CESTOVÁNÍ

TravelInfo

JAPONSKO + POLSKO (8.)
Varšava, Gdaňsk, Sopoty, Vratislav

30. 4. Narita – Varšava

Ve Varšavě v podstatě cesta končí. A druhá hned začíná. Ve Varšavě jsem doteď nikdy nebyl a stává se mým navštíveným 97. hlavním městem. Hrozná ostuda, přes stovku zemí a nebýt v hlavním městě našeho druhého nejbližšího souseda. Letenku z ní sice mám po 22 hodinách do Curychu, ale tím bych se domovu moc nepřiblížil. Z Varšavy by to šlo docela slušně a levně Polskibusem za tří stovky. Jenže když se koukalo na nejlevnější spoje z Varšavy, byl tu nějaký i za 55 Kč. Dobrý bylo, že to bylo letadlem, horší že do Gdaňsku, čímž se domovu taky moc nepřibližuju. Z něj už Polski busem s celodenní zastávkou ve Vratislavi. Čili z toho máme top 3 polských měst, která jsem chtěl taky někdy vidět. Aby těch baráků holt nebylo málo.

Všechny polská města byla za války brutálně zničena, ale naštěstí Poláci se je snažili zrekonstruovat přesně tak, jak vypadala předtím. A vypadaly hezky. Po 70. letech patiny už vypadají zcela přirozeně a krásně. Včetně Varšavy, kde trávím 2,5 dne.

Polsko

Polsko
Krakovské předměstí u hotelu

Polsko

Polsko
Polská zátiší

Takže varšavské letiště Fredericka Chopina. Městským busem do centra na nově otevřený hostel Dream téměř před hradem u Krakovského předměstí. Docela se snažili. Odpoledne projdu Staré Město s centrálním krásným Rynkem s šestipatrovými domy s nástavbami na hřebenech, ale brzo padám do postele, protože 7hodinový časový posun zrovna nočnímu tempu života nepřeje.

1.5. Varšava / Warszawa

Dopoledne opět cihlově ohradbované Staré Město hned za hotelem, za ním Nové Město, které už má také přes 500 let, pod tím se plouží řeka Visla. Všude spousta kostelů, uvnitř klidně hraje téměř rocková kapela, občas povídá něco pán kostelní. Za Rynkem juknu do muzea obnovy Varšavy, které se snažili Němci vyhladit po Varšavském povstání za přihlížení Sovětů hned za řekou.

Polsko

Polsko
Rynek Starého Města

Polsko

Polsko
Ouřada bohatýr

Polsko

Polsko
Park Lazienki

Polsko

Polsko
Botanická

Odpoledne jsem se pokusil najít sport bar na formule. Ale nikde nic. Zato jsem našel plnou restauraci s názvem Česká. Zajímavý, u nás by asi něco s jídlem a názvem Polská moc nefrčelo. I když vlastně jo, jen se tomu říká Kaufland. Návrat do starých času jsou ale tradiční polské restaurace. Milost bába jako by vypadala z komunistických jednot. A né té pěkné s Jiřinkou Švorcovou.

Z centra vede dlouhá Královská cesta míjející několik památek, paláců až ke královské oboře, pořádnému parku s rybníky a potoky, paláci, botanickou a dalšími drobnými stavbami. Takhle o vypáleném odpoledni příjemný plácek.

2.5. Varšava

Nejslavnějším barákem Varšavy je ale Stalinův dortík, aneb Palác kultury (231/274 m). Mně se tenhle styl amerických velkolepých ozdobných mrakodrapů líbí mnohem víc než moderní skloželezobetonové kvádry, kde vrchol architektonické invence spočívá v tom, že z nějaké strany kvádr seříznou a ti největší experimentátoři dokonce zaoblí. Slušně vypadá aspoň sousední obytná Zlotá44 (192 m) od Liebeskinda patřící kdysi Orcu. Moderním vysokým hnusem se docela úspěšně snaží Palác obestavět, protože ho nenávidí jako symbol sovětské okupace. Vevnitř kromě 3000 místnost jsou dnes tři divadla, kina, spousta sloupů a na vrcholu je perfektní vyhlídka. Z ní je nejlepší výhled na Varšavu i podle místních. Je to totiž jediné místo, odkud Palác není vidět.

Polsko

Polsko
Palac Kultury i Nauki

Polsko

Polsko
274 metrů vysoký dar

Polsko

Polsko
Útroby paláce

Polsko

Polsko
A vyhlídka na nové sousedy

Na vyhlídku (20 zlotých) je dlouhá fronta, ale jsou i další varianty na bližší okouknutí s průvodcem (útroby+vyhlídka 30zl, podzemí…). Holka nás provede ohromnými místnostmi, sály, Brežněvovým salónkem, zasedačkami a pak stejně vyjedeme na kochačku. Palác byl postaven v roce 1955, kdy celá Varšava byla stále v ruinách a do toho se skvěla tahle běloskvoucí (pěkně zešedla za ty roky) neužitečná Stalinova špica.

Škoda, že neodlétám o ždibík pozdějc. Akorát dnes se koná finále polského poháru mezi Lechem a Legii. On by teda fotbal asi za moc nestál, ale atmosféra polských stadiónů je vyhlášená. Akorát při odjezdu už byl stadion na druhé straně řeky v jednom hustém dýmu.

Večer mám ten let s Ryanairem za 9 zlaťáků. Ryanair ale odlétá z vedlejšího letiště Modlin více než hodinu cesty od Varšavy. Jezdí tam přímo každou půlhodinu od Paláce například Modlinbus (s předstihem jsou ceny od 9 zlaťáků, takže jako letenka).

Do Gdaňsku přilétáme až v jedenáct v noci. Hotel jsem vybral na pohodovém předměstí, kousek od letiště, abych tam lehce dojel. Ale letiště přesunuli kamsi do prdele a místní bus jede jen do centra skoro hodinu (lístek na městskou 3.2zl, noční 4.2zl, celodenní 13). Ještě mně hrozně leze na nervy, protože ke každé zastávce dodává lamplión „na žondárně“. Na hotel Mammas a papas (55 zl za postel) jsem dojel až po půlnoci, ale to tu nevadí. Je to první plac, kde frčí jakýsi společenský život baťůžkářů, ale to si moc neužiju a padám do snů.

3. 5. Sopoty – Gdaňsk

Gdaňsku se přezdívá Trojměstí, které tvoří spolu s Gdyní a nám známými Sopoty. Než politické písně je to ale hlavně lázeňské město s plážemi na břehu Baltu. Rozhodně příjemnější místo než Sokolov. Mimochodem festival se stále koná jen už ve standardním duchu. A vítěz nejlepší písně má zajištěnu téměř nehynoucí slávu po celém Polsku. Už v dávných časech i pro mlaďoše byla nejznámnější Češkou Helena Vodráčková se svými Malovanými džbánky, která zde vyhrála v roce 1977. A ta dokázala vyhrát znovu i v roce 2000 s něčím, co jsem v životě neslyšel.

Včera jsem koupil denní jízdenku na městskou, ale zas tak ty města srostlý nebudou, aby na ně platila, takže se tu jezdí mezi nimi vlakem. V Sopotech je pár lázeňských baráků, jeden nový a křivý, a hlavně bílé půlkilometrové dvoupatrové molo (vstup 8 zl). Na koupání Balt kolikrát není ani v létě, tak ani místní otužilci nenamáčí kotníky.

Polsko

Polsko
Sopoty - Křivý domek

Polsko

Polsko
Půlkilometrové molo

Polsko

Polsko
Pláže v Sopotech

Polsko

Polsko
A sopotské baráky do sudého počtu

Zpátky v Gdaňsku jedu busem na další známý plac – poloostrov Westerplatte, kde útokem 1. září 1939 na polskou posádku začala oficiálně 2. světová válka. Obránci vzdorovali týden, i když nějaký masakr to tehdy nebyl a na polské straně padlo 18 vojáků (zato Němců na 4 stovky). Možná si Němci až příliš zvykli na dobývání území po rakouském a československém způsobu. Dnes zde zůstalo několik rozstřílených objektů a hranoloidní žulová skulptura, kde si dávají dostaveníčko politické špičky na kladení věnců.

Polsko

Polsko
Pláže v Sopotech

Polsko

Polsko
Vzpomínky na obléhání

Večer procházím Gdaňskem, který vypadá výborně. Historické hanzovní domy kolem kanálu i v útrobách centra určitě patří ke špičkám barákoidních měst. Večer v podkroví penzionu hrajeme nějaké hry, já nabral v nedaleké večerce vzorky polského piva, tak bylo fajn.

4. 5. Gdaňsk

Dopoledne procházím parkem, lesy, jezery a kopci za hotelem. Žádný spěch, celý dnešek mám na toulání se ulicemi Gdaňsku. Vysoké, úzké, barevné baráky s krásnými štíty. I s blbými okapy si umí neuvěřitelně vyhrát. Symbolem města se stal polodřevěný Zuraw (Starý jeřáb) postavený v roce 1442, který se tyčí nad řekou Motlawou a sloužil na vztyčování lodních stěžňů. Nesmí chybět ani výhled z kostela Panny Marie, kde se vyleze prakticky do čapího hnízda nad hřebeny střechy. Do věže vedou už betonové schody, ale i tak bludiště v podkroví je to slušné. Známější je ale Gdaňsk svojí loděnicí. Ta se už dávno scvrkla daleko za svoji původní rozlohu a po ní se kutálí jen westernové křoviskové koule. Ale kolem doků stále nějaký život, loď a jeřáb je. Večer v centru podivné ženštiny lákají do svých podniků. Až docela dotěrně. Vracím se do hotelu pro bágl, vracím se na Glovnu stanici, za níž odjíždí Polskibusy, včetně mého celonočního do Vratislavi (20zl).

Polsko

Polsko
Gdaňsk - Velký mlýn

Polsko

Polsko
Zlatá brána

Polsko

Polsko
Dlugi Targ

Polsko

Polsko
Gdaňské baráčky

Polsko

Polsko
Nejslavnější barák - Zuraw

Polsko

Polsko
Okapy

Polsko

Polsko
Výhled z kostela Panny Marie

Polsko

Polsko
A jeho útroby

Polsko

Polsko
Gdaňské loděnice

Polsko

Polsko
Roury, jeřáby a nějaká ta loď

Polsko

Polsko
Večerní gdaňská baráková panoramata

Polsko

Polsko
Méně keců, více fotek, lepší?

5. 5. Vratislav / Wroclaw

Ráno se probírám v Lešně, ale z projížďky Polskem moc nemám, protože zas usínám. I Vratislav je krásné historické město na břehu Odry se spoustou katedrál s vyhlídkami z věží a historickým centrem. Ale nechybí ani noví zástupci let devadesátých vystavěné ve stylu fialovosakismu. Brouzdám se sluncem do večera, kdy další Polskibus odjíždí na Florenc (30zl). Když v něm dle jízdního řádu máme být, akorát přejíždíme hranice u Náchoda. A jsme dom. Dostat se z Varšavy do Prahy přes Gdaňsk a Vratislav tak celkem vyšlo na 68 zlaťáků (asi 4 stovky).

Polsko

Polsko
Rynek ve Vratislavi

Polsko

Polsko
Typické domy

Polsko

Polsko
Vratislav z věží kostela

Polsko

Polsko
Fialovosakismus v celé své kráse

Polsko

Polsko
Tumský ostrov se 7 kostely

Polsko

Polsko
Čím jiným tohle končit než kýčem

Final

Polskem se japonský výlet příjemně o 5 dní prodloužil, i když zrovna barákoidní bonus jsem tentokrát moc nepotřeboval. Na památky bylo Japonsko bohaté ažaž i na mě. Naopak určité zklamání je, že jsem se na můj vkus dostal málo na nějaké ty přírodní hotspoty. Ale když ty hotspoty mají být hlavně sopky, tak nějaké to zemětřesení se dá očekávat. Nabízelo by se říci, že v Japonsku zůstalo dost dluhů hlavně na severu i jihu a bude někdy brzký návrat. Ale když on vedle je Taiwan, který mi v přírodním srovnání přišel lepší. Ale samozřejmě kultura je úplně jiná a vidět se to musí.

Klidně to mohlo být o ten týden a kus delší a zarovnat to na měsíc. Jeden týden navíc s JR passem (to už nestojí o moc víc) a tak tři dny navíc na okolí Tokia. A jak vidno, Japonsko člověka fakt nezruinuje. Celkem 16 dní vyšlo asi na 28 tisíc včetně letenky (letenka 7K – to standardně bude asi o ždibec víc, 2týdenní railpass 10, útrata 11 (cca 750 Kč/den), plus 2.5 táců za vstupy na kolotoče (to u normálních lidí bude asi méně) a tahle polská pětideňka už byla vysloveně stovková záležitost. Být v Japonsku o měsíc později na průzkum včetně Hokakida a výlezu na Fuji by také bylo ideální, ale takhle zas člověk utekl z aprílového hnusu, když letos nebyla žádná velká zimní cesta.