SEMINÁRKY

Makroekonomie

Mikroekonomie

Miras.cz - Seminárky - Mikroekonomie - Teorie kapitálu

12. Teorie kapitálu a úroku


Základní pojmy teorie kapitálu

Kapitál 

Kapitál je proti jiným výrobním faktorům považován za faktor již vyrobený. Kapitál se skládá z takových vyrobených statků dlouhodobé spotřeby, které jsou opět použity jako výrobní vstupy pro další výrobu. Základní vlastností kapitálu je tedy to, že je současně vstupem i výstupem. Existují tři hlavní kategorie kapitálových statků: 1) stavby, 2) zařízení a 3) zásoby. Kapitálové statky se v procesu výroby nespotřebovávají najednou, ale působí po delší dobu. K přenesení ceny kapitálového statku do ceny finálního statku slouží odpisy. Ty ovšem slouží i jako zdroj prostředků na nákup nových kapitálových statků (slouží jako zdroj obnovovacích investic). 

Celkové (hrubé) investice do kapitálových statků
se skládají z obnovovacích (restitučních) investic a z čistých investic.

I btto = I rest + I ntto

Výnosová míra z kapitálových statků
udává roční čistý výnos na jednotku investovaného kapitálu v % p.a. Slouží při rozhodování o nejlepším způsobu investování jako měřítko porovnávání jednotlivých investic.

Nepřímá metoda výroby používající kapitálové statky
Investování do kapitálových statků znamená, že výroba má nepřímý, zprostředkovaný charakter. To vyžaduje, aby se investoři zřekli současné spotřeby ve prospěch spotřeby budoucí. Aby investoři oddálili svojí spotřebu, je nutné, aby za svoje odříkání a trpělivost obdrželi určitý výnos, který jim v budoucnu zajistí vyšší spotřebu. Ten jim právě zajišťuje nepřímá metoda výroby pomocí kapitálových statků.

Graf 1: Investoři

Teorie kapitálu (klasické pojetí)
Firma na pořízení nových kapitálových statků musí mít určité množství finančních prostředků. Tyto prostředky může získat buď z vlastních zdrojů, nebo si je může vypůjčit. Pokud nemá vlastní zdroje, musí se firma zaměřit na trh kapitálu. Zde se střetává poptávka s nabídkou po kapitálu. Jako poptávající zde vystupují firmy a jako nabízející domácnosti (spotřebitelé). Cenou kapitálu je úroková míra.

Poptávka na trhu kapitálu

Firmy jsou vedeny snahou o maximalizaci zisku. Maximálního zisku dosahují tehdy, jestliže příjem z mezního produktu je stejný jako mezní náklad (MRP = MFC). Jedná-li se o dokonale konkurenční trh, jsou mezní náklady na kapitál rovny úrokové sazbě. Křivka poptávka je tedy opět určena křivkou příjmu z mezního produktu, jenž je násobkem mezního příjmu (zde úrokové sazbě) a mezního fyzického produktu kapitálu. Poptávka po kapitálu je klesající funkcí úrokové míry a je determinována na základě příjmu z mezního produktu. Poptávka je i zde odvozena od poptávky po finálních statcích, které jsou pomocí daného kapitálu vyrobeny.

Graf 2: Poptávka na trhu kapitálu

Nabídka na trhu kapitálu

Nabídka na trhu kapitálu je určena výší a tvorbou úspor. Úspory představují tu část disponibilního důchodu domácností, která nebyla vydána na spotřebu a byla nabídnuta na trhu kapitálu firmám k nákupu kapitálových statků. Domácnosti mají ovšem jednu vlastnost, která se nazývá "netrpělivost". Tato vlastnost vypovídá o tom, že domácnosti jen neradi odkládají spotřebu do budoucnosti a to především proto, že budoucnost je nejistá.

Nabídka kapitálu je odlišná ve dvou hlediscích:
1) Nabídka kapitálu z krátkodobého hlediska
v krátkém období je dána přesná výše úspor, a tím je dána i nabídka. Protože jsou zde úspory konstantní, je křivka nabídky v krátkém období svislá.
2) Nabídka kapitálu z dlouhodobého hlediska
V dlouhém období již domácnosti reagují na změny ve výši úrokové sazby různou výší úspor.

Graf 3: Nabídka kapitálu

Úroková míra

Úroková míra (ir) je dána poměrem čistého úroku z uspořené částky za určité časové období (zpravidla jeden rok) k této uspořené částce.

Ir = ( čistý úrok / uspořená částka ) * 100

Budoucí hodnota (Sn) dnešní částky (S0) po uplynutí časového období (n-let):

Sn = ( 1 + ir )n * SO

Současná hodnota (S0) budoucích výnosů (Sn):

S0 = Sn / ( 1 + ir )n

Úroková míra je určena průsečíkem křivky nabídky a křivky poptávky po kapitálu. Tak vznikne rovnovážná úroková míra. Jelikož existuje krátkodobá a dlouhodobá nabídka kapitálu, určuje se rovnovážná úroková míra pro krátké i dlouhé období.

Graf 4: Úroková míra

Úroková míra plní dvě významné funkce:
1) vede domácnosti k tomu, aby obětovaly současnou spotřebu a zvyšovaly zásobu kapitálu
2) podněcuje firmy k vyhledávání co nejefektivnějších investičních příležitostí.
Očekávání těch, kteří vytvářejí úspory, a efektivita výroby působí na vytváření rovnovážné úrokové míry.

Současná hodnota budoucích výnosů

Míra výnosu z kapitálu
tuto míru používají zejména firmy při výběru nejefektivnější investiční příležitosti. Firmy nejprve vypočítají náklady spojené s nákupem potřebných kapitálových statků, potom odhadnou roční čisté výnosy a ty vydělí vypočtenými náklady. Potom volí tu variantu investice, která má nejvyšší míru výnosu. Jestliže jsou výnosy získávány v delším časovém období je nutné tyto výnosy diskontovat.

SH = ( N1 / ( 1 + ir ) ) + ( N2 / ( 1 + ir )2 ) + ... + ( Nn / ( 1 + ir )n )

SH - současná hodnota celého toku očekávaných budoucích výnosů
Ni - čistý roční výnos z daného kapitálového statku v i-tém roce jeho životnosti, která je a let
ir - roční úroková míra, o níž předpokládáme, že se nemění


Literatura:
Macáková, L.: Mikroekonomie, základní kurs, 10. vydání 2007, str. 173-187.
Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie, str. 717-737.
a FSE-UJEP kol. a www.Miras.cz