CESTOVÁNÍ

TravelInfo


   

Bohemia Crest Trail
aneb Cesta kolem Čech za 53 dní

Západní Krušné hory (12. etapa, 78km)

33. - 35. den: Horní Blatná - Lubinky - Cheb

Poslední krušnohorská etapa, teď už vše řádně, krok za krokem až k cíli s novým "svěťáckým" názvem BCT. Začínám o den dříve v Karlových Varech, kde je Filmový festival. Filmy, koncerty a spaní ve stanovém městečku na městském koupališti Rotava. Atmosféru festivalu nasávám poprvé a vše lze shrnout dvěma nejčastějšími odposlechnutými výroky – večerním „tak co, vydrželi jste to do konce?“ a nočním „já budu strašně blejt“. A na rozdíl od Babiše, hned ve vedlejším stanu bohužel svá vyřčená slova nad ránem vyplnili.

7.7.2018 Horní Blatná – Černé jezero

Odjezd busu v 9:40 úplně nekorespondoval s probuzením v 9:50. Mám další 4 hodiny na relax na koupališti a festovalovou snídani - langoš s pivem. V tescu jsem toho nabral jak na týdenní túru. Váha se ale počítá, tak jsem to stejně skoro hned sežral. Projdu od Thermalu na vlakáč, odkud by jel vlak do Horní Blatné. Kdyby tedy trať nezavřeli a nenahradili ji dlouhým trmácením busem, který chudák musí vymetat všechny zapadlé železniční zastávky. V Blatné jsem před třetí... to je zase čas startu. A tak ne. Ještě další nákup junkfoodu. A jsou tu i dvě restaurace. Tak ještě oběd. Vlastně spíš večeře. Co jiného než svíčková, protože u hranic snad ani nic jiného nedělají, protože Němci asi nic jiného u nás nejedí. Němcům jsou tu i přizpůsobené ceny i v poslední vísce pokud je šance, že jí bude Němčour projíždět. Ale jeden Němčour je furt pravděpodobnější, než že by do ní přišlo pět Čechů, což vydá na podobnou kupní sílu.

Blatná pěkná, po roce ještě hezčí, když kostelík opravili. Ale teď se jde. Je to tu dost vysoko, nad 900 mnm, takže kopce se nad obzor nemají šanci vyšplhat. Razím na poslední tisícovku – Zaječí vrch (1009). V nejvyšším bodě i navzdory výlezu na vachrlatý 10metrový posed není vidět stejně nic než nekonečný koberec lesů. Stezky se klikatí v borůvčí přes malé palouky, které večerní slunce vypaluje. Ze značených cest jsem dávno utekl a snažil se chytit nějakých dle map, které brzy zase mizely. Hraniční cesta je neprostupná a průsekové přímky, které neberou ohled na vrstevnice nejsou trekařské terno. Červená stezka by byla kratší, ale vede dost blbě po silnicích. To už radši výlezy po čtyřech mezi borůvkami.

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Tentokrát trochu živější start

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
První kroky etapy z HáBé

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Horní Blatna

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Horské klasiky

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Hraniční stezka

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Přehrade na Vilše

Konečně pevná stezka a hranice, kde přechod hlídají kamery. Na německé straně mají cyklodálnici lemující patníky. Z lesů jim toho moc nezbylo, což ale zase přináší výhledy. I jezírko s ostrůvkem a gotická přehrada se přichomýtne. Dát přednost silničce na české straně, nesmělo by se zapomenout na „hitlerovu“ továrnu Sauersack, kde jsem ale byl před měsícem. Za zbytků světla se ploužím po hraniční cestě k Černému rybníku. Koupel z toho nebude, jelikož je už pár desetiletí vypuštěn, tak zalezu na náhorní plošku s pár stromy a obrborůvčím a přelezu pár metrů za patníky do svobodné české krajiny a vyválím si pelech pod širákem. Stejně se obalím polostanem, ať ta havěť po mě neleze přímo. Na tohle fakt nejsem. Každý šustot mě probouzí, větřík a co medvědi? Ale ty hvězdičky a ticho... kromě ohňostrojů teda. To je kravál zdaleka. Dnes to dalo skoro dvacku km a k plánované Bublavě chybělo už jen 1000 mil.
20 km, 500 v.m. (od Hřenska 199 km a 9 dní)

8.7. Černý rybník - Lubinka

Zima nebyla, ale po převalování zabírám až ráno. S klapkami na očích slunce neruší, tak chrápu do devíti. Pro snídani stačí natáhnout ruku z postele do borůvkových keřů. Než se vycrcám je zas hodina pryč. O krásný den s vymetenou oblohou dorážím lesem až na Hraniční roh. Odsud hraniční stezka pokračuje pod německou rozhlednu. Vstupné je ale jen za minci eura do automatu, kterou přesně nemám a s jinými mincemi mám smůlu.

Nastává velké civilizační okénko. Na českou stranu povodí se do záběžku nacpal Klingenthal. Město je mrtvé. Ty jejich sváteční neděle jsou na pěst. Naštěstí hned za hranicí klokotá obchodní život, dávám gábl a škodliviny - čokolády, zmrzliny, redbulla, cidery a králíka. Vlastně to je hlavní radost na trecích - dojít někam k žrádlu.

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Snídaně v trávě

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
a louky

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Hraniční propriety

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Krušky

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Německé chaloupky

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Klingenthal

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Hraniční stezka

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Sichr je sichr

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
..

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Vysoký kámen

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
..

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
..

Po hraniční čáře vedou turistické stezky. Kraslickým průsmykem se kleslo až na 545 mnm, tak zase zpět do kopce krásným lesem. Jen nějaká stezka do útrob země na české louky chyběla a byla nahrazena šplháním po skalách mezi zbytky štol. Náhle je tu zemědělská krajina s pastvinami, koníky a krávami. Konečně změna z těch lesů, které zůstávají jen na oblých panoramatech. Ostré skalní jehly Vysokého Kamene jsou pohlazením na oko. Jejich vršky září ve večerním slunci na piknik. Krokometr by se měl z té skály proletět. Celý den jsem na cestě a ono mi to ukazuje, že jsem neušel ani 5 hodin a 20 km. Do Chebu chybí ještě 35, a to jsem další večer chtěl vlakem zmizet dom.

Snažím se něco urvat ještě teď, ale pád tmy vychází akorát na průchod městečkem Luby, kde by se plácek na spaní hledal blbě. Před nimi ale nacházím rybníček na říčce Lubince, kde místo očekávaného bahňáku s komáry je překvapivě čisté jezírko s přítokem, tak to zabalím tady i s nočním koupáním. Do stanu zastrčím kromě sebe i tyčky a rázem spím jak zabitej.
27 km, 900 v.m. (od Hřenska 226 km a 10 dní)

9.7. Lubinka – Cheb

Žádná probouzení zvuky, zimou ani větrem. Vyrážím hned a jídlo nechám až po hodině-dvou chůze. Toliko teorie, stejně je hodina v čudu než vyrazím přímkou přes lesy k hranici. Ranní čas se postaral i o vidění pár zvířat, lišky a hranostaje. S liškou docela dlouho na sebe zvědavě čumíme. Hranostaj byl krátkozraký, tak přihopsal párkrát blíž, aby si mě prohlédl. Jestli to byl teda hranostaj. Asi ne, ale něco podobného bílého bylo s dámou na tom obrazu.

První kilometry hezkým lesem s četnými výhledy na pomalu se zjevující krajinu chebského údolí. Název Luby u Chebu by už zavdával naději na blížící se Cheb, ale je to ještě podle map 35 kilometrů. Aspoň to bude dolů. Lidé tu jsou zajímaví, jeden lesík obsypali cedulemi o zákazu vstupů, krádeží a hlášení polici. Kdyby alespoň desetinu takové ochranářské snahy věnoval vymýcení bolševníku, který vše živé na jeho pozemku spolehlivě zadusil, mělo by to větší smysl. Jinde zas ohrady pro zvířata natahují i přes cesty a vytlačují zlotřilé turisty i o ty dva decimetry trávy navíc do strží a mostky přes vodnatý Pstruhový potok pro sichr zničili úplně.

Opouštím hřeben. Ten klasický krušnohorský se natahuje přes Schonberský záběžek nad Aš a pokračuje relativně hluboko do útrob Německa nad prameniště Ohře 40 kilometrů za hranicemi. Čili, né že bychom měli nějaký drzý Ašský výběžek, ale německý Brambach se nám nakvartýroval do Kotlinky. Rázem je kolem spoustu vod - rybníky, bažiny, potůčky. V pálícím slunci je ideální začít štreky přes pole a louky. Brzy začnu litovat ty ušetřené gramy za klobouček a krém na opalování ("co je tahat, když půjdu furt v lese").

…borůvky, maliny. Zas moc zastávek. Až když s borůvkou strčím do pusy něco ohavného, co mi poleptalo jazyk, že ten hnus cítím ještě hodinu, tak to konečně zastávky za lesními plody spolehlivě zatrhlo.

První víska – Plesná. Pěkné vilky a obrovské budovy předválečných fabrik, které jako textilky přetrvávaly i dlouho poté. Stejně se tehdy stavěly ty tovární baráky nádherné. Dnes máme jen plechové krabice, kde je vrcholem invence dvoubarevný proužek. Snídaně padla u prvního pramene a zlikviduju zbytek zásob. Za Plesnou ještě naposled trochu hraničních lesů. Ze zříceniny Neuhaus už nezbylo skoro nic, i když něco na infocedulích by uvedeno být mohlo. Skalné vévodí hezký hrádek Vildštejn, který opravují do historické podoby. Hezký to je. Takže se divím, že se jim to nějak povedlo prohnat přes památkáře. Ti by to spíš nechali spadnout, než aby se udělal historizující zásah, který by mohl způsobit to, že to bude hezký i z pohledu obyčejného člověka. A pokud se to líbí plebsu, je to nechutný kýč. I všechny historické baráky mají vícebarevné fasády. U nás přes všechnu plastičnost skvělých fasád vše nakonec stejně zalijí šedou barvou vybranou dle černobílých fotek a konec.

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Cesty z hor

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
..

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Skalná

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Starý Rybník

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Františkovy Lázně

Krušné hory

Bohemia Crest Trail
Skalka

Opravují vedle i kostel. Řemeslníci naproti buší na fáráře. Sousedka volá, že jestli tu nemá černou oktávku, není doma. „To už má zas jiný auto?“ Koukám, že církev je tu bohatá. Úsměv vyloudí i ošmikané keře do smajlíků. Před 40 let si to jejich syn vymyslel a dnes to jezdí fotit Němci. Taková blbost a kolik to vyloudí jisker v očích pocestných. Škoda jen, že je to mimo stezku a míjím to jen díky blbému odbočení. Zvláštní střih zdejších keřů si možná vzal za vzor i dnes nejslavnější zdejší místní rodák, jehož jméno znělo na cestách po světě nejčastěji po odpovědi na obligátní otázku Where are you from?

Do osady Starý Rybník rekonstrukce nedorazily. Zpustlý zámek a rozpadající se hrad se jen zrcadlí v hladině rybníku Brčálníku. A dál už je to peklo - přes pole bez stromku, vedro, na nohou puchejře, které bobtnají do neuvěřitelných rozměrů. Po drobné zastávce se nemůžu ani rozejít. Zacházku přes český Yellowstone, rezervaci Soos, si tak lehce odpouštím.

Františkovy Lázně jsou přirozeně vypulírované. Některé prameny jsou neznámým mechanismem zpoplatněné, tak se bez nich musím obejít. Stejně se po tom člověk spíš posere. Nakonec nějaké zkusím, lesíky na cestě ještě budou. Za městem je poslední kopeček Komorní hůrka – druhá nejmladší sopka na českém území, která díky pozdější těžbě vypadá na sopku s kráterem i dneska. Odvržením německých restaurací ve Františkových jsem si nepomohl, tady i v normálním statku daleko od turistů stojí smažák přes dvě stovky a pivo pade.

Po trmácení na slunci se zjevuje to, o čem sníš, když nespíš a nemáš hitlerovské sklony - vodní hladina. Éto nádrž Skalka, ale podezřele pustá na to, že je hned vedle sídliště. Příchazivšího dalšího koupálníka se psem Tomášem navnazuju na ideu Bohemia Crest Trailu. Jo, změnil jsem téhle akci jméno po pacifickém vzoru, kterého je teď všude plno. Ať jsme světoví.

Projdu Cheb podél hezky udělaného nábřeží. To je (ne)výhoda Mělničáků, že jim to všude přijde tak pěkné a i levné blbosti potěší, protože naši konšelé nejsou schopni udělat nic a prostor podél řeky obsadily kontejnery. Autobusy už nejezdí a vlakem je to do Prahy za cenu letu do Středozemí. Nebylo by levnější obcházet třeba Mallorcu?

Vyfotím náměstí s krásným Špalíčkem a pěší zónou s podivnými blikajícími sloupky a zapadnu do sedaček na nádraží. Tak ne, rychle pryč, z druhé strany sedí houmlesáci. Je dobrý, že ještě vnímám smrad druhých. To u většiny trekařů nehrozí.

Jsem úplně odvařenej, giga puchejře, v koleni praskla voda, zhroutila se mi klenba, spálenej na nose a na krku. A výkon? Slavně 31 km. Jak ty lidi lámou ty padesátky? Ale nejzápadnější bod okruhu je dobyt a teď už to stočím na jih dalším opuštěným pohořím.

Pramen Lubinky (M) - Plesná - Skalná (Z) - Fr.Lázně (Čv) Skalka - Cheb
Dnes 31 km, 550 v.m. (od Hřenska 257 km a 11 dní)
12. etapa, 78 km a 3 dny (2 a ¼)