BULHARSKO & TURECKO
(3. Istanbul)
17.3. Istanbul
Ráno vylézáme na megabusáku kdes u Istanbulu. Agentur je tu dost, ale že by byla nějaká informace o busech do Bulgárie či směnárna, to nee. Nakonec se něco pokoutně podaří vyměnit. Za dolar bylo bratru 1 a čtvrt turecké liry. Od posledka vynulovali 6 nul. Tak už nebudeme multimilionáři.
Naštěstí je odtud metro a centru se přiblížíme významně, ale ne dost. Ještě to chce tramvaj, která nás vysadí v srdci Istanbulu nedaleko Hagia Sofia. Někde za ní se má v uličkách najít ubytování. Ale nebylo skoro nic a to skoro bylo pěkné drahé. Bulharsko nás rozmlsalo a o Turecku se nepočítalo, že by to mělo být v násobcích cen, ale on Istanbul není moc Turecko. Skončili jsme v zatuchlým baráku a dostali nudli s palandou a prohnilým kobercem (25 lir). Snad to byl původně šatník, neboť nudlička byla od chodby oddělená jen dřevěnou prosklenou stěnou. Ihned po vyjítí nacházímě za rohem klasický a čistý batůžkářský penzion. Aspoň jsme měli pěknou střechu na nadejchání vzduchu s výhledem na Bospor a na pokec s Čechy, kteří se sem prostopovali z Gruzie.
Turecko
Istanbulská Hagia Sofia
Turecko
a blíž
Turecko
a ještě blíž.
Turecko
Istanbulské bazary
A do víru města. Jako první samozřejmě nejznámější stavba - Hagia Sofia neboli chrám Boží Moudrosti (10 lir). Zvenku sice vypadá jak tovární hala, ale vevnitř je ohromná. Bývala to křesťanská patriarchální bazilika postavena na popud byzantského císaře Justiniána a vysvěcena 26. prosince roku 537 na místě, kde stál chrám svaté Sofie. Po dobytí Konstantinopole Osmany (v 1453) byla upravena na mešitu a opatřena minarety. V roce 1934 byla v rámci Atatürkových reforem sekularizována a slouží jako muzeum. Tisíc let do roku 1520 byla největší katedrálou na světě než ji trumfla Sevilla. Vymalované postavy vymlátili jenom kam dosáhli, zbytek a stropy zůstal pomalován. Škoda, že hlavní útroba byla pod lešením.
Před mešitou jsou obelisky nakradené od faraónů a dál se necháme smlasknout bazary. Než koření jsou tu spíš hadry a cetky, ale i tak je zajímavé se tím proplétat. Večer se potulujeme po nábřeží, dáme právě vylovenou rybku, kterou prodávají z právě přirazivších "grilovacích" lodí.
18.3. Istanbul
Neméně významná stavba je Modrá mešita. Na rozdíl od turistické Hagie Sofie dál žije islámem a koberečky. Ale turista se do ní může dostat. Sedíme na koberci, nasáváme atmosféru a necháváme se balit mladýma holkama. Dál trajdáme městem kolem bývalé konečné Orient Expressu, přes most do čtvrti s věží Galata. Na vodě toho pendluje dost. Jedním plavidlem přejíždíme na asijskou stranu města (1.3L). Je to krapet rozdíl, ušmudlanější a lidi mají ošklivější kukuče. Prošli jsme pár bloků a za soumraku se vracíme pro čerstvou rybičku.
Turecko
Modrá mešita
Turecko
a její útroby.
Turecko
Konečná Orient Expresu
Turecko
Špetka Asie
Turecko
Čtvrť Galata
Turecko
Akvadukt
19.3. Istanbul
Máme ještě den na město, ale šéfik hotelu si začne vymejšlet absurdní cifry za uschování batohu, že se radši budeme tahat po městě s bágly. Projdeme hlavní třídou ke starobylému akvaduktu, na kterém si omladina trénuje střelbu z malorážky do plechovek. Okouknem hřbitov a to a tamto, k tomu žvanec v jídelnách (lokantách). Istanbul celkem přílišný šrumec a prach, celkem málo vlídnosti a pohody, žádná láce, ale aspoň nějaká "exotika" a historie. Večer jedeme do Burgasu, což je skoro dvakrát dražší za poloviční vzdálenost než sem (35 TL).