CESTOVÁNÍ

TravelInfo


Pobaltí & Helsinky stopem 2002 (2.)

27. 7. 2002 Augustow - Budzisko - Kaunas - Riga

Ráno jsem se rozloučil s řidičem (vědět to jméno, znělo by to tu líp), ošpláchl jsem se v jezeře a hledal silnici na hranici. Samozřejmě blbě, takže jsem zabil další hodinku blouděním předměstími. Stopovat krátce před hranicí je vždycky špatné, protože většina lidí hned někam zabočuje a ostatní nikoho nechtějí převážet přes hranice. No, nedivím se jim. Takže jsem čekal rekordních 20 minut, než mě vzala jedna dodávka asi 30 kilometrů do Suwalki.

Finsko - Helsinki
...nakonec jsem zlomil i finské Helsinky

O polsko-litevské hranici Budzisko šlo několik fám už z domova. Jednak prý není možné ji přejít pěšky a jednak jsou tam šílené fronty. To jsem se přesvědčil vzápětí, když mi zastavil další kamión. Tentokrát šlo o lotyšského řidiče, který frčel do Rigy! To byla velká radost, že bych se mohl dostat až tam. Ani nevím jak jsme se dorozumívali, lotyštinu jsem se tento rok zatím neučil, každopádně bylo jasné, že má cesta s ním skončí proklatě brzy. Více než 10 kilometrů před čárou se táhl dlouhý had kamiónů. Dneska to ale prý bylo OK, protože to vypadalo na čekání jen asi 20 hodin. Jindy to bývá i dvakrát více.

Šel jsem teda na hranice pěšky kolem fronty. Potkal jsem v ní jen dva Slováky. V půlce fronty jsem zastavil jednu učitelku ve fiátku, která mě alespoň hodila až k celnici. Stoupl jsem si mezi dvě auta a hrál jsem si na třetí. Zrovna když jsem řadil jedničku, zahlédl jsem pod střechou kamión s plachtou firmy Jiříček. To asi nebudou cizáci. No nic. Celnicí jsem prošel bez problémů, vyměnil pár drobných a na konci celnice jsem se posadil za další dva stopaře. Po chvíli nás odsud celník vyhnal, ať jdeme dál. Tak jsme šli.

V tom u mě zastavil právě ten český kamión. Chtěl jsem se tam dostat, ale brzy se ukázalo, že nestavil kvůli mně, ale kvůli výměně tachografu. Až když jsem promluvil česky, dveře se otevřeli. Už se prý bál, že se mu tam dobývá nějaký Rusák. Jméno se zase vypařilo, možná Petr, ale vím, že byl od Teplic). Každopádně si zaslouží mé vřelé díky, protože jel až do Tallinu. Cestou povyprávěl spoustu zážitků z dob, kdy jezdil s humanitární pomocí do Čečenska a dalších míst širé Rusi a Sibiře.

Lotyšsko

Lotyšsko - venkov
Lotyšský venkov

Lotyšsko

Lotyšsko - ontheroad
Posed v kamiónu

Jeli jsme ještě s jedním českým kamiónem. Párkrát si zablbli ve stylu amerických honiček. Ale smyk v naloženém náklaďáku nevypadá moc dobře (pokud v něm sedíte). Párkrát jsme zastavili na šašlik. Když si dávám v Rusku maso, mám prý nejdřív obejít barák a podívat, co za kůže visí vzadu na dvorku. Ale pes prý taky nechutná špatně. Přes litevský Kaunas a Panevežis jsme dojeli do Lotyšska, kde jsme u jedné benzínky usnuli.