SEMINÁRKY

Makroekonomie

Mikroekonomie

Miras.cz - Seminárky - Makroekonomie - Výdajový model s multiplikátorem

3. Výdajový model s multiplikátorem

Disponibilní důchod, spotřeba a úspory. Spotřební funkce, úsporová funkce. Mezní sklon ke spotřebě a k úsporám. Determinanty investic. Křivka poptávky po investicích a její posuny. Rovnovážný důchod (produkt). Investiční multiplikátor.


Disponibilní důchod, spotřeba a úspory

Osobní důchod (PI) - souhrn veškerých důchodů, které domácnosti obdrží. Získá se tak, že se od čistého národního produktu (NNP) odečtou:
1) zisky, které si firmy podrží (nerozdělené zisky)
2) nepřímé daně
3) platby vládě na sociální pojištění
4) čisté úrokové platby placené ostatním sektorům s výjimkou domácností
5) připočteme všechny transferové platby, které domácnosti dostávají.

Disponibilní osobní důchod (DPI) - se získá, pokud od osobního důchodu odečteme osobní daně. Občané disponibilní důchod rozdělují mezi spotřební výdaje včetně úrokových plateb a čisté osobní úspory.

DPI se dělí na:
Spotřeba (C) - jsou všechny výdaje domácností, které jsou použity na nákup spotřebních statků. (soukromá spotřeba)
Úspory (S) - část disponibilního důchodu domácností, kterou nepoužijí ihned ke spotřebě.

Hrubé úspory se rozlišují na:
1) čisté osobní úspory (NPS), které domácnosti vytvářejí z disponibilního důchodu
2) hrubé úspory firem (GBS), což je znehodnocení kapitálu plus všechny výdělky zadržené firmou (nerozděl. zisky, rezervy)
3) čistý vládní přebytek (NGS), který představuje přebytek daňových příjmů nad jejími výdaji

S = NPS + GBS + NGS

Investice (I)
ekonomická činnost, při níž se subjekt vzdává části současné spotřeby s výhledem zvýšení budoucí spotřeby. Investice se hradí z úspor a odpisů. Hrubé investice (In) se rozlišují na:
1) hrubé domácí investice (Ig, Gross private domestic investments)
2) čisté zahraniční investice (X) - po odečtení domácích investic do zahraničí

Intto = I + X

V rovnovážné ekonomice platí, že se naměřené úspory rovnají naměřeným investicím a z toho plyne:

S = I (Keynesova rovnovážná podmínka)
když S > I deflační situace; S < I inflační situace; S = I rovnovážná situace
a tedy, že 

In = NPS + GBS + NGS = S
a to proto, že

GDP = DI + GBS + Tx - Tr
GDP = C + In + G + (Ex - Im)
a vyjde, že

GDP = C + ( NPS + GBS ) + ( Tx - Tr - G ) + G = C + I + G
NPS-čisté osobní úspory (úspory domácností); GBS-hrubé úspory firem; Tx-daně; Tr-transfery

Spotřební funkce, úsporová funkce

Spotřební funkce (individuální)
zobrazuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů domácností a úrovní disponibilního důchodu domácností.

Graf 3-1: Spotřební funkce

Bod vyrovnání
bod, kdy spotřební funkce protíná osu 45°. Ukazuje, že v tomto bodě se přesně vyrovnávají spotřební výdaje a důchody domácností. Domácnosti v tomto bodě ani nespoří, ani nemá záporné úspory.
Jestliže spotřební funkce leží nad osou kvadrantu, domácnosti vykazují záporné úspory, a jestliže leží pod osou kvadrantu, mají domácnosti kladné úspory. Výše kladných nebo záporných úspor se vždy měří jako svislá vzdálenost mezi spotřební funkcí a osou kvadrantu.

Úsporová funkce (individuální)
je zrcadlovým obrazem spotřební funkce. Dostaneme jí odečtením spotřeby od důchodu, neboli tak, že vertikálně odečteme spotřební funkci od osy kvadrantu. I zde bod vyrovnání odpovídá stejné výši jako v grafu spotřební funkce.

Graf 3-2: Úsporová funkce

Mezní sklon ke spotřebě a k úsporám

Mezní sklon ke spotřebě (MPC)
dodatečná částka peněz, kterou lidé vydají na spotřebu, dostanou-li dodatečnou peněžní jednotku důchodu. Vypočítá se jako podíl přírůstku spotřeby a přírůstku důchodu. MPC je číselně vyjádřený sklon tj. směrnicí tečny ke spotřební funkci.

MPC = přírůstek spotřeby / přírůstek důchodu = změnaC / změnaY

Mezní sklon k úsporám (MPS)
dodatečná částka peněz, kterou lidé uspoří, dostanou-li dodatečnou peněžní jednotku. MPS dostaneme jako zrcadlový obraz mezního sklonu ke spotřebě, tedy jako podíl přírůstku úspor a přírůstku důchodu, nebo jestliže od 1 odečteme MPC.

MPS = přírůstek úspor / přírůstek důchodu = 1 - MPC
1 = MPC + MPS

Determinanty investic

Celkové investice se skládají z:
1) nákupů obytných budov
2) z investic do továrních budov a zařízení
3) z přírůstku zásob. 

Investice mají dvě základní úlohy:
1) ovlivňovat agregátní poptávku a tím i produkt a zaměstnanost
2) vedou k akumulaci kapitálu, tzn. že dlouhodobě vedou ke zvyšování potenciálního produktu a podporují ekonomický růst.

Determinanty investic:
1) investice závisí na příjmech, které budou generovány celkovou hospodářskou aktivitou, neboli výší a tempem růstu GNP.
2) výši investic velmi ovlivňují také investiční náklady. Tyto náklady jsou determinovány faktory jako úroková sazba, vládní daně, daňové slevy apod.
3) třetím faktorem určujícím investice je očekávání a důvěra firem.
4) investice také ovlivňuje vláda prostřednictvím aktivní monetární politiky, daňových programů a obecného zaměření mikroekonomických politik.

Křivky poptávky po investicích a její posuny

Křivka poptávky po investicích (investiční poptávka)
křivka, která znázorňuje, jak úroveň investic reaguje na náklady vypůjčování (přesněji na reálnou úrokovou míru). Za tímto vztahem se skrývá předpoklad, že firmy realizují pouze ziskové investiční předpoklady, a že s růstem nákladů na vypůjčování klesá počet projektů, které mohou přinést zisk. Křivka investiční poptávky je stupňovitě klesající funkcí úrokové sazby.

Graf 3-3: Investiční poptávka (investiční funkce

Posuny křivky investiční poptávky
křivky je ovlivněna 
a) změnou GNP
b) změnou výše daně
c) změnou v očekávání investorů.
Posun investiční poptávky doleva je způsoben: poklesem GNP, zvýšením daní a pesimismem investorů. Posun investiční poptávky doprava je oproti tomu způsoben: zvýšením GNP, snížením daní, optimismem investorů.

Graf 3-4: Posuny křivky investiční poptávky

Rovnovážný důchod (produkt)

Rovnovážný produkt - existují dvě možnosti stanovení rovnovážného produktu:
1) Metoda úsporově-investiční
rovnováha nastává v momentu, kdy se úsporová funkce a investiční funkce protínají (tedy v bodě E).

Graf 3-5: Rovnovážný produkt (C)

2) Metoda spotřeby plus investic (C + I)
rovnováha nastává v momentu, kdy se křivka C + I (neboli křivka celkových zamýšlených výdajů) protíná s osou kvadrantu 45°, výsledkem je rovnovážná výše GNP bodu E. Bod E je rovnovážným bodem, protože při této úrovni se zamýšlené výdaje na spotřebu a investice přesně rovnají celkovému produktu.

Graf 3-6: Rovnovážný produkt (C+I)

Přizpůsobovací procesy v podmínkách nerovnováhy

Jelikož existují dvě metody určení rovnovážného produktu, je nutné rozebrat i přizpůsobovací procesy pro obě metody:
1) Pro metodu úsporově-investiční
V nerovnováze se zamýšlené úspory nebudou shodovat se zamýšlenými investicemi firem a tento rozdíl přiměje firmy ke změně úrovní výroby a zaměstnanosti a přiměje i systém k návratu k rovnovážnému stavu GNP.
2) Pro metodu spotřeby plus investic
Nerovnováha nastává tehdy, když se plánované výdaje na C a I nerovnají plánovanému produktu. To v jednom případě znamená, že se přímka celkových výdajů C + I nachází nad osou kvadrantu, takže plánované výdaje C + I jsou vyšší než plánovaný produkt. To má za následek zvýšení výroby a tím pádem i zvýšení produktu. Ten se bude zvyšovat do té doby, dokud nedosáhne rovnováhy. Ve druhém případě, pokud plánované výdaje jsou nižší než plánovaný produkt, tedy přímka celkových výdajů C + I se nachází pod osou kvadrantu. Tento stav má za následek snížení výroby a pokles produktu až do okamžiku, dokud nedosáhne rovnováhy.

Investiční multiplikátor

Přírůstek investic způsobuje nárůst produktu a zaměstnanosti, naopak pokles investic vyvolá jejich pokles. Tento přírůstek investic ovšem zvýší GNP ve větším, neboli multiplikovaném rozsahu, které převýší původní přírůstek investic. Tento zvětšený účinek investic se nazývá multiplikační efektn investičních výdajů (investišní multiplikátor).

Investiční multiplikátor je číslo, kterým musíme vynásobit změnu investic, abychom obdrželi výslednou změnu celkového produktu. Vypočítá se jako převrácená hodnota mezního sklonu k úsporám (MPS).

Investiční multiplikátor = 1 / MPS = 1 / ( 1 - MPC )

Graf 3-7: Investiční multiplikátor

Nová investice posune I vzhůru na úroveň I´, posune se také rovnovážný bod E do bodu E´. Je vidět, že multiplikační efekt funguje: produkt se zvyšuje o násobek, který odpovídá sklonu spotřební funkce na každou jednotku přírůstku investic.


Literatura:
Rusmichová, L. - Soukup, J.: Makroekonomie - základní kurs. Melandrium, 2002, str. 49-59
Samuelson, P. A. - Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Str.123-148, 162-172
a UJEP-FSE kol.
Miras.cz/seminarky