SEMINÁRKY

Makroekonomie

Mikroekonomie


Miras.cz - Seminárky - Podnik - Podniková ekonomika XI.

PODNIKOVÁ EKONOMIKA
11. Faktory tvorby a měření hodnoty podniku

Tržní hodnota firmy a její růst patří k základním cílům finančního managementu. Podnik nemá objektivní, zdokumentovanou a nezávislou hodnotu, proto také neexistuje univerzální ocenění podniku.

Vlastní proces ocenění a jeho výsledek je závislý na
- účelu ocenění,
- zkušenostech odhadce,
- kvalitě vstupních informací.

Ke stanovení hodnoty podniků se používá řada metod a postupů, metody je vždy třeba volit v souladu s účelem ocenění. Také je třeba mít na paměti, že výsledek ocenění má pouze omezenou časovou platnost, protože v čase se mění vnější i vnitřní podmínky, stanovení tržní hodnoty podniku se tedy provádí k určitému datu. Při oceňování je třeba dbát na to, aby cíle a principy ocenění byly v souladu.

Základní skupiny metod:
1) na majetkovém principu (účetní hodnoty, substanční hodnoty)
2) na výnosovém principu (kapitalizované výnosy, dividendový diskontní model, diskontovaný FCFE nebo FCFF, EVA)
3) kombinované
4) na tržním principu (tržních multiplikátorů, srovnatelných transakcí)
5) reálných opcí

Ohodnocování podniku

Podnik sám o sobě žádnou objektivně danou hodnotu nemá => neexistuje ani žádné jediné ocenění podniku.
Existuje mnoho oceňovacích metod.
Při oceňování se musí zvolit správná a vyhovující metoda danému podniku a situaci (např. jiná metoda při běžném ohodnocování podniku a jiná metoda při likvidačním ohodnocování v případě krachu firmy).
Musí se rozlišit i subjekt, pro který se oceňování provádí (např. pro daňové účely - stát; pro prodej podniku - jiný ekonomický subjekt,…).

Jak na straně prodávajícího, tak na straně kupujícího musí být splněny určité podmínky, aby bylo možné výsledky považovat za tržní podklad:
- obě strany obchodu jednají zcela dobrovolně a legálně (bez vnějších tlaků a nekalých úmyslů)
- obě strany musí mít zájem na uskutečnění transakce
- obě strany mají k dispozici všechny důležité informace o firmě
- musí existovat přiměřená konkurence

Snahou ocenění je nalézt tržní hodnotu podniku.
Tržní hodnota podniku je prakticky odhad názoru příslušného trhu.
Majitel má individuální pohled na hodnotu podniku, který odráží i vizi budoucnosti podniku => lze koupit levně podnik, protože vize předchozího majitele byla negativní nebo naopak

Hlavní důvody oceňování:

z iniciativy vlastníků
- obchod s podnikem
- oceňování za účelem získání vlastního nebo cizího kapitálu
- oceňování pro potřeby rozhodování v různých fázích života podniku
- oceňování při uvádění akcií podniku na trh
nezávislé na vůli vlastníků
- oceňování podniku pro potřeby spoluvlastníků
- oceňování pro daňové účely
- oceňování pro poskytování nebo získávání úvěrů

Oceňování z hlediska potřeb podnikatele má 2 stupně:
1) podnik se oceňuje sám o sobě
2) oceňování z hlediska záměrů, které by měli být uskutečněny v budoucnosti

Metody oceňování

1) metody založené na dosud vynaložených nákladech na podnikání
2) metody založené na oceňování výnosů podniku
- metoda diskontovaných zisků
- metoda kapitalizovaných zisků
- korigované výnosové metody
3) metody určování tržní hodnoty na základě srovnání
- hodnota na bázi srovnatelných podniků
- metoda určení hodnoty na bázi srovnatelných transakcí

Ekonomická teorie rozumí cenou poměr, za který jedno zboží může být vyměněno za zboží jiné nebo za peníze, je to jeho směnná hodnota vyjádřená v penězích. Je-li cena vytvořena návrhu podle vztahu poptávky a nabídky, hovoříme o tržní ceně. Naproti tomu tzv. administrativní cena je cenou uměle vytvořenou obvykle podle pravidel a konstrukce dané právními normami (např. u nás zákonem o účetnictví). Narozdíl od tržní ceny je její stanovení jednoznačné. Oba druhy cen mají svůj význam. Administrativní cenu potřebujeme znát pro daňové účely, oceňování nemovitostí pro vnitropodnikové účely atd. Tržní cena je konkrétní cena statku na daném trhu.

Cenu dílčích složek majetku i cenu celého podniku potřebujeme znát např. při jejich prodeji, vstupu cizího kapitálu do podniku, fůzi, likvidaci, dědickém řízení, vstupu na burzu atd. Dnes platné účetní předpisy v ČR rozlišují tyto druhy cen:
- pořizovací cenu (cena pořízení + náklady s tím spojené)
- cenu pořízení (cena, za kterou byl majetek nakoupen - pro ocenění fin. majetku)
- náklady (pro ocenění majetku vyrobeného vlastní činností)
- reprodukční pořizovací cenu (cena, za kterou by se majetek pořídil v době oceňování)

V účetnictví a pro daňové účely je způsob oceňování majetku ve většině zemí určen předpisy. Obecně platí, že jednotlivé položky aktiv se oceňují individuálně, takže celková hodnota aktiv se zjistí součtem jednotlivých položek.