CESTOVÁNÍ

TravelInfo


MAROKO & IBÉRIE
(9. Španělsko - Sevilla)

16. října: Ronda – Sevilla

Do odletu jsme měli ještě týden, tak jsme mohli pokračovat v nejpůvodnějším plánu, který vedl přes portugalské pobřeží Algarve do Lisabonu. Na cestě jsme měli ještě jedno město z velké andaluské čtyřky Cordoba, Malaga, Granada a Sevilla. Naše bylo to poslední. Třičtvrtě miliónů Španěláků na řece Quadalquivír tu juchá po večerech a v létě sípá, páč je to nejteplejší místo Evropy. Největší obchodní terno měli v 16. a 17. století, kdy si parazitili na monopolu obchodu s Amerikami.

Ráno jsme nasedli na bus a opustili kopce a slunečné tři týdny. Cestou začalo pršet a už do konce cesty nepřestalo. Ještě jsme si užili horské údolí a pak se ponořili do průmyslového okolí Sevilly. V městě začaly vykukovat historické baráky a množství parků. Končíme na malém autobusáku San Sebastian v centru. Levné (relativně) hotýlky se nachází ponejvíce ve staré židovské čtvrti Barrio de Santa Cruz. Možností je hodně, ale ač jsem jich obešel dost a všude měli prázdno, pod 30 euro za cimru se nedostali. Hotely jsou arabského stylu s dvorem uprostřed a v jednom takovém končíme.

Španělsko

Sevilla
Katedrála Giralda v Seville

Španělsko

Sevilla
...z roku 1401

Španělsko

Sevilla
Uličky Seville

Celý den se potloukáme mezi zdejšími skvosty, které jsou na malém prostoru. Sevillský alcazár byl založen v roce 913 jako muslimská pevnost a stal se na dlouho sídlem králů. Přestavoval se povinně každých sto let, takže z toho je zajímavá směska. Ještě skvostnější je katedrála Giralda z bývalé mešity stavěná od roku 1401. Z věže, či spíše minaretu, by byl slušný výhled, kdyby nebylo zataženo a nepršelo. Vevnitř je mimojiné i hrob Kryštofa Kolumba, který najdete v dalších padesáti kostelích po Středomoří. Vstup je za eurového búra, studenti za dva. Staré uličky, býčí aréna Plaza de Toros a cesta po břehu řeky nás vede až k hlavnímu autobusáku Plaza de Armas. Následuje obávané hledání spoje do Portugalska. Busy se daří nalézt hned dva, a to až do Lagosu, kam jsme přímo chtěli. Jeden jel moc brzy ráno za osmnáct a druhý moc pozdě večer bez dvou za dvacet.

Totální slejvák nás uvězní ve zdejší nákupní galerii ve vlakovém depu. Chceme otestovat vlak, ale nádraží je daleko a chodci tu nemají nejlepší život. N8draží mají pěkné a jízdné pěkně drahé. A do Portugalska nic nejede, muselo by se přestupovat u hranic v Huelvě na bus. Takže ráno v šest busem.

Zas obcházka městem, akvadukty, mosty, baráky až končíme u paláce na Plaza de Espaňa s monumentálním sloupcovým průčelím. Dál by byly různé monumenty, parky... kdyby nebyla tma a nelilo jak z konve. Takhle jsme strávili dvě hodiny schovkou pod sloupy a očumováním mozaiek jednotlivých regionů. Po malých úsecích jsme se dostávali k hotelu. Takhle deštníček by se šikl.

Španělsko

Sevilla
Nábřeží řeky Quadalquivír

Španělsko

Sevilla
Plaza de Espaňa

Na hlavní třídě Mennendéza jsme objevili bramborový fastfood, kde do obrovské brambory dávají desítky různých věcí, od kukuřice, kuřátka, sýrů, salámů po omáčky a je toho akorát na kompletní prasknutí. Hlavně pro Máru to byl asi nejlepší zážitek na cestě a následující dny trávil na internetu hledáním webu této bramborárny patata asada, aby si v ní mohl naprat břuch ještě v Lisabonu a Madridu. Bohužel už se nikdy neobjevila.

Výdaje: 31.22 € (880 Kč)
Ubytování: hotel v Seville 30€ /dvojlůžák, sociálka na chodbě
Bus Ronda-Sevilla 9.89; véča-brambora gaucho a cola 4.25...

17. října: Sevilla – Faro – Lagos

Nechutný budík po páté hodině a přes celou setmělou, pustou a propršenou Sevillu letíme na busák. Spoj do Portugalska není zrovna podnikatelské terno, protože nás jede pět. Schengen-neschengen, na hranicích nám bus prolejzají důkladně a takové veřejné zpovídání jsem ještě na žádném z těch tří stovek hraničních přechodů snad nezažil. Kde bydlím, co studuju, jak pracuju, kde jsem všude byl a ještě prohlídka všech razítek v pase. Jako by snad jel někdo chtěl jet do Portugalska pracovat. Tam nikdo nepracuje. A není tam co ukrást.