají spíše na budění medvěda.

Írán

Írán, Kashan
Citadela ve Fahraj

Írán

Írán, Niasar
Oáza Fahraj

Írán

Írán, Kashan
Tváře Fahraje

Írán

Írán, Niasar
Pekárna

Írán

Írán, Kashan
Mešita Jameh

Írán

Írán, Niasar
Noční Yazd

Zbytek velmi starého města s mešitou i hammámem je nově opraven a není tu ani noha. V jasném slunečném počasí se to pořádně rozpálilo i v lednu. Město rychle končí zahradami s granátovými hájemi a vyschlými kanály. Vše je úplně na troud. Za poslední zahradou mešita a poušť.

Při hodinovém čekání na bus vyžíráme a vypíváme jediný obchůdek. Západ slunce nad horami, ruiny v poušti a ještě skočíme na místní 33metrovou větrnou věž Dahl Baght se zahradou Dolat Abad. Zadními uličkami jdeme do hotelu. Odchytávají si nás pekaři s pochlubením se svými čerstvými chleby ze stěn pecí. Za odměnu jim děláme fotku. Poprvé také vidíme živo u mešity. Doteď vlastně byly všechny prázdné, většinou odsvěcené a modlícího se muslima jsem ještě neviděl.

Na hotelu Silk Road máme dlouhý čekání a s Taiwankama se domlouváme na taxi na busák. Starej od hotelové cestovky zas neuvěřitelně prudí a prodej mu nakonec taky moc asi nejde, protože Taiwanky na nádraží zjistili, že jim prodal blbý lístky. Náš půlnoční bus je skutečně VIP. A už hodně dlouho. A nároky na VIP před tou drahnou dobou byly rozhodně menší. Spí se ale krásně, tak je škoda, že spoj trval jen 5,5 hodiny a jsme v Shirazu proklatě brzy ještě za tmy. A že to řidič se zastávkami na kouření a Honza na sraní docela zdržovali.

Noc v autobuse
Doprava: 230K Yazd-Shiraz, 27K Yazd-Fahraj, 5K místní busy. Jídlo: 80 K. Celkem 355 K (250 Kč)