CESTOVÁNÍ

TravelInfo


MALTA 2005
(1. Odlet na Maltu)

Nákupní martyrium

Někdy v dubnu jsem zarezervoval letenky od Air Malta u GTSka a následující den jsem tam vyrazil i s pětitisícovým zálohou za kurz s ubytováním (+ snídaně, transfer z letiště, a pár školních akcí). Chtěl jsem vzít první dva týdny nejnižší sezóny (od konce října) za 13300 Kč (o týden dřív by to bylo asi o 5 tisíc dražší). No a bylo by to.

Ale po týdnu si gtsko vzpommělo, že mi letenku nevystaví, protože jsem vlastně sáhl do zimního letového řádu, a to Air Malta už nelétá. Nicméně internetové systémy stejný let nabízely vesele dál i další týdny. Tam bych se ještě dostal, posledním letem 29. října, ale zpátky by to bylo až na jaře. Nabízeli mi samozřejmě výhodné letenky od AlItalie či Lufthansy za „jen mírně vyšší ceny“, které s poplatky stály místo 5 tisíc dvanáct. To už si můžu kurz rovnou přesunout do září (nebo do Ameriky), abych nechytl ve Středomoří sníh, jak je mým dobrým zvykem.

Znova do GTS, ať to přesunou, když zkonili letenku. Šlo to a mohl jsem si přes jeden velmi dobrý letenkový server (miras.cz;-) objednal letenky s AirMaltou. Po týdnu sem doplatil kurz a ani je nenapadlo chtít doplatit cenový rozdíl posunutí do vyšší sezóny (ještě dali slevu 5 % a jako prézent knižního průvodce). Takže už jen nákupy hadrů, žvance a mohl jsem vyrazit s nejtěžším batohem svého života (17 kg) do Práglu.

14. 10. (pátek) Mělník – Praha

Jedna chybka letenkám zůstala, a to nemožné časy letů (holt děláno pro charterové dovolenkáře), takže z Prahy byl kolem šesté ráno a z Malty ve 3:35 v noci. Jedu o den dřív, vychrupnu se na Vyšehradě u Lůcy, gáblík a tak, o půlnoci to zalomit a prvními ranními spoji na letiště. I to je problém, protože Pražáci už šichtu nezačínají v šest a odlety v šest jsou výspou nočních busů nebo taxíků. Vstávačka v nechutné tři ráno, noční tramvaj, ťipťopové přestupy a z Dejvic první stodesítkou. I tak jsem měl na letišti sotva hodinku do odletu.

Malta

Malta
Pohled na maltské hlavní město Vallettu

Malta

Malta
Jedním z hlavních maltských symbolů jsou obstarožní busy

Malta obecnými výkecky

Malta je trpasličí ostrovní stát uprostřed Středozemního moře 100 kilometrů od Sicílie a 300 kilometrů od Tuniska. Celková rozloha je 318 km2 (asi jako půlka českého okresu) na něž se nacpalo přes 380 tisíc obyvatel. Mateřským jazykem je maltština, která se podobá arabštině a píše se latinkou. Naštěstí 164 let britské nadvlády dostatečně zakořenilo i angličtinu. Jsou to křesťané a je to země s největším počtem kostelů na kilometr čtverečný (údajně jich tu je 365). Nicméně Bůh se zde jmenuje Allah a Ježíš Kristus je Sultán.

Nejstarší známky osídlení jsou již před 6000 lety, kdy se začaly stavět megalitické kamenné chrámy (samozřejmě bez nástrojů, jednotlivé kamenné bloky váží desítky tun..., však to znáte). Někam se ale všichni vypařili a před 3000 lety se Malta stala součástí fénického Kartága. Následovali Římané v letech 280 př.n.l. až 397 n.l. Po ztroskotání apoštola Pavla v roce 59 se zde zakládají první křesťanské obce. Poté se ostrov dostává pod Byzantskou nadvládu, kterou v roce 870 střídají Arabové. V roce 1070 to tu dobývají na sto let Normané. Další století si vezmou Štaufové a v roce 1282 Aragonci. V roce 1530 to císař Karel V. přenechává johanitským rytířům, kteří byli vyhnáni Turky z Rhodosu. Ti přestavují Maltu na jednu obrovskou pevnost, která staletí odolávala Turkům. Až v roce 1798 kapitulovali před Napoleonem, na něhož si pak pozvali spřátelené armády Jejího Veličenstva. Britové sice vyhnali Francouze, ale hned z toho udělali na dočasnou dobu kolonii. Doba dočasná trvala 180 let a mezitím se z Malty stala nejvýznamnější námořní základna ve Středomoří, která nepadla ani dvouletému soustavnému bombardování německých a italských letadel za druhé světové. Země získala nezávislost až 21. září 1964, v roce 1974 byla vyhlášena republika, v 1979 odešel poslední britský voják. Ve vládě se střídají socialisté s konzervativními nacionalisty a v roce 2005 spolu s námi vstoupili do EU.

Největší ostrov je Malta s rozlohou 246 km2 a 350 tisíci obyvateli. V podstatě je to dnes srostlé jedno město, i když status jednotlivých měst zůstává pevně zakotven. Takže během dvouhodinové procházky projdete klidně pět měst, aniž to zaznamenáte. Ono taky s hustotou 1500 lidí na kilometr toho moc dělat nejde. Přesto tu nenajdete paneláky a téměř všichni bydlí ve čtvercových domcích s plochou střechou, na níž je cisterna hřející se vody. Vyčnívají jen obrovské kupole kostelů postavené v posledních 200 letech. Volnější plocha existuje na severozápadě. Zde je i nejvyšší bod Ta'Dmejrek (253 m).

Druhý hlavní ostrov je Gozo (Ghawdex) s 67 čtverečnými kilometry a 30 tisíci obyvateli. Ten má již vesničtější ráz, je zelenější a věnují se tu i zemědělství. Údajně toto má být bájný plac, kde se Odysseus muchloval s nymfou Kalypso. Sedm obyvatel a tři kilometry přidává ostrov Commino, kde je hotel a v létě jednodenní nájezdy turistů do Modré laguny. Další ostrůvky jsou ještě Manoel Island s pevností, ostrůvky Svatého Pavla, kde vystoupil apoštol po ztroskotání na pevninu, Cominotto s dalšími skálami na ohraničení Modré laguny a 5 kilometrů od pobřeží vzdálený ostrov Fifla, jehož pramen i kostel sloužil jako ideální terč pro cvičící britské dělostřelce a pár dalších skal.