CESTOVÁNÍ

TravelInfo

Nový Zéland, Samoa & Fidži 2008

(4. - Waiotapu a Taupo)

9. duben: Waiotapu - Waikite - Taupo

Ráno doplňuju zásoby v lékárně a v devět vyzvedáváme v Budgetu zánovního Mitsubishi Colta plus na 5 dnů (380$). Čelní sklo ale navrhoval idiot. Paní zvedneme trochu nedůvěru při ptaní, jak vlastně automat funguje, nebo když po výjezdu z garáže lepí Angolče čelo na čelní okno, páč ty brzdy jsou trošku citlivější než u felinky. Ale proti Thajsku, kde jsem ho po startu skoro vyhodil z motorky, to přežil ve slušném stavu a ani moc neremcal;) Zvyknout si na levostranný provoz je to nejmenší. Jedinkrát jsem si to drandil po opačné straně, a to bylo po 3 týdnech na Zélandu v 10 večer a 800 kilometrech v nohou. Automat pořešil zvyk na páku, takže jediný zádrhel zůstal v páčkách u volantu, kde je prohozen blinkovač se stěračem. Většina cizinců zpočátku před křižovatkou usilovně stírá, tak jsem nemohl chybět ani já. Což o to, na Zélandu to domorodce nepřekvapí, ale horší to bylo zpátky v Čechách, kde jsem pak poctivě šůroval sklo před křižovatkami 2 týdny.

Kolem Roturoi je řada turistických míst s kasírováním mastného vstupného. A třeba v profláklé maorské rezervaci Whakarewarewa s gejzíry se porafaly vesnice mezi sebou, rozdělily si parcelky a původní cena je teď za každou půlku. Můžete se podívat na vyplazený maorský jazyk a trdolení kolem toho. Oblíbený je za Roturoou Agrodome s klasickými zélandskými atrakcemi. Ale tělíčko si momentálně dokázalo navodit stav jako po půlkilometrovém zorbingu i bez té plastové koule. Prostě tady můžete zabít týden, jen to fikne.

Asi 30 kilometrů jižně od Roturoi se rozkládá země termálních divů Waiotapu ("Posvátné vody") a je to asi to nejlepší v okolí, co zde příroda zanechala. Před desátou sem míří všichni, protože pouze jednou denně je tu kýčovité představení "zapínání gejzíru Lady Knox". V 10:15 přijde podivný panáček k díře, nasype do útrob země nastrouhané mýdlo a spustí tím reakci, po níž se uvězněné horké vodě v útrobách uvolní cesta vzhůru a může si na pár desítek minut zatryskat až do 20 metrů. Mýdlo je samozřejmě ekologické a prověřeno inspekcí a byla mu udělena nejvyšší byrokratická certifikace.

Nový Zéland

Roturoa
Přijde legrační panáček, něco zablekotá, nasype mýdlo..

Nový Zéland

Roturoa
..a turisti můžou spustit své jééé

Nový Zéland

Waiotapu
Bahenní bazénky...

Nový Zéland

Waiotapu
...s prskajícími bublinami.

Vedle jsou Mude Pools, což je zajímavá krajinka s rozměrným bazénem plným prskajícího a bublajícího bahna. Tohle můžete urvat zadarmo, jinak vstup do Waiotapu je 27,5$ (dítě do 15 let 9$, jiné slevy nět, kromě nějakých těch kupónů, ale po jedenácté hodině by si snad ani nikdo nevšiml, kdybychom neměli lístky a nakráčeli si to skrz vchod).

Nový Zéland

Waiotapu
Waiotapu neboli Země termálních divů - Artists Palette

Nový Zéland

Waiotapu
Symbolem parku je Champagne Pool (65 metrů na šíř i hloubku)

Nejprve hup do údolíčka, skrze nejrůznější a nejbarevnějšími útvary a ďuzny s bublajícím bahnem s co možná nejstrašnějšími jmény ve stylu Ďáblův chřtán. Nejvěhlasnější je vařící různobarevné jezírko Champagne pool (74°C). Následují hektarové bílé plochy, barevná jezera, skalní útvary, soutěsky, vodopády a procházky buší. Během pár hodin se krajina mění, jak názory Jyrky Paroubka.

Nový Zéland

Waiotapu
Frying Pan Flat a vzadu Lake Ngakoro

Nový Zéland

Waiotapu
Barvou čerstvě vykašlaného hlenu oplývající Devils Bath

Odcházeli jsme skoro poslední, protože sem všichni nalítnou na výtrysk Lady Knox, pak proběhnout tohle po nejkratší trase a rychle dál, kde stejně moc jiných a lepších věci neuvidí. To my se plácli přes tachometr, přidali 8 kilometrů a dojeli k termálnímu údolí Waikite. Z vroucího pramenu je voda rozvedená do několika bazénů v nádherném prostředí kvetoucího údolí. Pořádně jsem se tu ve 40stupňových bazéncích vyrochnil a snad i tím vypálil z těla nashromážděné svinstvo (vstup 12$).

Vedle jest kemp, do kterého jsme bůhvíproč nezapadli a hnali se na noc až do Taupa. A to po silně vedlejší silnici, která působila na mapě mile tím, že vedla kolem řeky. Ještě si člověk pošmakuje, jak i v těhle koutech je pěkná asfaltka, ale než se zeptá Zimbabwančete, co znamená nápis grave na značce, tak drncá po šutrech. A to následující hodinu a půl až do hluboké tmy. Doplníme zásoby v marketu a hledání hostelu v předměstích skončilo u zhulence v bývalém motelu Burkes Backpapers. Aspoň dal čaj a poprvé v hostelové historii jsem objevil kouzlo vybavené kuchyně. Na přespání jen nasedat a vysedat z auta je ale příjemná změna.

Noc: 28$ (hostel Burkes, pokoj se sociálkou, zahrada, dvojlůžák 56$)
Doprava: 38$ (autopůjčovné Budget 48+28$, 120km)
Vstupy: 39.5$ (vstup Waiotapu 27.5, vstup Waikite 12)

10. duben: Huka falls - Aratiatia - Taupo - Whakapapa

Vracíme se k Huka Falls, kde se nejdelší novozélandská řeka musí smrsknout do úzké rokle, kde si pěkně zadovádí, a na konci se obrovská masa vody vrhne z 10 metrů. Kolem řeky vede pohodová cesta od horkých pramenů u Taupa až k peřejím Aratiatia. Na původním krásném úseku řeky vyfrkli s citem sobě vlastním přehradu, takže na vodu si musíte počkat na sudou hodinu, kdy po zazvonění začne přehrada odpouštět vodu pro potěchu turistů. Ta během pár minut vyplní vyschlé kaňony.

Nový Zéland

Waiotapu
Vodopády Huka Falls

Nový Zéland

Waiotapu
Napouštění peřejí Aratiatia

Taupo je 20tisícové městečko na břehu stejnojmenného jezera. Adrenalinových penězolapačů je tady jen o něco méně než v Roturoi. Hlavní atrakcí je tu skydiving. A taky tu jsou skoupé zélandské bankomaty a musíme vzít zavděk jen 800 dolary (maximum se nedovíte, tak se jelo pokus-omyl z původních 2 tisíc). Hlavní cíl byla pobočka Budgetu. Ráno nás totiž uvítalo prázdné kolo a vzhledem k tomu, že se nedoporučeje to měnit, udělali jsme okruh pobočka Budgetu - servis - pneuservis. Výsledkem bylo svedení prázdného kola na vypouštěcí hipíky a servisákem při sundavání zničená poklice. Prej jestli nám to nebude vadit. No, nám ne. Ještě se lupsne typický fish&chips, což není zrovna nejzdravější pošušňání, ale zas je toho hodně, a to je hlavní (8,5$). Snad nikdy jsem ještě neodcházel z restaurace zanechávaje za sebou pěkný kopec nesnědeného jídla.

Po Taupu jsem konečně trochu zahřál motor, i když zastávek na panoramata se našlo dost. Kor když se jede podél jezera a začne se šplhat do krajiny Mordoru, která oplývá nejposvátnějšími novozélandskými horami a sopkami v národním parku Tongarino. Z mírně zvlněné krajiny se vypíná zejména ukázkový kužel sopky Mount Ngauruhoe.

Končíme pod horami ve Whakapapa Village. Po páté odsud všichni mizí, je tu jeden kemp a jeden hotelový zámek. Kupodivu vybíráme kemp (30$ na noc), který má pár míst ukrytých porůznu v houštinách. Odsud byly ve hře dvě varianty. Jedna flákací, a to dát pouze jednodenní přechod Tongarino Crossing za použití dopravy výletní společnosti nebo dát alespoň Northern Circuit, což je třídenní okruh po severní části parku kolem Mt Ngauruhoe, který začíná i končí zde. Ubytování v chatkách na cestě lze zamluvit ve středisku naproti kempu. No asi je jasný, co jsme nakonec vzali.

Noc: 15$ (kemp Whakapapa, stan+auto+2osoby 30$)
Doprava: 38$ (auto Taupo-Aratiatia-Turangi-Whakapapa, 120 km)