CESTOVÁNÍ

TravelInfo

Zakavkazsko 2015
Gruzie - Arménie - Náhorní Karabach/Artsakh

Obsah:
1.  Budapešť - Tbilisi
2.  Náhorní Karabach: Stěpanakert - Gandzasar
3.  Náhorní Karabach: Suša - Janapar Trail
4.  Arménie: Jerevan - Garni - Geghard
5.  Gruzie: Stěpancminda - Kazbegi
6.  Gruzie: Mskheta - Gori - Ciatura - Kutaisi


Zakavkazsko, úžasný kout hned za hranicí Evropy a pod štíty Kavkazu z něj dělá dostupnou, přívětivou, historií napranou a pohodlnou končinu na cesty. V podstatě zlaté cestovatelské devadesátky, plus se tam člověk lámanou čechoruštinou domluví. Ceny stále nízké a dnes už se tam dá doletět i za pár stokorun. Ale turismus postupuje a ničí, čili je to zas jednou ta destinace, kde každý rok odložení cesty je krokem k horšímu. Proti si zdejší "cestovatel" uráčí tam hupsnout tak s 15letým zpožděním, chjo. Klasické gruzínské destinace na Kavkaze jsou už v podstatě odepsané, Poláci a Angličané tu chlemtají piva, historická městečka s věžemi jsou plná kýčovitých předražených krámů a restaurací připomínají spíš Špindl. Ale za vedlejší kopec už stejně nedojdou a stará města v nížině také netrpí pod hordami masových zájezdů. Sousední Arménie je kout v zásadě nepoznaný, kam se teprve začíná jezdit. Navíc člověk téhle zemi musí fandit vzhledem k historii i současnosti. Lidé budou rádi zvát domů, na pikniky, zastavovat na stopa... a ani je nenapadne vzácného turistu škubat. Plus pak tu máme Artsakh/Náhorní Karabach, kam se ještě dlouho asi jezdit nezačne. A vedle je muslimský Ázerbajdžán, kterého se tenhle spisek netýká.

Stará dobrodružnější cesta do Zakavkazska na delší lokte vedla po zemi přes Turecko (hranice s Ruskem byly a asi stále jsou pro cizince těžko byrokraticky překonatelné). Při prvním pokusu o cestu s Milanem před lety jsem měl rezervaci na letenky z Prahy s kombinací Jerevan – Tbilisi asi za sedmičku než dostal od mladý zaracha. Teď byly v ruce letenky z Budapešti do Gruzie s Wizz Airem za pár stovek a za sedmičku byla celá 2týdenní cesta. Plán byl pouze na seznamovací průlet obou křesťanských zakavkazských zemí s ojuknutím hlavních hotspotů a nesmí chybět ani ojuknutí trochu hor, i když bez vícedenních túr. Když to půjde, podívat se i do neznámého Náhorního Karabachu trochu k prvopočátkům mého cestování, které vedly do podobných poválečných revolučních končin bez turistů a informací.

Formality v pohodě, proevropská Gruzie je bez víz dávno, z donucení proruská Arménie bez víz asi od předloňska a vízově otravný Ázerbajdžán, ať si trhne nohou (hlavně že si hraje na turistickou destinaci konáním různých obskurních kulturních a sportovních akcí). Do Náhorního Karabachu se lze dostat jen z Arménie a vízum lze vyřídit po příjezdu do Stěpanakertu (případně v Jerevanu). Z Arménie se nedostanete zas pro změnu do Turecka a Ázerbajdžánu.

Lety s Vysírem směřují do Kutaisi na nové letiště v západní části Gruzie. Do Tbilisi je to asi 4 hodiny přímým busem z letiště, na Kavkaz ještě blíž. Odlétá z Budapešti, Katovic nebo Berlína v nočních hodinách. Ceny s předstihem začínají na několika stokorunách (cenu snižuje roční členství Vysír za osmset, které se vyplatí už při zpáteční letence dvou osob). Ale další příplatky jsou za zavazadlo, dokonce i za větší příruční. I do toho mini jsem nicméně velký spacák a pár hadrů nacpal, ale na stan a túry po Kavkaze by to už nebylo, takže už pak se může vyplatit chytit nějakou akci třeba od Turkish.

Trasa

18. – 30. 5. 2015
(13 dní, Doprava + Budapešť 2 dny, Gruzie 5 a půl dne, Artsakh 3 dny, Arménie 2 a půl dne) 
ČR - Maďarsko: Budapešť - Gruzie: Tbilisi – Arménie: Jerevan – Artsakh/Náhorní Karabach: Stěpanakert – Gandzasar – Šuša – Janapar Trail – Arménie: Jerevan – Garni – Geghart – Gruzie: Tbilisi – Stepansminda – Kazbegi – Mskheta – Uplitsikhe – Gori – Kutaisi – Ciatura – Kutaisi – Maďarsko: Budapešť – ČR
Cena 7990 Kč vč. letenek