CESTOVÁNÍ

TravelInfo

PROVENCE & MONACO
(1. Brusel - Avignon)

27.5. neděle: Mělník - Praha - Brusel

Nejrizikovější moment celé cesty byl úsek Praha - Brusel, protože spočíval na bedrech Michala, který v nespolehlivosti překonává nejmenovanou mělnickou autobusovou společnost s nigerskými lowcostovými aerolinkami dohromady a jehož důvěryhodnost si nezadá s Velkou bradavicí. Pro jistotu jsem měl na příjezd do Bruselu týdenní rezervu. A že mnoho nechybělo, abych v pondělí stál u Studentagency nebo za Rozvadovem s palcem nahoře.

Po osmi hodinách jsme však úspěšně dorazili do Michalova panelového doupěte na okraji Bruselu ve stínu přistávajících letadel. Docela slušné 4 pokoje s krbem a lodžií obsazenou rašící (!!!) květenou, což překvapí u člověka, u kterého jediná bytová forma života vznikala v koši na špinavé prádlo. Do víru dění bruselské metropole jsme se ponořili zapojením playstationu.

28.5. - 3.6.: Belgie a okolí

Následující týden se strávil kolem Belgie, ale to je jiná cesta, která si na této trochu zaparazitovala (nebo naopak?). Věc, která však ovlivnila následující dění, bylo belgické počasí, které mi už ve středu přivedlo pořádné nachcípání. O víkendu už bych razil za doktorem, kdybych nezjistil, že průkazka s pojištěním zůstala doma ve stole. Vyrabovaná lékárnička z posledních cest také záchranu neposkytla. Ale měl jsem už lístek na vlak v pondělí, takže se ráno nejistým krokem vyrazilo na nádraží.

Minirekapitulace
28.5. Bruggy, De Haan - pobřeží Severního moře (déšť)
29.5. Brusel - vyzvednutí lístku na nádraží, Atomium, Minievropa (bouřky)
30.5. Brusel (zrušen krk)
31.5. Brusel (zrušena hlava)
1.6. Brusel - Centrum (zrušen zub tureckým kebabem)
2.6. Mechelen, Antwerpy (zrušeny uši, nové dimenze zrušení těla od pupku nahoru)
3.6. Vaalserberg, Botrange, Lovaň (zrušeny plíce)

4.6. po: Brusel - Avignon

Bolestivé ranní probuzení a poslední váhání, jestli to nevzdat. Nakonec jsem se ale s Bruselem rozloučil lehčí o stovku eur a bohatší o milióny bacilů a vyrazil metrem na nádraží Brusel-Midi.

Brusel

TGV
Vláček z Bruselu...

Avignon

TGV
...do francouzského Avignonu

Nástupiště nádraží se rychle zaplnilo, aby přesně minutu před udaným odjezdem vyměnili nápis a místo Nice v ten samý čas uvedli nějakou belgickou díru a přijela zrezlá lokálka. Menší panika po nástupišti, davy se různě překulily, frankofonní uklidnila hatmatilka z rozhlasu, ostatní měli smůlu. Po půlhodině nakonec přijelo bílé TGV a já se pohodlně usadil po směru jízdy, abychom vzápětí vyrazili na druhou stranu. Útroby vlaky nic mimořádného nejsou, ale frčelo to slušně a potichu.

Probral jsem se až v Paříži. Krajina zrovna dramatickými scenériemi nekypěla, kolem železnice stejně nic nebylo, a že jedeme nějak rychleji, se poznalo jen při míjení protijedoucího tgvéčka. Pod Lyonem se objevily hory a v půl třetí i moje konečná - Avignon.

Avignon má 86 tisíc obyvatel (aglomerace pak přes 150 tisíc). Je hlavním městem departementu Vaucluse v regionu Provence-Alpes-Côte-d'Azur na levém břehu řeky Rhôny. V roce 1995 bylo centrum Avignonu zapsáno na UNESCO. Založeno bylo Římany jako centrum provincie Gallia Narbonensis. Po pádu říše připadlo burgundskému vévodství. V roce 1309 papež Klimenta V., po nátlaku krále Filipa IV. Sličného, zaměnil Řím za Avignon. Město pak zůstalo sídlem papežů až do roku 1376, kdy se Řehoř XI. vrátil do Říma. Avšak už o dva roky později po smrti Řehoře a rozdělení církve se stal Avignon sídlem protipapeže. Oba z papežů se v té době prohlašovali za oprávněné nástupce sv. Petra. Sídlem vzdoropapežů zůstal Avignon až do roku 1417 – do obnovení jednoty v církvi (celkem zde sídlilo sedm papežů a pět vzdoropapežů). V roce 1721 má město tolik obyvatel jako teď, ale morová epidemie přináší smrt třem čtvrtinám obyvatel. Do 14. září 1791 patřilo město církvi, poté bylo anektováno nově vzniklou Francouzskou republikou.

Avignon

Avignon
Výhled na Avignon s mostem a papežským palácem od kempu

Avignon

Avignon
Kostel Nanebevzetí Panny Marie vedle paláce

Nádraží pro TGV je v Avignonu daleko za městem. Městská do centra za 1,1 euro zastavuje před poštou, kde je cosi jako místní autobusák (3 zastávky na chodníku). Na ubytování, když je člověk sám, jsem si už postěžoval. Ale jet autem aspoň ve dvou a přespávat třeba v hotelích Formule 1 s dvojlůžáky za 25-35 euro by se dalo. Já se dal do spárů mého miniaturního stanu. Je jednoplášťový, takže nesmí pršet a ideálně by se v něm nemělo ani dýchat. Ale zas je menší než bota a váží kilo. A část cesty jsem měl přespat někde v kopcích za civilizací.

Přes centrum a most jsem dorazil na ostrov Belthauze. Hned pod mostem je menší kemp Bagatelle (backpaper za 6 euro, 2 dospělí se stanem a autem standardně za 15 euro). Ještě jsem očíhl sousední velký a hezčí kemp, ale tam bylo minimum 11 euro, protože neměli taxu pro jednotlivce se stanem. Kemp byl na břehu řeky Rhony před půlkou avignonského mostu s výhledem na majestátný papežský palác. Dostal jsem svůj plácek ohrazený živým plotem, košatým stromem a s mraveništi. Počasí bylo parádní a dokonce i můj troskoidní stav se krapet vylepšil.

Historické centrum Avignonu je kompletně obehnáno hradbami s věžemi a ze dvou stran je ohraničeno řekou Rhonou. Hlavní ulice Republiky vede od nádraží a pošty na náměstí plné zahradních restaurací. Hned za tím se rozkládá stupňovité rozlehlé náměstí s paláci a monumentálním Papežským palácem. Ve 14. a 15. století, když se kucí katolický mezi sebou rafli, se sem z Říma odkvartýrovalo 7+5 papežů. Aby to nebylo Římu líto, tak svého papeže měli i tam, a hádali se o to, kdo na něj má nárok. Po sto letech je to bavit přestalo, nicméně papežským územím okolí Avignonu zůstalo až do 18. století.

Avignon

Avignon
Náměstí před Papežským palácem

Avignon

Avignon
Papežský palác

Palác je vystaven na skalnatém pahorku, pod ním je několik pitoreskních uliček vytesaných do skal. Do paláce jsem se nedostal, protože jsem sem dorazil zásadně po zavíračce (ale v základním vstupném za 9,5 euro je prý jen 15 skoro prázdných místností, za 30 euro se pak lze o víkendech dostat do zajímavějších prostor paláce). Útroby a nádvoří se dají očíhnout zadaro s využitím navázaných obchůdků. Hned vedle paláce je kostel Nanebevzetí Panny Marie s ohromnou zlatou sochou na vršku. A nad tím jsou zahrady s vyhlídkou nad řekou. Jsou tu jezírka, drzé kačeny a umělá jeskyně. Přes hradby pak jde slavný avignonský most (vstupné 4 eura) s kaplí, který dnes končí přesně v polovině řeky. Nicméně zůstavší 4 oblouky jsou jen zlomkem původních 22 oblouků o celkové délce 900 metrů. V centru je řada románských a gotických kostelů a pár muzeí. Východní část centra je pak francouzsky omšelá a žije si svým provinčním životem. Protéká tu několik říček, které stále pohání desítky vodních kol. No a v noci jsem dorazil do kempu, po dlouhém čekání vytočil teplou sprchu a slastně usnul na samonafukovačce.

Avignon

Avignon
Pohled ze zahrad na Rhonu a za ní Villeneuve

Avignon

Avignon
A profláklý mostek ještě jednou

Výdaje: 67,73 €
nocleh: kemp Bagatelle - člověkostan 5.56 + taxa 0.34
doprava: vlak Brusel-Avignon TGV 55; městská nádraží TGV-centurm 1.1)
jídlo: nákup v Bruselu - půlkilo tiramisu 1.76, pečivo 1, 4x jogurt 1.7...