CESTOVÁNÍ

TravelInfo

JIŽNÍ AMERIKA z Ria do Limy
Paraguay - Encarnacion a Asuncion

7. 3. Encarnacion

Rozlučka s Markem, stopnout bus na křižovatce a na stojáka dorazím do Encarnacionu. Mám tady ubytování na jistotu přes booking, kdy kromě slušných bodíků rozhodovala blízkost k autobusáku, což se v dnešních 43 stupních ve stínu hodí. Město je to příjemné, ale moc toho tady není. A už vůbec nechápu, proč z toho dělají parauayské Rio. Jako jo, na řece je písečná pláž, kde si mohou snít po těch prohraných válkách svůj sen o moři s výhledem na bohatou oceánskou Argentinu. Tak se tu plácnu a pod plážovým empajrem konečně likviduju dovezené čtení.

Paraguay

Jižní Amerika
Katedrála v Encarnacionu

Paraguay

Jižní Amerika
Hlavní náměstí s povinným názvem Plaza de Armas

Paraguay

Jižní Amerika
Muzeum války o Chaco

Paraguay

Jižní Amerika
Paraguayský Sambadrom

Paraguay

Jižní Amerika
Costanera a pláž

Paraguay

Jižní Amerika
Snít o oceánu čučením na Argentinu

Zajdu do Muzea války o Chaco, kterou Paraguayci slavně vyhráli a získali tři čtvrtiny liduprázdného Chaca, kterým zdvojnásobili svoji osekanou rozlohu. Moře sice nemělo, ale pod ním měly být oceány ropy. Né náhodou šlo spíš o válku mezi Standard Oilem/Exxonem (Bolívie) a Shellem (Paraguay). Nakonec se žádná ropa nenašla. Až po desetiletích se našel aspoň plyn, ale zrovna v tom bolivijském kousku. Paní je odvařená z prvního Čecha. Nadšení naštěstí nezmizelo ani po mém přihlášení k vystaveným proradným zbraním Bolivijců, které jim tehdy Československo dodávalo v desetitisících kusech. Později poslalo i vojenské poradce a byla to první československá vojenská zahraniční mise. Paní si ještě nakašíruje fotku s mým zápisem do pamětní knihy. Přes mekáčovou zmrzlinu zpátky do hotelu a z něj vylezu do ulic na žvanec až po západu slunce.

Noc: hotel Kerana 70K/postel v klimatizovaném dormu 8/10
Doprava: bus Trinidad-Encarnacion 10K
Žvanec: bufíkový oběd 12, nanuk 7, McZmrzlina 3.5, pivo 2.5, cola 2, pomelo 1.5/ks
Celkem 110 tisíc Guaraní (550 Kč)

8. 3. Busem do Asuncionu

Loudám se na bus. Výhra v busové loterii to nebyla. Je to 7 hodin jízdy v zelené rovině, kterou až ke konci rozrazí pár kopečků, slunce pálí, klima nikde a potíme se jak vrata od chlíva, i když jen sedíme.

Busák v Asunciónu rozráží dosavadní představy a klidné a čisté Paraguayi. Šrumec i binec. Rovnou kupuju i lístky do Bolívie (o tom víc v den odjezdu) a na lokální bus do centra. Moc se to netrefilo a můžu si projít centrum důkladněji při stmívání. A to rovnou proti davům ženské manifestace k dnešnímu MDŽ. Tady se ještě smějí, ale o týden později podobný dav vtrhne do parlamentu, který zapálí. Hostel nemá žádný znaky, zanesení v mapě je blbě a já jsem natvrdlej, když nejsem schopen sledovat čísla popisná. Aspoň pořádně poznám ulici. Je to „jen“ velký byt s patiem za půlku dosavadních tax vedený fajn Lisou a poslední lokální osobou, se kterou se dá mluvit anglicky. Jako doma. Teď už jen nocí vedle na benzínku na pivo do alkoholového obchodu a na hamburger z auta. Snad tu nestojí celý den.

Noc: Extancion Central hotel 35K/postel se snídaní 9/10
Doprava: bus Encarnacion-Asuncion 60K. městský bus 2K
Nákupy hamburger 15, pivo 3.5. Celkem 120 tisíc Guaraní (600 Kč)

Paraguay

Jižní Amerika
První kroky v Asuncionu

Paraguay

Jižní Amerika
Manifestace k MDŽ

Paraguay

Jižní Amerika
Knihkupectví na Plaze de los Heroes

9. 3. Asuncion

Ve městě je k očíhnutí 7 věcí. Na další pětačtyřicítku ve stínu ideální plán. A k tomu být večer připravenej na autobusáku na 24hodinovou jízdu do Bolívie. Naštěstí centrum rozsáhlé není. Jako v každém čtverečkovém městě, je v jeho středu veliké zalesněné náměstí Plaza de Armas. Uprostřed něho je knihkupectví a v jeho výloze hned několik vydání Mein Kampfu a další literatura věnovaná náckům. Je vidět, že Němců se sem „přistěhovalo“ po válce dost. Vedle je železniční muzeum. To se zde dělá docela jednoduše. Poslední vlak odjel před 20 lety, tak stačilo nic nevyhodit, dvacet let to mít oploceno a teď jen otevřít bránu do ztraceného času.

Muzeum hrdinů je zavřeno, katedrála je nic moc, růžový baráček radnice má uvnitř pár výstavek, včetně zajímavějšího o migračních vlnách do země. Čechoslováci jsou tu zmíněni jen jednou, a to ještě osadou jménem Sudetia. Prezidentský palác Lopezia je obehnán vojáky, ale dřív se střílelo i za jeho spatření. Takže pokrok tu je. Pod ním je nově upravené a pusté nábřeží s jednou vojenskou lodí. Paraguayské námořnictvo má 12 základen, tisícovku mariňáků a 34 válečných lodí a jejich hrdou námořní tradici jim vůbec nekazí drobná skutečnost, že jim chybí to moře.

Paraguay

Jižní Amerika
Cabildo

Paraguay

Jižní Amerika
Exnádraží

Paraguay

Jižní Amerika
Asuncion

Paraguay

Jižní Amerika
Prezidentský palác

Paraguay

Jižní Amerika
Nábřeží

Paraguay

Jižní Amerika
Bandasky na tereré

Městské muzeum má sice hezky spojené staré baráky, ale uvnitř je jen pár harf a fotek. Muzeum nezávislosti má nějaký nábytek hlídaný skvadrou vojáků. Aspoň bylo zdarma. Za zmrzlinu utratím dneska víc než za bufíkový oběd, tak už jen sprcha v hotelu, rozloučení s Lisou a jízda na terminál.

Tím se čas v Paraguayi nachýlil, i když ještě zbývá půlka země v tom dobytém Chacu. Jsou tam zajímavé mennonitské kolonie jako Filadelfia, kde jsem se chtěl i zastavit, ale transportně by pak bylo komplikované naskočit v pustině do plného busu do Bolívie. Takhle to bude v jednom kuse a v klidu. Stejně bych se tam neměl jak pohybovat. Chce to prostě auto. Ale čas by se tu dal v poklidu zabít. Je to hrozně příjemná a neturistická země.