CESTOVÁNÍ

TravelInfo

Nový Zéland, Samoa & Fidži 2008
(8. - Westland)

19. duben: Nelson - Buller Gorge - Westport

Ráno pro nás chystal překvapení Apex v podobě kamaráda na další týden. Vzhledem k tomu, že kategorie Economy u nich obsahuje auta stylu Corolly se stářím až 10 let, zázraky se nečekaly. Ale jestli zrovna Impreza byla tou pravou výhrou? Jako asi se to tváří jako sporťák, ale s nejslabším motorem a zastaralým automatem to mělo občas co dělat v kopci. Bez návodu jsem ani neobjevil taje některých čudlů. Poškrábaný to bylo, ale aspoň nepoznali, že jsem tomu nějaký škrábanec přidal. Proti Coltíku to mělo větší žízeň, což vzhledem k tomu, že jsme s tímhle najeli 5x víc kilometrů, udělalo zářez do šrajtofle při každodenním tankování.

V Nelsonu se udělal pořádný nákup na týden, kdy v košíku skončil i velký čokoládový dort, nejrůznější ovoce, litry pití, spousta sušenek a muffinů... prostě samé zdravé věci na královské hostiny zajištěny. Okoukl se sobotní blešák na nelsonské návsi, nabral se postupně podražující benzín a zamířilo se na západní pobřeží přes jezero Rotoroa v NP Nelson Lakes na drobný špacír.

Skrze Zélandské Alpy jsme se prokousali Bullerským kaňonem k pobřeží. Míjíme pár historickým míst, související s osídlováním západního pobřeží při zlaté horečce v 60. letech předminulého století. V místech bývalých mnohatisícových měst jako třeba Lyell je ale jen louka a fotky, jaké to tu bylo před 150 lety. Jen hřbitovy ve stráních občas přežijou, aby tam člověk za setmění mohl vyrazit na okuk. Mimochodem dobrý plac na přenocování, pokud tedy nevezete nějaké zmlsanější Jihoafričanče, kterému evidentně tři dny muk v Tasmanu leží ještě v žaludku a bude se hledat postel. Známější v kaňonu je ale přechod přes nejdelší závěsný most na Zélandu (10$) a pár kýčovitých atrakcí kolem něho.

Nový Zéland

Westland
Jezero Rotoroa

Nový Zéland

Westland
Dennistonu Incline
Dále k Westportu se kaňon se zelnými palmami a prastarými kapradinami stává temnější (což může být i tím, že se setmělo), místy se silnice zužuje na šíř i výš sotva pro autobus. Jinak ale ještě k té zélandské přírodě. To je furt ekologických keců, jak o to strašně pečují. Za 150 let dokázali svou zemí zplundrovat neuvěřitelně a nebýt nepřístupných hor a Maorů, tak by z toho udělali jednu vykácenou placku pro ovce, že by i Irové mohli závidět. Ani dnes to není mimo rezervace příznivější, těch pár lesů kácejí ve velkém a ty nové jsou jen monokulturní pravítka.

s="clear">

Westport je pětitisícové městečko na pobřeží u ústí řeky Buller. Kdysi se vzmohl díky těžbě uhlí a přístavu. K vidění tu není skoro nic, ale jako základna do okolí postačí. Namíbijče vysazuju před hostelem, kde získává pokoj, a já vyrážím autem sám do tmy se starými peckami z rádia. A že některé nám servírovali sakra často. Jedna taková se k jízdě po prázdné silnici zalité zapadajícím sluncem hodila výborně. Doma se z ní vygooglovala Gabriela Cilmi a dnes už vodrhává i český kolovrátkový éter. Jen nějaký ten fešný plácek na přespaní se hledal blbě. Kolem jedna farma za druhou, tak jsem po 15 kilometrů zamířil na první silnici vedoucí do hor, kterou nemohl snad nikdo jet. Jeli auta dvě, první zatroubilo a druhý ke mě zacouvalo (asi hledalo taky plácek, tak si musel popojet ještě o kilometr dál). Ale plácek na útesu, zářící obloha s úplňkem...

Noc: - (noc v autě u Dennistonu)
Doprava: 50.5$ (auto půjčovné 44$+10$ a benzín 47$, 290km)
Jídlo: 47$ (kebab 8, palačinka 4, nákup voda 1, kiwi 3$/kg, jablkový džus 4$/3litry, tuňák s chilli 1.2, sardinky v tomatě 1.4, čtvrtkilo oříšků 1.5, sůši 1.5-1.8, orea sůši 2, muffinky 3$/6ks, jablka 1$/kg, garlicbread 3, bonbónky 1, jogurt 1, sýrové housky 2.7, čokoládový dort 4.7)

20. duben: Denniston - Tauranga Bay - Punakaiki - Hokitika

Úplný hicák zrovna nebyl, zaparkoval jsem už slušně vysoko a ráno jsem stíral z auta jinovatku. Takže žádný crcačky a vyrazil jsem dál do hor do Dennistonu, kde kdysi produkovali nejvíce zélandského uhlí. Dnes to není ani město duchů, protože ani ty by se neměli kam schovat. Ale heritage place to je, protože tu zůstalo pár těžebních pozůstatků. Ono vůbec úklid bordelu po zélandsku není špatný - nechá se to přírodě napospas a po pár letech se rezavějící zbytky prohlásí za kulturní památku, a nasází se na cesty ukazatele a informační cedule. A jestli sem domorodci přitáhnou nějaké novější rezavějící kousky, tak se to v tom vsákne. Takže tu vrakoviště, tu nějaká bouda se spoustou sudů. Každopádně při vycházejícím slunci a totálním mrtvolnu tu byla zajímavá atmosféra. Zůstaly tu hlavně pozůstatky po solidní technické vymakanosti své doby - po příkřé dráze Denniston Incline, kdy se vagóny na uhlí dostávaly nahoru vahou naložených vagónu frčící dolů. Kolem jsou koleje a pár vagónů, i když si dali záležet, aby to bylo pro turisty pěkně nakašírované. Kolem je pár tras k pozůstatkům dalších uhelných i zlatých dolů.

V deset vyzvedávám Beninče a jede se na tuleně. Solidní tulení kolonie (20-200 kusů) se pravidelně vyvaluje u Tauranga Bay. Bouřící moře tu končí na vysokých útesech. Pod tím se dnes rozvalovala stovka tuleňů. Občas se nějaký uráčí do vody, nějací se porafnou, ale většinou se jen tak válí. Správný přístup k životu. Čtyřkilometrová stezka po útesu vede k mysu Foulwind a dál na pláže pod skalnatými stěnami (před pár lety a jedním zemětřesením z hladiny čněl i Obří zub).

Nový Zéland

Westland
Tulení kolonie v..

Nový Zéland

Westland
..Tauranga Bay

Nový Zéland

Westland
Útesy u mysu Fouldwind

Nový Zéland

Westland
Pancake Rocks

Většina silnice po západním pobřeží se táhne na dohled od moře, občas se jede skoro po plážích a občas vysoko v kopcích s kochačkovými odpočívadly. Pláže tu jsou kamenité, sice impozantní, ale krásu z Tasmana nemají. Na surf prý dobrý, vlny tu jsou ukázkové, ale na dobrovolné vlezení do vody to už tady nebude. Zejména na Jižním ostrově platí, že málokterý most je dvouproudý, a to i na této higwayi. A že umí být mosty pěkně dlouhé a občas se o stejné tři metry šíře pro všechny směry hlásí i vlak. A že protijedoucí mašinka umí překvapit.

Další zastávka jsou Palačinkové skály, neboli Punakaki u NP Paparoa. Jsou to rozeklané skály tyčící se z moře a tvoří je stovky vrstev připomínající naházené lívance. Občas z útrob při vysokém přílivu vytryskne do solidní výše vodní tříšť z děr ve skalách. U Kumary odbočujeme z hlavní cesty na špacíry po dalších fragmentech zlaté horečky. Zejména Tunnel Loop Walk stojí za tu půlhodinovou zastávku na okružní stezku po bývalých zlatých polích, kam se vchází úzkými a dlouhými tunely. O fous dál v Goldsborough si každý na vlastní pěst může zarýžovat zlato a spát v DOC tábořišti (6$). Vedou odsud dvě delší stezky přes rýžovací potok do kopců.

Za posledních zbytků světla jsme urvali kilometry do Hokitiky. Opět od roku 1860 se stala významným přístavem a dnes je centrem zpracování jadeitů (zelených šutrů). V okolí je řada slušně značených kratších treků. Dlouhé pláže končí na Sunset Pointu u ústí řeky Hokitika, kde kdysi kotvily desítky zámořských plachetnic. Vzpomínkou jsou už jen fragmenty nábřeží a pár restaurovaných dřevěných baráků. Symbolem města jsou nevelké Městské hodiny uprostřed křižovatky. Klasická bývalá hospodská ubytovna Stumpers v 1. patře je pak za 50 dolarů naším domovem na tuto noc. Za tmy vyrážíme na žvanec do jediné trošku živoucí ulice, jinak je všude mrtvo.

Nový Zéland

Westland
On the road

Nový Zéland

Westland
Mostík na haiveji

Nový Zéland

Westland
Měsíček na Sunset Pointu

Nový Zéland

Westland
Clocktower v Hokitice

Noc: 25$ (Stumpers, pěkný dvojlůžák se sociálkou na chodbě 50$)
Doprava: 54.5$ (auto půjčovné 44$+10$ a benzín ve Westportu 55$ 230km)
Jídlo: 7$ (chicken burger)