SEMINÁRKY

Makroekonomie

Mikroekonomie

Miras.cz - Seminárky - Mikroekonomie - Produkční analýza, náklady firmy

4. Produkční analýza a náklady firmy

Předpoklady teorie firmy. Produkční funkce v krátkém a dlouhém období. Celkový, průměrný a mezní produkt. Výnosy z rozsahu. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období, nákladové křivky. Nákladové optimum firmy. Náklady účetní a ekonomické. Náklady příležitosti. Zisk.


Předpoklady teorie firmy

Hlavní důvody proč hospodářská činnost probíhá většinou ve firmách:
1) Úspory z rozsahu
když výrobní náklady s rostoucími objemy výstupu klesají. Efektivnost tak většinou vyžaduje výrobu ve velkém rozsahu.
2) Potřeba fondů
na zahájení nové výroby či zavedení technologie je potřeba investic. Na další periferní funkce, které nejsou ziskové, ale bez nichž by výroba neproběhla, je třeba rovněž vynakládat finanční zdroje. To je obvykle možné jen ve firmách (jednotlivec není většinou takového soustředění kapitálu schopen).
3) Nutnost řízení
Všichni nemusí vykonávat bezprostřední finální práci. Musí existovat někdo, kdo řídí, jedná a koordinuje chod výroby.

Produkční funkce, teorie produktu

Produkční funkce
vyjadřuje vztah mezi množstvím výstupu, které může být vyrobeno a vstupy vynaloženými na výrobu tohoto výstupu. Funkce je definována pro daný stav technického pokroku (vybavení).
Celkový produkt (TTP)
celkové množství vyrobeného výstupu ve fyzických jednotkách
Mezní produkt (MPP)
je dodatečný produkt neboli výstup přidaný dodatečnou jednotkou vstupu (o kolik se zvýší výstup, když zvýšíme vstup o jednotku) přičemž ostatní vstupy jsou konstantní.
Průměrný produkt (APP) 
měří celkový výstup dělený celkovým počtem jednotek vstupu.

Graf 4-1: Celkový, mezní a průměrný produkt

Působí zde zákon klesajících výnosů
zvyšuje-li se množství vstupu při konstantní úrovni všech ostatních vstupů, bude mezní produkt každé jednotky vstupu klesat. Protože zkoumáme důsledky změn množství jednoho vstupu (ostatní jsou fixní), hovoříme o výnosech z variabilního inputu.

Výnosy z rozsahu - odrážejí proporciální reakci celkového produktu na zvýšení všech vstupů.
Rozlišujeme tři případy
1) Konstantní výnosy z rozsahu 
změna všech vstupů vede ke stejně velkému zvýšení výstupu.
2) Klesající výnosy z rozsahu 
když proporcionální zvýšení všech vstupů vede k nižšímu než proporcionálnímu zvýšení celkového výstupu.
3) Rostoucí výnosy z rozsahu 
zvýšení všech vstupů vede k více než proporcionálnímu zvýšení úrovně výstupů.

Náklady firmy v krátkém období
(typy, tvar a vlastnosti nákladových křivek v krátkém období)

Celkové náklady jsou součtem variabilních a fixních nákladů. Variabilní náklady zjistíme vynásobením variabilního inputu cenou. Ceny fixních inputů jsou v krátkém období konstantní.

Složky celkových nákladů:
1) Variabilní náklady (VC) - s růstem objemu výroby rostou
2) Fixní náklady (FC) - s objemem výroby se nemění

Graf 4-2: Nákladové křivky v krátkém období

Vývoj nákladů odvodíme z produkční funkce. Náklady závisejí na množství a cenách inputů. Množství inputů je přitom dáno produkční funkcí.

Explicitní náklady (účetní)
náklady, které firma reálně musí vynaložit na nákup nebo nájem výrobních faktorů.
Implicitní náklady (ekonomické)
firma je reálně neplatí. Jsou to alternativní výnosy z výrobních faktorů ve vlastnictví firmy (ušlý příjem z jiné alternativy)

Průměrné náklady (AC)
jsou náklady na jednotku produkce AC = TC/Q
Lze je rozdělit na
1) průměrné fixní náklady (AFC)
2) průměrné variabilní náklady (AVC)
AC = AFC + AVC

Mezní náklady (MC)
náklady potřebné k rozšíření objemu výroby o jednotku

MC = (přírůstek TC) / (přírůstek Q)

Graf 4-3: Průměrné a mezní náklady

Křivka MC protíná křivku AC v jejím minimu - platí vždy MC = min.AC
protože:

a) když MC = AC, jsou průměrné náklady minimální
b) když MC > AC, každou další jednotku produkce je možno vyrobit pouze s náklady vyššími než jednotky předcházející. Proto průměrné náklady rostou.
c) když MC < AC, výroba každé další jednotky produkce vyžaduje náklady nižší než jednotka předcházející.

Náklady firmy v dlouhém období

V dlouhém období se uvažuje produkční funkce se dvěma proměnlivými vstupy.
Izokvanta 
kombinace výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce.
Platí zde mezní míra technické substituce (MRTS) - poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat práci kapitálem, aniž by se změnil objem vyráběné produkce.

změna K / změna L = MPL / MPK

Izokosta
linie stejných celkových nákladů (obdobně jako rozpočtová linie)

Graf 4-4: Izokvanta / Graf 4-5: Izokosta

Nákladové optimum firmy
místo dotyku izokvanty s izokostou. V bodě nákladového optima jsou poměry mezních produktů všech výrobních faktorů k jejich cenám shodné.

PL / PK = MPL / MPK

Graf 4-6: Nákladové optimum firmy

Odvození nákladové křivky

Odvozena od mapy izokvant. Má podobný tvar jako v krátkém období, kde byla určována vývojem výnosů z variabilního výrobního faktoru. V dlouhém období je determinována výnosy z rozsahu.

Graf 4-7: Odvození křivky nákladů / Graf 4-8: Křivka celkových nákladů

Náklady příležitosti

Při volbě volíme mezi různými alternativami (práce/dovolená, atd.). Ta alternativa, které jsme se vzdali, se nazývá náklady příležitosti (opportunity cost). Je možno je ilustrovat i na hranici produkčních možností. Náklady příležitosti znamenají hodnotu obětovaného statku nebo služby.

Zisk

Zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady.
Z = TR - TC

čistý ekonomický zisk = celkové příjmy - explicitní náklady - implicitní náklady
účetní zisk = celkové příjmy - explicitní náklady
čistý ekonomický zisk = účetní zisk - implicitní náklady


Literatura:
Macáková, L.: Mikroekonomie, str.82-96
Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie, str. 498-504
a FSE-UJEP kol. a www.Miras.cz