SEMINÁRKY

Makroekonomie

Mikroekonomie

Miras.cz - Seminárky - Mikroekonomie - Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu

6. Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu

Efektivnost dokonalé konkurence. Výhody ze směny. Přebytek výrobce, přebytek spotřebitele. Rovnováha spotřebitele, firmy, tržní rovnováha. Diferenciální renta. Arbitrážní obchody.


Efektivnost dokonalé konkurence

Efektivnosti je dosaženo, jestliže žádné z možných přeskupení výroby nebo spotřeby nemůže přinést zlepšení jedné osobě, aniž by na tom někdo jiný byl hůře. V podmínkách alokační efektivnosti se tedy může zvýšit užitek jedné osoby pouze snížením užitku někoho jiného (Paretova efektivnost).

Jestliže MU=P=MC, pak je alokace efektivní. To znamená, že počet jednotek užitečnosti ("utilů") získaných z poslední jednotky spotřebovaných statků se přesně rovná počtu utilů ztraceným prací při výrobě poslední jednotky užitečnosti. Rovnost mezních příjmů společnosti z poslední spotřebované jednotky se rovná mezním nákladům společnosti na tuto poslední vyrobenou jednotku a zaručuje při dokonalé konkurenci efektivnost.

Výhody ze směny

Trh, kromě efektivní alokace výrobních faktorů, přináší výhody ze směny v podobě tzv. přebytku spotřebitele a přebytku výrobce.

Přebytek spotřebitele
rozdíl mezi celkovým užitkem zboží a objemem výdajů na jeho nákup.

Graf 1:Přebytek spotřebitele/ů

Přebytek výrobce 
mezní náklady předcházejících jednotek vyrobené produkce jsou nižší než cena, za kterou jsou prodány.

Graf 2: Přebytek výrobce

Rovnováha spotřebitele, firmy, tržní rovnováha

Graf 3: Rovnováhy

Situace na trhu je výsledkem chování spotřebitelů a firem. Pokud jde o optimum spotřebitele, je křivka poptávky totožná s křivkou mezního užitku (graf a).
Poptávka spotřebitele je v rovnováze pokud platí PE = MU. Křivku poptávky spotřebitele tvoří body rovnováhy spotřebitele při jednotlivých úrovních ceny. Mezní užitek poslední spotřebovávané jednotky se rovná její ceně.
Tržní poptávka je součtem individuálních poptávek. Stejně tak body na křivce tržní poptávky jsou rovnováhy pro různé ceny. Jestliže je trh v rovnováze, jsou všichni spotřebitelé v optimu.
Rovnováha firmy je dána vztahem ceny trhu a mezních nákladů P = MC (graf b). Křivka nabídky firmy je totožná s křivkou mezních nákladů. Nabídka je v rovnováze, jestliže pro všechny výrobce platí P = MC.
Má-li být trh v rovnováze, musí být v rovnováze poptávka i nabídka a platí současně P = MU a P = MC. Odtud plyne MU = MC. Tržní rovnováha nastává, když se mezní užitek zboží rovná mezním nákladům na jeho výrobu MU = MC = P.

Tržní rovnováha a její podmínky

Tržní rovnováha je spíše výjimečný stav, v realitě se podmínky neustále mění.

Rovnováha z hlediska různých období
s prodlužováním časového období roste elasticita nabídky. Podmínky rovnováhy se liší v jednotlivých obdobích.
1) ve velmi krátkém období
je nabídka zcela neelastická, růst poptávky vyvolá pouze růst ceny
2) v krátkém období
elasticita nabídky je vyšší, růst ceny je nižší než ve velmi krátkém období
3) v dlouhém období 
je elasticita nabídky opět vyšší, pohyb ceny je ještě nižší než v krátkém období
4) ve velmi dlouhém období 
vede růst poptávky ke zvýšení objemu prodávaného zboží. Dopad na cenu však může být různý. Když je větší růst nabídky, vede k poklesu ceny; zatímco větší růst poptávky vede k růstu ceny.

Graf 4: Rovnováha v čase

Rovnováha a současná změna poptávky a nabídky
Značný vliv na velikost změny prodaného množství zboží a ceny má také elasticita poptávky i nabídky.

Graf 5: Současná změna nabídky a poptávky

Graf 6: Rozdílný dopad v případě elastické a neelastické poptávky

Diferenciální renta

Diferenciální rentou se rozumí výnos z půdy, jejíž vyšší výnosnost je dána lepšími přírodními podmínkami (vyšší úrodnost) nebo dodatečnými vklady kapitálu (meliorace, hnojivo). Z těchto hledisek rozlišujeme diferenciální rentu I (vyšší úrodnost) a diferenciální rentu II (meliorace, hnojivo).

Arbitrážní obchody a vyrovnávání cen v prostoru a čase

Arbitrážními obchody se rozumí současný nákup stejné komodity na jednom trhu a její prodej na jiném trhu s cílem na tomto rozdílu vydělat. Jedná se o nákup a prodej za účelem zisku z cenové změny, která vyplývá z přenesení statků mezi různými oblastmi nebo obdobími. Spekulativní aktivita může mít cíl zisku jak v prostoru, tak v čase. Vede ke zmírnění nebo odstranění místních cenových rozdílů.

Obtíže prognózování budoucnosti činí operaci v čase méně dokonalou. Příkladem může být obchod s obilím, kdy při prodeji veškerého obilí na podzim získáme velmi nízkou cenu. Na druhé straně o několik měsíců později nebude na trh přicházet již žádné obilí a cena bude mít tendenci prudce stoupnout. Přitom nelze spolehlivě odhadnout budoucí vývoj poptávky po dané komoditě. Spekulativní nákupy a prodeje směřují k vyrovnání nabídky a tím i ceny, jak v prostoru, tak i v čase. Sledováním svých soukromých zájmů spekulanti přispívají k užitku všech.


Literatura:
Macáková, L.: Mikroekonomie - základní kurz. Melandrium, str. 96-120
Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie, str. 264-266, 539-557, 747 (efektivnost)
a FSE-UJEP kol. a www.Miras.cz