SEMINÁRKY

Makroekonomie

Mikroekonomie

Miras.cz - Seminárky - Mikroekonomie - Chování firmy na dokonale konkurenčním trhu

5. Chování firmy na dokonale konkurenčním trhu

Charakteristika dokonalé konkurence. Rovnováha firmy maximalizující zisk. Křivka nabídky a bod uzavření firmy. Rovnováha v dlouhém období. Cenová elasticita nabídky.


Charakteristika a specifika dokonalé konkurence

Dokonalá konkurence
nastane tehdy, jestliže žádný výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu. Při dokonalé konkurenci existuje mnoho firem, všechny vyrábějí stejný produkt a každá z nich je příliš malá na to, aby ovlivnila tržní cenu. Za takových podmínek má každý výrobce zcela horizontální poptávkovou křivku.

Hlavním specifikem je dokonale elastická poptávka po výrobcích

Graf 1: Individuální poptávková křivka v dokonalé konkurenci

Graf 2: Příjmy v dokonalé konkurenci

V podmínkách dokonalé konkurence je cena konstantní a celkové příjmy jsou tak závislé pouze na objemu vyrobené produkce a jsou mu přímo úměrné. Průměrné příjmy jsou konstantní a mezní příjmy se jim rovnají, a proto MR=AR=P. Podmínka rovnováhy firmy pro dokonalou konkurenci je M C =P

Graf 3: Rovnováha dokonale konkurenční firmy

Graf 4: Náklady, příjmy a zisk firmy v rovnováze

Křivka nabídky a bod uzavření firmy

Graf 5: Odvození křivky nabídky firmy

Pro každou úroveň ceny existuje rovnovážný objem produkce daný průsečíkem křivek MR a MC. Křivka mezních nákladů je tedy současně křivkou nabídky firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Rostoucí křivka nabídky rovněž plyne ze zákona klesajících výnosů.

Když jsou celkové náklady vyšší než celkové příjmy, vykazuje firma ztrátu. Krátkodobě může pokračovat ve výrobě až do bodu TR=VC. To znamená, že firma zastaví výrobu v bodě, kdy se cena PM rovná průměrným variabilním nákladům. TR/Q = VC/Q, a tedy P = AVC

Graf 6: Bod uzavření firmy

Při nulovém objemu výroby je ztráta rovna fixním nákladům. Jsou-li TR > VC, je ztráta menší pokud firma vyrábí. Pokud TR<VC, je ztráta menší pokud firma zastaví výrobu. Tato podmínka je splněna pouze v bodě minima průměrných variabilních nákladů. Ze vztahu mezních a průměrných variabilních nákladů totiž plyne, že pouze v tomto bodě může platit AVC = MC = P. Bod, v němž je tato podmínka splněna, nazýváme bodem uzavření firmy.

Pro cenu nižší než průměrné variabilní náklady bude objem výroby nulový (P < AVC, pak Q=0). Pro cenu vyšší než průměrné variabilní náklady bude objem výroby takový, aby platila podmínka rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů (P > AVC, pak Q = MR = MC). Křivka nabídky firmy je tedy totožná s křivkou mezních nákladů od bodu, kdy se mezní náklady (a tedy i cena) rovnají průměrným variabilním nákladům.

Křivka nabídky firmy a odvětví

K získání křivky tržní nabídky statku musíme vodorovně sečíst nabídkové křivky nezávislých výrobců tohoto statku. Křivka tržní nabídky je tak sumací individuálních nabídkových křivek firem v odvětví.

Graf 7: Křivka tržní nabídky

Bod zvratu

V dlouhém období je možný pohyb firem mezi odvětvími, a proto musíme uvažovat nejen rovnováhu firmy, ale i odvětví. Podmínka rovnováhy firmy i odvětví v podmínkách dokonalé konkurence je:
MR=MC=AC=AR neboli P=MC=AC

Bod, který představuje rovnovážnou situaci, se nazývá bod zvratu (TP) - bod vyrovnání nákladů s výnosy

Graf 8:Bod zvratu

Situace, kdy v bodě rovnováhy firmy E je P1 > AC, dosahuje firma čistého ekonomického zisku, což vyvolá vstup dalších firem do odvětví. Na druhém grafu je situace po vstupu dalších firem (bod A). Došlo k vyrovnání ceny s průměrnými náklady PE = AC. V této situaci všechny firmy dosahují normálního zisku, takže čistý ekonomický zisk je nulový. V dokonalé konkurenci je tedy odchylka mimořádného zisku od zisku normálního možná pouze krátkodobě a je projevem tržní nerovnováhy.

Cenová elasticita nabídky

Citlivost nabídky určitého statku na jeho cenu, resp. procentuální změna nabízeného množství určitého statku při změně jeho ceny o 1 %.

Důležitý moment pro pochopení elasticity nabídky je časový faktor. Reakce nabídky je výrazně ovlivněna dobou, v níž nabídka reaguje na změnu ceny. Ve velmi krátkém období nelze kapacitu nabídky na trhu zvětšit. Elasticita nabídky je zde v podstatě nulová. V dlouhém období je již doba dostatečná pro získání nových výrobních a obchodních kapacit, které dostatečně uspokojí zvýšenou poptávku. Nabídková funkce je silně skloněna doprava a elasticita nabídky je již značná.

Graf 9: Cenová elasticita nabídky v různých obdobích


Literatura:
Macáková, L.: Mikroekonomie - základní kurz. Melandrium, str. 96-102, 113-120
Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie, str. 539-557
a FSE-UJEP kol. a www.Miras.cz