CESTOVÁNÍ

TravelInfo

Kypr 2004

Středa, 24. 11. 2004 - Nicosie/Lefkosie

Vstávat v půl jedenácté, když bus do Nicosie jede v jedenáct není úplně ideální. Obecně to tu stojí s autobusy za prd. Jezdí jich jen pár. Zde další v jednu, poslední kolem čtvrté a přes víkendy nic. Jízdné je navíc pěkně drahé. Tak není divu, že si tu většina lidí půjčuje auta, které stojí jen 9 KL za den. To jsme ale zjistili až ke konci, tak jsme se handrkovali po vesnických serpentinách do Nicosie zeleným intercity-busem. Celý Kypr je protkán dálnicemi, ale náš řidič asi neměl na dálniční známku.

Historický střed hlavního města Nicosie je obehnán ohromnými benátskými hradbami. Před 30 lety ale stačili místní udělat ještě jednu zeď přímo středem města. Rozděluje tureckou a řeckou část ostrova i skrz hlavní město.

Kypr

Kypr
Nicosie

Kypr

Kypr
Nicosie

Nejdřív nás ale čekalo dlouhé hledání něčeho k přespání. Na místě jediného levného ubytování totiž byla čerstvě vybouraná planina. Nedaleko však visela cedule hostelu na jednom baráku. Ten vypadal, že tam už nikdo měsíce nevstoupil. Dlouho jsme čekali, odháněli drzé kočky, zkusili volat na číslo hostelského. Telefonní budky moc nefrčí, jejich dveře blokují auta a pokud se do nich člověk dostane, tak jsou stejně jen na karty. Před vzdáním jsem ještě zašátral na (ne)patřičných místech dveří, které se náhodou otevřely. No co, v zásadě se tam můžeme nakvartýrovat i bez cizí pomoci. Časem se objevila i místňačka, která nám řekla číslo pokoje a zkasírovala každého o pět babek.

V centru člověk může najít aspoň chodníky, protože jinak se s chodci moc nepočítá. Chodníky skoro neexistují, a pokud jo, tak je z nich parkoviště nebo v nich rostou stromy. O takové věci, které říkáme přechod pro chodce, už vůbec nemluvím. V centru nás čekala pohodička, pitoreskní uličky, namačkané baráky a kvanta prázdných restaurací. Přes pár kostelů jsme se dostali až ke zdi, kde si to vartovali vojáci se samopaly. Silnice byla jednoduše zazděná a nazdar. V okolí linie jsou jen ostnaté dráty, zřícené a opuštěné baráky a udržované špačkárny. Škoda jen, že není dovoleno fotit, protože by to byly nejzajímavější záběry cesty. Ale zkuste si fotit po zuby ozbrojené vojáky za značkou se zákazem focení. Každopádně atmosféra podél zdi byla mrazivě nezapomenutelná.

Přechod do turecké části je u Ledra Palace hotelu západně od centra. Původně nejluxusnější hotel ve městě, ze kterého si OSN udělala kasárny. Omrkneme, jestli by byl možný 3denní výlet do Kyrenie na severu. Pochodovali jsme si podél zdí za dohledu vojáků až na tureckou celnici. Vyplnili jsme nějaký papír, který má sloužit jako vízum (zadarmo) a byli jsme v Severokyperské turecké republice. Zabírá třetinu ostrova - 3355 km2 a má přes čtvrt milionu obyvatel.

Severní Kypr

Kypr
Nicosie/Lefkosie

Severní Kypr

Kypr
Nicosie/Lefkosie

I když to bylo stále jedno město a od ulic, kde jsme byli před dvěma hodinami, nás dělilo jen pár metrů, byli jsme v naprosto jiném světě. Místo evropských ulic a pořádku na nás dýchla arabská klasika - mešity, bazary na ulici, oprýskané baráky a bordel. Blíž k linii byl ještě větší čurbes. Tyto dvě republiky, kromě svého ostrova, nemají společné vůbec nic (národ, náboženství, jazyk, měnu...). Turecká část je ale zajímavější a exotičtější. Po pár hodinách chození jsme zapadli do něčeho, co by se dalo nazvat trhem. Kromě ovoce se v zadní části daly najít i zajímavější věcičky. Což takhle hlavičku stepní kozy čerstvě staženou z kůže, mozeček výstavně položený na bílém talíři, či jako dezert čerstvě vydloubnuté očko? To dokresloval pach čerstvé krve všude kolem. I přesto všechno (nebo spíš právě proto), když jsme se setměním spěchali zpátky do řeckého hostelu, bylo jasné, že sem zítra vstoupíme znovu a na déle.

Severní Kypr

Kypr
Ulice severotureké Nicosie

Severní Kypr

Kypr
Nicosie

Severní Kypr

Kypr
Zeď rozdělující Nicosii

Severní Kypr

Kypr
Nicosie

Beznadějné hledání restaurace skončilo v kiosku na rohu autobusáku, kde nám dali do ruky kuřecí gyros s hranolkama. Nakonec to bylo jedno z nejlepších (a nejlacinějších) jídel na řecké straně. V našem hostelu se našly kohoutky s teplou vodou a dvě Francouzky. To taky byli poslední baťůžkáři na cestě. Moc nás ale nepotěšily, protože nám ukradly z pokoje všechny deky. Tak opět musel stačit můj spacáček s extrémem do +8, což bude docela extrém, když teplota buchá ještě níž.

Výdaje: 9.40 KL (520 Kč)
Ubytování: HI hostel, ul. Tefkrou, Nicosia - 5 KL
Doprava: bus Larnaca - Nicosie 2 KL
Jídlo: gyros+hranolky 2, fanta 0.4