XIV. Kolumbie - Cartagena
2.3. Cartagena (den 43.)
Začátky v buse byly krušné. Debilní film, vedle na sedadle blb a nemohl jsem se za boha usadit. Už po hodině je megadlouhá zastávka. Takhle tam nedojedeme a už jsem litoval toho letadla. Za tři hodiny jsme popojeli 70 km a chybí 550. Ale film skončil, soused se po zastávce už do autobusu nevrátil a já si oblékl pyžamko, zalezl do spacáku a usnul na 9 hodin.
Po probuzení byl za oknem již jiný svět. Dávno jsme za sebou nechali hory a jsme už na úrovni moře ve vyprahlé rovině, kde je kolem jen pár seschlých křovisek, stromů, granátovníků a šeď a prach. Průběžně rozšiřují silnice do dálnic. Ale dálnice se moc neřeší. Když se jeden směr zasekl po bouračce kamiónů, auta couvají, otáčí se do protisměru, pak se někde přejede přes středový práh a z druhého směru se rázem udělá oboupruhovka.
Šeď se nezměnila ani po 15 hodinách s příjezdem do karibské Cartageny, vychvalované to perly jihoamerického Karibiku. Bordel jak v Indii a autobusák je od centra dál než letiště. To je start do miliónové metropole na břehu Karibiku s fest ohradbeným centrem z roku 1533 zapsaným v Unescu přímo na ostrově. Obstarožní busík se k němu kodrcá přes hodinu. Řidič každého na chodníku přemlouvá, ať jede s ním. Až za lagunou začínají vykukovat hradby. Hostel 41 mám před nimi. Je starý a rodinný ve stylu kubánských casa particuleros. Velký pokoj, společná hnusná koupelna, ale kupodivu klimatizace. Ta se po měsíci docela i hodí. Vedro jsem doteď na celé cestě vlastně ani nezažil. Skoro furt tu člověk byl aspoň nad úrovní Sněžky.
Kolumbie
Městečko San Juan Nepomucano
Kolumbie
Kolumbijská dálnice
Kolumbie
Pevnost San Felipe
Kolumbie
Pevnost
Kolumbie
Cartagena
Kolumbie
Hradby kol
Kolumbie
Návštěvníci parku
Kolumbie
Sunsetovka
Kolumbie
Cartagena
Cartagena je nádherné koloniální město, druhé nejstarší v Jižní Americe, bohaté a kostely přetékají zlatem, které se odsud odváželo do Španělska. Tohle spolu s tím karibikem byl takový cíl cesty značící překonání jihoamerického kontinentu napříč z úplného jihu v Ushuaie, kde jsem začal před 5 lety. A pak první kroky zde skončí ve vychlazeném nákupáku v něčem úplně děsivým… jenže ten Mekáč je tady jedna z málo nerýžových jistot.
Naproti je masivní pevnost San Felipe s obrovskými hradbami. Vnitřek je ale vyplněn
jen několika tunely s komůrkami na střelný prach. Ohradbeno je i celé staré město
plné kytek na ostrově. Za hradbami je konečně moooře plné síly. Procházím večerním a nočním centrem,
kol osvětlené vypulírované památky a taky mraky lidí.
Hotel41 27200/pokoj se snídaní, bus do centra Cartageny 2300,
vstup do pevnosti 22000… 90000 (28$)
3.3. Cartagena
Stále nemám ještě spoj z Mnichova domů, nic nejezdí, tak zkouším Blablacar. Ještě hůř to vypadá s formulemi v Bahrajnu, kam jsem měl letět hned po návratu do Evropy. Začínají se rušit a překládat první lety a vyhrožuje se zrušením závodu. Snídaně je malá, ale konečně dostávám i dobrou arepu. Stačí do ní vrazit vejce. Taky do mě, přes marné vysvětlování, že to nepiju, nalili kávu, protože kde jinde bych ji měl pít než v Kolumbii. To je sice fakt, ale stejně je prostě hnusná.
Do města vyrážím podél pláží s mrakodrapy. Hned za nimi je ale bordel, slumy a bahno. Pláž mají sice písek, ale žádný strom a Karibik má k modři sakra daleko, ale pár nešťastníků se tu koupe. Plastové židličky a hadrové konstrukce se nabízejí jako útočiště před pálícím sluncem a ošklivé pidibabky se snaží nalákat na masáž. Kde jsou jako ty Shakiry a missky Universa? Nic vzdáleně jim podobného jsem teda neviděl. Tak z plážových propriet užiju aspoň sladovody a melouna. Vedle je náměstíčko Apolo park se sochami a naproti jde projít krásný dřevěný koloniální barák bývalého prezidenta Ňuňeze s místy, kde spal, kde sral, kde psal. Prezidentství si střihl asi čtyřikrát, napsal ústavu atd.
Kolumbie
Pláže Tenazas
Kolumbie
Vila prezidenta Ňuňeze
Kolumbie
Pláže starého města
Kolumbie
A zas ty hradby
Kolumbie
..a kvetoucí uličky
Kolumbie
..dávných koloniálních dob
Kolumbie
Udavačské okénko inkvizici
Kolumbie
Cartagena
Kolumbie
..
A do spárů obrovských hradeb tunelem od přístaviště a pak už jen kroužit historickými uličkami obsypaných kvítím, stromy a dřevořezbami. Zrovna si říkám, kde je ten nejslavnější kolumbijský produkt, když mi vzápětí jeden čičmunda pod záminkou nabídky korálků nabízí i pytlíček moučkového cukru. No dík, stačí mi moje závislosti na sušenkách. Je docela neodbytný, mám si zkusit, gram za 50 tisíc. To je za naškrábanou omítku docela dost. Stejně bych rozdíl nepoznal. Jinak je tu prý i tráva ilegální. No, to bych chtěl teda vidět.
I když na následující úkol by se asi koks hodil. Hlavní městská pamětihodnost je prý palác inkvizice a městské muzeum. Samotný palác nic moc a muzeu úplně chyběly exponáty. Aspoň z té inkvizice by za ty prachy měla sršet krev a ono je to jen pár tabulí ve španělštině a tři kousky železa. Zbytek nebyl o moc větší.
O námořním muzeu i sám lonely planet říká, že je nudné. A to říká průvodce, který
je schopen nadšeně vypsat deset muzeí v každém městě. Vedle muzeum zlata v trezoru banky
je aspoň zdarma a moc času nesebere. Marně hledám poštu, a jediná podobná věc je jen
na posílání balíků. Kolumbijské pohledy se už na cestu ani nevydaly, ale ono to
ve výsledku pro adresáta bylo stejné.
Noc Casa41 27000/pokoj, muzeum inkvizice 22000, lasagne s colou 10000, půlmeloun 1000… 92000 (29$)
4.3. Karibské pobřeží
Spoje po pobřeží přes pártyměsto Barranquilla do Santa Marty obsluhují minibusy důvěryhodnější společnost Berlinasur každých 20 minut. Jejich busáček je naštěstí kousek od hostelu. Pobřežní roviny jsou vyschlé fest. Pláže jsou velké, ale mangrovy a planiny plné klacků jsou ještě větší. Vedle sedí Rusáci se svými spratky - sen každého cestujícího.
Berlinasur má vlastní terminál i v Santa Martě, takže se pěkně projdu městem na autobusy mířící dál na východ do Palomino, které projíždí mým cílem v národním parku Tayrona. Jeden odchytnu o něco dřív, když se zrovna cpu kuřecím pataconem. Po složitém zdolání rozbité mýtnice vystoupáme do vyprahlých hor Sierry Nevady, které se od pobřeží rychle zvedají až do 5000 metrů. A do konce cesty zbývá už jen moře, pláže a džungle... a poslední stránka.