SEMINÁRKY

Makroekonomie

Mikroekonomie


Miras.cz - Seminárky - Historie-Geografie - Dějiny národního hospodářství I.

Dějiny národního hospodářství - ekonomické dějiny a rozvoj

1) současná diferenciace ekonomik zemí světa
2) teoretická východiska - ekonomický růst, rozvoj
3) faktory vlivu na ekonomický rozvoj
4) vývoj ekonomického myšlení (ekonomický rozvoj a populace)
5) ekonomický rozvoj ve starověku


SOUČASNÁ DEFERENCIACE EKONOMIK ZEMÍ SVĚTA

- setkáváme se s rozdílnými ekonomikami
- existují vyspělé ekonomiky a zaostalé země (země 3. světa, rozvojové země)
- prohlubují se rozdíly mezi nimi
- chudé země
- některé mají velký potenciál, např. Čína (2. místo na světě)
- něco jsou zdroje a něco dosažená úroveň, např. Indie (tlačí se Brazílie - mají suroviny a obrovské množství prac. síly)
- ekonomická síla = dána potenciálem (lidé, nerostné bohatství, kapitál) rozvojové země mohou být v popředí
- ekonomická úroveň = do jaké míry je ekonomika schopna využít svého potenciálu, vyjádření pomocí GNP
- ekonomický růst = rostou ekonom. ukazatele (GNP na jednoho obyvatele)

EKONOMICKÝ ROZVOJ

- nárůst základních makroekonomických veličin ŕ podporuje ekonomický rozvoj = přechod od naturální k tržní ekonomice
- projevuje se změnami politické, institucionální a sociální struktury
- posilní moderní formy výroby
- kladou se vyšší cíle než ekonomický růst:

  1. rozvoj materiální výroby (statků + služeb) - vyšší stupeň uspokojování ekonomických potřeb (vyrobit co nejvíce statků a uspokojování potřeb)
  2. rozvoj sebeúcty národa - aby ho dosáhlo lidstvo většiny rozvojových zemí
  3. pocit svobody, svoboda volby - ve smyslu svoboda volby, zvolit si zda chce studovat či nikoliv = všestranný ekonomický rozvoj

ZÁKLADNÍ FAKTORY VŠESTRANNÉHO EKONOMICKÉHO ROZVOJE

1) Půda, přírodní bohatství (kvantitativní a kvalitativní pohled)
2) Kapitál (množství financí, kvalita používání kapitálu)
3) Lidská práce (nejdůležitější faktor, překážkou je problém kvantity a kvality práce)
4) Podnikavost (schopnost, znalost, píle)
5) Technologie

DODATEČNÉ FAKTORY

1) Změna struktury ekonomiky (v přístupech chudého světa přechod ze zemědělství k řemeslnému procesu - malovýrobě - obrovské zvýšení produktivity práce => velký nárůst efektivnosti)
2) Efekt využívání vlastní zaostalosti (všechny zaostalé země i vyspělé, které nemají dostatek práce či kapitálu nemusí obětovat ŕ stačí přejímat to, co objevili jiné státy)
3) Zahraniční obchod (trh nadržuje ekonomicky silným, umožňuje aby státy silné si přisvojili více)

VÝVOJ EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ

Filosofie je nejstarší věda - prvky ekonomického myšlení
Merkantilisté (Francie, Anglie)
- symbolem bohatství je zlato
- zlato obchodník nesměl vyvést, musel ho v zemi utratit za jiné zboží
- obchod - nejdůležitější pramen bohatství
Fyziokraté
- obrací pozornost k zemědělství (křesťanská doba - půda = dar od Boha)
Klasická anglická ekonomie (Smith, Ricardo)
- zabývá se výrobou obecně, vychází z období "zlata", ale hmotná výroba je základ pro rozvoj společnosti, vyzdvihuje úlohu kapitálu a lidské práce, soukromé vlastnictví zdůrazňuje J.J. Rousseau
Marxistická teorie
- v ek. teorii se objevují myšlenky, že zatímco bohatství národů roste aritmetickou řadou, populace geometrickou řadou. Růst mezd znamená růst populace a proto pokles populace znamená pokles mezd = lidé mají žít na hranici životního minima (neuvažování ek. pokroku) Neoklasická teorie
- základem je proces akumulace
- národní bohatství roste aritmetickou řadou => tak populace roste geometrickou řadou

EKONOMICKÝ ROZVOJ VE STAROVĚKU

- před 5 mil. let - nástroje
- základem organizace společnosti - tlupa (asi půl tuctu rodin - do 50 členů)
- základním zdrojem obživy byl lov
- doba života nebezpečná a pro lidi velmi krátká (smrt hladem)
- veškerá existence - hledači a lovci
- starší doba kamenná
- prapředci osídlili celou zemi (hustota obyvatel závisela na přírodních podmínkách
- v období před 10.000 lety osídlení planety: 5,5 - 10 milionů obyvatel
- následovaly obrovské klimatické změny - ústup ledovců - doba příznivější pro lidí
- zdokonalení nástrojů

Blízký východ - oblast úrodného půlměsíce
- člověk si ochočuje zvířata - chov (8000 př.n.l.)
- zemědělství se přesouvá do Egypta - růst produktivity práce - ne všichni musí pracovat, aby zabezpečili obživu - obrovská revoluční změna
- objevují se dokonalé nástroje (motyka)
- vzniká metalurgie - odlévá se bronz
- zákl. jednotkou se stává rolnická vesnice (10 - 50 rodin)
- v Jerichu nejstarší osídlení
Sumerská říše - Eufrat a Tigrid
- prudký rozvoj řemesel (hrnčířství, tkaní)
- architektura, lékařství, vynález měr a vah
- objev klínového písma
Civilizace hydraulické - civilizace na březích řek nebo jezer
- řeka - zdroj obživy
- vznikají další velké říše
- Akkadská říše (2.500 př.n.l.) - král Sargon; Babylon; Římská říše - ekonomickým základem těchto říší byli rolníci - 90% obyvatel - připoutáni k půdě - poddanství až otroctví (půda patřila církvi, chrámům) - 3.000 let př.n.l. - válečnictví (vojáci v čele s králem) - již v té době patřila část půdy státu

Ekonomickým základem společnosti byly výbojné války - dodávaly jim ekonomickou sílu
Objev tavení železné rudy - přisuzováno barbarským kmenům na Kavkaze
Rozvoj obchodu (vrchol asi 800 př.n.l. - 200 př.n.l.)
Vedle obchodu dochází k rozvoji mořeplavby
Féničané přišli ke Středozemnímu moři z Perského zálivu - obrovský rozvoj obchodu (organizován v městských státech)
- vynalezli peníze - ražba mincí, první mince sloužily k reklamě
- platilo se plátnem, dobytkem, jantarem a peníze vzniky z těch prvních reklamních
Řekové přišli odněkud ze severu
- zpočátku zemědělci - pak vyhnáni na moře - 2. národ obchodních mořeplavců
- v tomto období první kolonie (zámořské osady), aby vyřešili populační problém a pomohli obchodu
- celá řada měst - Marseille, oblast Velkého Řecka (Sicílie)
- s osadami spojení pouze ekonomické - nevládli jim (to až o 2.000 let později)
- obrovský rozvoj obchodu, ale i bankovnictví

EKONOMICKÁ VÝKONNOST A HRANICE STAROVĚKÝCH CIVILIZACÍ

- 1. - 2. stol.n.l. - starý Řím předal výkonnost ekonomiky
- největší význam Říma v období dlouhého míru
- průměrná délka života 25 let
- z ekonom. hlediska základ Římské říše tvořilo zemědělství a obchod
- první znaky hosp. politiky státu

Pád Říše Římské
- zákl. příčina: nedostatečná technologická tvořivost (sterilita)
- spojeno s rozvojem ostatních oblastí - společnost začíná technologicky zaostávat
- základem jsou otroci: 1) nemohou zdokonalovat nástroje a nemají zájem (nejsou motivováni)
- říše neustále ekonomicky slábne
- ti co vládnou - ti nepracují
Společnost se dělila do třech skupin:
  1) vojáci + vůdci
  2) kněží
  3) otroci a rolníci (musí zabezpečit obživu dvou předcházejících skupin)
Práce byla znakem podřadnosti ve společnosti (i Aristoteles pokládal práci za nehodnou člověka), - chyběla motivace


Z přednášek Dějin národního hospodářství zaznamenala Kalini (díky)