SEMINÁRKY

Makroekonomie

Mikroekonomie

Miras.cz - Seminárky - Mikroekonomie - Chování spotřebitele a formování poptávky

3. Chování spotřebitele a formování poptávky

Užitečnost a její měření. Celkový a mezní užitek. Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu měřitelnosti či přímé neměřitelnosti užitečnosti, indiferenční analýza, linie příjmů. Tržní poptávka. Elasticita poptávky. Spotřební a úsporová funkce.


Užitečnost a její měření

Racionálně jednající spotřebitel sleduje dvě veličiny: 
1) uspokojení potřeb, které statek přinese
2) náklady na statek. 

Náklady na jednotlivá zboží jsou stanoveny cenami. K pojmu uspokojení potřeb se v ekonomii používá pojem užitek.

Užitek
subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků.

Celkový užitek (total utility, TU)
vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby. Potřeby jsou individuální, vždy se vztahují na někoho konkrétního. Užitek je též závislý na množství a kvalitě statků.

Mezní užitek (marginal utility, MU)
vyjadřuje, o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku.

Mezní užitek je závislý:
- na významu a intenzitě potřeby (jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek)
- na disponibilním množství (čím je zboží vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí)

Zákon klesajícího mezního užitku
s růstem objemu spotřebovávaného zboží klesá mezní užitek. Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam. Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji.

Graf 3-1: Zákon klesajícího MU - celkový a mezní užitek

Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky
(za měřitelnosti/neměřitelnosti užitečnosti)

I. Poptávka spotřebitele při přímé měřitelnosti užitku (kardinalistická verze)

Rovnováha spotřebitele
optimální množství spotřebitel nakoupí, když se mezní užitek rovná ceně (MU=P). Optimální kombinace je taková, při níž spotřebitel v rámci svého rozpočtového omezení nahradí úbytek jednoho zboží větším množstvím jiného zboží. Podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost mezních užitků všech spotřebovávaných zboží ve vztahu k jejich cenám.

Zákon rovnosti mezního užitku

Spotřebitel tedy porovnává, jaký užitek mu přinesou peněžní prostředky vynaložené na nákup jednotlivých statků. Racionálně jednající spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup, rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků. Přitom platí, že mezní užitek každého statku se rovná meznímu užitku poslední jednotky peněz vynaložené na jeho nákup.

Stoupne-li cena, spotřebitel sníží objem nakupovaného zboží, klesne-li cena, spotřebitel zvýší objem nakupovaného zboží. Křivka mezního užitku (měřeného v peněžních jednotkách) je tedy stejná s křivkou poptávky.

Graf 3-2: Křivka mezního užitku = křivka poptávky

II. Rovnováha spotřebitele v podmínkách neměřitelnosti užitku (ordinalistická verze)- INDIFIRENČNÍ analýza

Když užitek není přímo měřitelný (je subjektivní) využíváme k vyjádření rovnováhy spotřebitele (odvození poptávkové křivky) indiferenční analýzu. Při ní vycházíme z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků. Spotřebitel je tedy schopen říct, která kombinace dvou statků má pro něj největší užitek, ale ne o kolik je tento užitek vyšší. Vyjadřuje svoji preferenční stupnici.

Indiferenční křivka
jde o kombinace (dvou druhů zboží), při kterých spotřebitel má stejný užitek. Vyjadřuje rovnováhy spotřebitele při různých kombinacích dvou druhů statků. V bodě rovnováhy je spotřebitel indiferentní ke všem ostatním alternativám. Indiferenční křivky se NIKDY neprotínají.

Indiferenční mapa
pro každou dvojici statků lze zakreslit celou řadu křivek. Jednotlivé křivky se od sebe liší množstvím statků, které tvoří kombinaci. Indiferenční mapa je soubor indiferenčních křivek.

Graf 3-3: Indiferenční analýza

Zákon substituce
vychází z tvaru indiferenčních křivek. Zboží, které se stává vzácnějším, má vetší relativní hodnotu substituce, jeho mezní užitek roste ve vztahu k meznímu užitku zboží, které se stává hojnějším.
Mezní míra substituce(MRS ; marginal rate of substitution)
poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat statek X a statek Z, aniž se mění užitek. Je tak převráceným poměrem změn množství dvou statků ve vztahu k poměru jejich mezních užitků.

Linie příjmů (BL; budget line)
zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou statků (zboží).

Graf 3-4: Linie příjmů

Rovnováha spotřebitele
spojení indiferenční mapy a linie příjmů vyjadřujeme rovnováhu spotřebitele při daném důchodu a daných cenách statků. Rovnováha spotřebitele se nachází v bodě (E), kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky.

Graf 3-5: Rovnováha spotřebitele

Každé úrovni ceny zboží X odpovídá jiná linie příjmu, která se dotýká jiné indiferenční křivky. Z toho plyne, že každé ceně zboží X, odpovídá jiný bod rovnováhy, a tedy i jiný objem poptávaného množství.

Graf 3-6: Odvození poptávkové křivky

Použitím rozdílných cen zboží X získáme rozdílná množství statku X a pomocí nich zkonstruujeme poptávkovou křivku.

Změna ceny, důchodu a cen jiných zboží a poptávka
důchodový a substituční efekt

Důchodový efekt
znamená změnu poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu spotřebitele (kupní síla), což znamená POSUN indiferenční KŘIVKY a její užitečnosti.
růst P zboží X => pokles reálného důchodu; => pokles Q zboží X

Substituční efekt
znamená změnu poptávaného množství statku v důsledku substituce dražšího statku relativně levnějším statkem. Jedná se o POSUN PO indiferenční KŘIVCE, tedy změnu MRS při zachování stejné užitečnosti. Spotřebitel omezí nákup tohoto zboží a zvýší nákup substitutů (jiných statků), které jsou nyní relativně levnější.
růst P zboží X  =>  růst relativní ceny zboží X  =>  pokles Q zboží X a růst poptávky po jiném zboží

Výsledný efekt je součtem substitučního a důchodového efektu.

Graf 3-7: Důchodový a substituční efekt (normální statek

Růst nominálního důchodu
Způsobí POSUN celé KŘIVKY poptávky (růst doprava nahoru, pokles doleva dolu).
Změny se projeví podle druhu zboží. Nezbytné spotřební předměty jsou na tyto změny málo citlivé, zatímco luxusní věci jsou silně citlivé. U zvláštní skupiny méněcenného zboží s růstem příjmů klesá poptávka (ojeté vozy, přední hovězí).

Vliv změn cen ostatních zboží na poptávku
1) Nezávislé statky - pokud změna ceny jednoho zboží nemá zvláštní vliv na poptávku po jiném zboží
2) Substituty - jsou zboží navzájem zaměnitelná. Růst ceny jednoho zvýší poptávku po druhém.
3) Komplementární zboží - se vzájemně doplňuje. Růst ceny jednoho zboží vyvolá pokles poptávky po obojím zboží.

Tržní poptávka

Křivka tržní poptávky D je grafickým součtem křivek individuálních poptávek d1, d2... Působí na ni stejné vlivy jako na individuální poptávku (změny cen a důchodů - posun křivky; změny množství - posun po křivce, vlivem změny individuální poptávky jednotlivých spotřebitelů a změnou počtu spotřebitelů).

Graf 3-8: Odvození křivky tržní poptávky

Elasticity poptávky

Elasticita poptávky měří citlivost reakce spotřebitelů.

Cenová elasticita poptávky
vyjadřuje se jako poměr procentní změny objemu poptávaného zboží k procentní změně jeho ceny.

Cenovou elasticitu poptávky měříme koeficientem cenové elasticity poptávky. Udává, o kolik procent se zvýší (sníží) poptávané množství, když se cena sníží o jedno procento.


Vzorec dle Samuelsona. Ale např. v Mikroekonomii od Soukupové je bez dvojek ve jmenovateli.
Pro cenovou elasticitu v bodě potom platí ePD = (změnaX : X) : (změnaP : P) = (změnaX : změnaP) : (X : P)

Podle velikosti koeficientu cenové elasticity poptávky rozlišujeme elasticitu a neelasticitu
1) Neelastická poptávka
E dp < 1, změna ceny vyvolá menší procentní změnu objemu poptávaného zboží.
2) Elastická poptávka
E dp > 1,změna ceny vyvolá větší procentní změnu objemu poptávaného zboží.
3) Jednotkově elastická
E dp = 1, změna ceny vyvolá stejnou procentní změnu objemu poptávaného zboží.

Existují i dvě krajní možnosti
4) Dokonale elastická poptávka
E dp = nekonečno
5) Dokonale neelastická poptávka
E dp = 0

Graf 3-9: Elasticita poptávky

Faktory ovlivňující elasticitu poptávky
1) Povaha potřeb, které zboží uspokojuje. Elasticita poptávky po statcích uspokojujících základní životní potřeby je nižší než elasticita poptávky po luxusních předmětech. (při dvojnásobných příjmech nebudu kupvoat dvojnásobek chleba)
2) Podíl výdajů na určité zboží v rozpočtu spotřebitele. Čím je vyšší podíl, tím je vyšší elasticita.
3) Existence a dostupnost substitutů. Čím hojnější a dostupnější substituty, tím je elasticita vyšší.
4) Elasticita poptávky se mění v čase - s prodlužováním času roste elasticita

Proměnliví a konstantní elasticita poptávky
Cenová elasticita poptávky se může měnit v průběhu křivky poptávky. Při různém objemu poptávaného zboží může být elasticita různá.

Graf 3-10: Proměnlivá a konstantní elasticita poptávky

Důchodová a křížová elasticita poptávky

1) Důchodová elasticita
vyjadřuje závislost změn poptávaného množství na změnách důchodu spotřebitele.
Je-li větší než 1 znamená to, že určitá procentní změna důchodu spotřebitele způsobí větší procentuální změnu poptávaného množství určitého zboží

2) Křížová elasticita
udává, jak se změní poptávané množství určitého zboží, změní-li se cena jiného zboží. Křížová elasticita je kladná v případě substitutů, záporná v případě komplementů.

Spotřební a úsporová funkce

Spotřební funkce
zobrazuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní disponibilního důchodu domácnosti (zavedl Keynes). 
Jestliže spotřební funkce leží nad osou kvadrantu, domácnosti vykazují záporné úspory (čerpají z úspor).
V bodě vyrovnání, kde se tyto dvě křivky protínají, domácnosti ani nespoří, ani nevykazují záporné úspory.
Jestliže je spotřební funkce pod osou kvadrantu, mají domácnosti kladné úspory. Výše záporných nebo kladných úspor se vždy měří jako svislá vzdálenost mezi spotřební funkcí a osou kvadrantu.

Graf 3-11: Spotřební funkce
¨

Úsporová funkce
důchod mínus spotřeba (možno i záporné úspory - tj. čerpám-li z uspořených peněz). Je odvozena od grafu spotřební funkce.

Graf 3-12: Úsporová funkce
¨


Literatura:
Macáková, L.: Mikroekonomie, str. 57-77
Soukupová, J.: Mikroekonomie, str. 72-104
a UJEP-FSE kol. a www.Miras.cz