CESTOVÁNÍ

TravelInfo

PROVENCE & MONACO
(2. Villeneuve l.A. - Chateauneuf du Pape - Orange - Vedene)

5.6. út: Villeneuve les Avignon - Avignon

Časné probuzení těsně před polednem, jasno a horko. Z ostrova jsem vyrazil na druhou stranu, kde svítí do dálky Vileneuve les Avignon se svojí věží a pevností, které nechal postavit francouzský král, aby pozoroval, co papeži za řekou kutí. Půlhodinu jsem čekal, než se někdo uráčí přijít odemknout věž Tour de Phillippe le Bel, u které kdysi končil avignonský most. Přistoupivší madam byla prototypem francouzské zabedněnosti. Vstupné 1.80 samozřejmě neřekla jinak než francouzsky, ale odmítala i ukázat cenovku nebo cifru kamkoliv napsat a do omrzení opakovala francouzské číslovky, které měla navíc přesně vysázené na stole. Pak se z toho vyklubalo, že nerozezná půleuro od dvacetníku. Nána. Z věže je výborný výhled na Avignon i kamkoliv jinam. Ludva mohl vědět, i kdy šel papež na záchod. Vevnitř je jen pár prázdných místností s gotickou klenbou a záchod.

Villeneuve les Avignon má 12 tisíc obyvatel a leží přes Rhonu naproti Avignonu. Přezdívá se mu město kardinálů. Založeno bylo ve 13. století. Ve 14. si pak zde začali kardinálové, preláti a další papežští papaláši stavět luxusní rezidence (livrées), kostely a kláštery. Následně zde francouzský král umístil vojenskou posádku.

Villeneuve

Villeneuve
Věž Tour de Phillippe le Bel

Villeneuve

Villeneuve
Vojenská pevnost St. André

Villeneuve

Villeneuve
Villeneuve les Avignon naproti Avignonu

V centru Villeneuve toho moc honosného není, kromě kostela s klášterem a provinčním náměstíčkem. Došoural jsem se ve vedru nad město k pevnosti St-André, kde se dá zalézt do pár budov (5 €), ale většinu vnitřku pevnosti tvoří fešné bodláky. Zvenku jsou ale hradby s věžemi a branou impozantní. Pod nimi je karteziánský klášter Chartrese du Val de Benediction, kdysi rezidence jednoho papeže, dnes je tam jeho mauzoleum a polorozbořený kostel.

Zpátky do Avignonu jedu městskou k poště. Na nedalekých informací jsem nakoupil pěknou mapu Provence s pobřežím od Michelina, vysomroval další mapy a půjčovny kol, protože před plahočením do Camarque, na které stejně bylo málo času, jsem se rozhodl tu zůstat další dva dny a prozkoumat okolí Avignonu. V okruhu 30 kilometrů je toho šeredně moc. Bohužel tak blbě rozmístěno, že optimální okruh vycházel na 150 kilometrů, což je u kola a u mě dost iracionální číslo. No nic, to zítra. Dnes jsem dál objevoval zákoutí Avignonu do hluboké noci. A v supermerkátu bylo třeba se zásobit potravinami s vysokým obsahem oblíbeného ovoce, což je v mém případě kakaovník. Otevíračku paláce jsem zase nestihl, no nic, ještě bude čas. (Nebyl.)

Výdaje: 15,90 €
nocleh: kemp Bagatelle 5.90
doprava: městská Villeneuve-Avignon 1.05
žvanec: velká voda 0.23, sýr 0.38, 10x čokoládové kroasánty 1.95, sušenky 1.1, jogurt 0.21 ostatní: 6,10 (vstupné na Tour de Phillippe le Bel 1.8, mapa Provence a Azurového pobřeží 1:165000 4.3

6.6. st: Chateauneuf du Pape - Orange - Courthezon - Vedene

Dneska se mělo vyrazit co nejdřív, aby se toho stihlo co nejvíc. A to 11:55 fakt není. No co, jsme na dovolený. Na recepci kempu jsem si půjčil kolo na dva dny (na jeden den chtěli dvacku, na dva 25 s rizikem rošrotovaného pozadí, které nebude ničeho schopno). Kraksna to byla slušná a pravděpodobně měla vykazovat známky treko-horského kola. Takže těžký jak kráva a mělo to jen jeden tác. Pro jistotu jsem si nechal zlatý hřeb Pont du Gard na zítřek a vyrazil na kratší a méně zajímavější cestu na sever. Nejdřív čekalo 10 kilometrů rušným Avignonem s pár zkratkami přes garážová a skládková pole prodlužující trasu na dvojnásobek (ono by se po těch městských dálnicích jelo stejně blbě). Škoda že z ostrova chyběl most severněji).

Mezi kamiony jsem dojel do Sorgues, odkud vedla menší silnice k povědomému názvu Chateauneuf du Pape, kde se dělá jedno z nejlepších vín. Tomu by odpovídaly i vinice kolem a jižní svahy. Údajně mají nejlepší víno díky složení půdy a hladkým kamenům (galets), které přes den nasají tolik tepla, že to stačí na noční sálání do dalšího rozbřesku. Město je proklatě na kopci a úplně nahoře po vytlačení herky do schodů stojí ukázkové rozvaliny bývalého papežského zámku z let 1317-1333 (po náletu Němců zbyly už jen dvě monumentální zdi) odkud je výborný výhled do údolí Rhony.

Chateauneuf de Pope

Chateauneuf de Pope
Vinice se zámečkem u Chateauneuf de Pope

Chateauneuf de Pope

Chateauneuf de Pope
A Chateauneuf de Pope osobně

Chateauneuf du Pape je městečko s 2000 obyvateli 20 kiláků od Avignonu. Vzniklo jako hornická osada Calcernier pro těžbu vápence. Papež Jan XXII. si tu nechal postavit bungalov obrostlý vinicemi, které připraví chuťové žně násoskům červených vín.
Orange s 30 tisíci obyvatel má slavnou historii již od římských dob. Do aktuálnějších zpráv se dostává jako bašta nacionalistické Národní fronty. Jméno získalo po královském rodu Orange ve 12. století. Bylo baštou reformace a francouzské se stalo v roce 1713. Dodnes jsou příslušníci nizozemské královské rodiny titulováni princem oranžsko-nassanským.

Ve sklípcích se dá do aleluja nasávat plodů zdejší půdy nebo lámat další kilometry zvlněnou krajinkou do Orange (celkem 30 km). Město má slavnou historii a památky až k Římanům. Díky rodu Orange udělalo také pěknou paseku v dějinách Nizozemí a Vilém Oranžský pak ještě zabrousil na mýtiny irské a anglické. Centrum sice fešné, plné uliček obsypaných restaračními zahrádkami, ale hlavní terno je Antické divadlo pro 9000 diváků. Zachovalo se ve slušném stavu, včetně 37 metrů vysoké a přes 100 metrů široké zdi jeviště. Furt se tu hraje. Kolem jsou základy bývalé baziliky či co. Po Římanech tu zbyl i Vítězný oblouk postavený 20 let před jedním slavným blízkovýchodním porodem na počest vítězství Cézara nad Galy.

Orange

Orange
Vítězný oblouk z 20 B.C.

Orange

Orange
Budova jeviště Antického divadla

To byl nejsevernější bod cesty a mělo jsem pokračovat jihovýchodně do měst Carpentras (římská katedrála, vítězný oblouk, synagoga a pár dalších historických baráků s bulváry, +23km a odsud už by byla jedna věc za druhou), Pernes les Fontaines (desítky kašen dodávající zajímavou atmosféru ospalému městečku, +6km), Fontaine de Vauclause (mohutný pramen tryskající z ničeho je jednou z největších vyvěraček na světě - vytryskne tu objem vetší než má Vltava v Praze, +15 km přes "kraj Venasque" s opevněnými vesnicemi), Isle-sur-la-Sorque (+7km) a tradá do Avignonu (+23km). Takže počtáři už vědí, že mám před sebou z ideální varianty 74 kilásků a na hodinkách je 15:00 a za mnou 30 kilásků. Dumání, co bych ještě mohl stihnout, zadupala prudká bouře. Pod smrkem jsem tu strávil snad 2 hodiny za občasného poklábosení s Francouzem, co jezdil kolem na traktoru (já umím francouzsky 5 slov a on na tom byl v angličtině ještě o pět čísel hůř).

Po půlkilometru na Carpentras a další spršce a leháru v autobusové zastávce jsem to stočil na jih a miniuličkama mezi polemi to svištím nejpřímější čárou na Avignon. Krajina pěkná a rovná, potoky a kanály, jen toho metrového žlutého hada jsem zrovna nemusel potkat při sesednutí z kola. Další nucený dešťový stop byl už za šera ve městě Vedene na jehož vršku se vypínala nějaká kostelní pevnost. Po soumraku ještě čekalo 12 kilometrů přes dálnice a průmyslové čtvrtě. Aby mi to nechybělo, dal jsem si pár továrních bloků navíc a pod Avignonským palácem jsem projížděl v noci. S problémy jsem rozchodil několik metrů do sprch, zamknul kolo před stanem a mohl chcípnout.

Výdaje: 18,40 €
nocleh: kemp Beltahuse - člověk 3, stan 2.75, taxa 0.35)
doprava: půjčovné kola na 2 dny 25