XIII. Kolumbie - Medellín a Guatapé
28.2. Bus do Medelínu
Celodenní přesun busem znamená jediné – celý den bude krásně. Aspoň poprvé vidím hory kolem města. Je čas podojit bankomat. Nedá. Tak zpět pro druhou kartu. To už bankomat nefunguje vůbec. Ještě najdu jeden, i když poplatek 5 procent za výběr jenom pro místní bankomat samotný plus kurz vyjde jak od zlodějů na našem státním letišti VéHá.
Jedeme velkým busem a cestující jsou jen bílí. Taky kdo jiný by tuhle štreku zeleným rájem jel. Silnice se opravují a rozšiřují za pochodu, tak nás čeká moře čekání. Jinde zas hodinu odklízejí stromy po sesuvech a další nesmyslné zastávky si děláme sami, když 20minutovou přestávku natáhnou řidiči na víc než hodinu. Před Medellínem je ze silnice úzká kroucovačka na horské hřebeny a zas dolů. Do toho spousta kamionů, které alespoň slouží cyklistům jako výtah. Kamiónům za korbou vlají lana, tak se stačí chytit.
Na nádraží Medellín del Sur jsme po 9 hodinách a akorát padla tma. Courat nocí v ulicích
tohoto města se moc nechtělo. Ale mám booknutý hotel pěší kousek od terminálu.
Cestou naberu hranole s masem a colou v podivném balení
a dorážím do velké vily řetězce Ayenda Rooms. Vše nové, vyvoněné a i koupelnový balíček
má pět lahviček. A k tomu fajn snídaně. Škoda takovéto místa používat stejně jen na přespání.
Se ani pak nechce ráno hned vypadnout.
Hotel Ayenda 38250/pokoj se snídaní, bus Salento-Medellín 54000,
kornout hranolek, masa a coly 8000… 111000 COP (35$)
29.2. Medellín
Zkusím z kanceláře LATAMu vymámit letenku za nasbírané míle, ale jen mě odkáží na telefonní linku. Tam bych si asi super španělsky pokecal. To zas byl nápad. Tady na předměstí tohoto třímiliónového města jsou kvanta mrakodrapů a stěny horských hřebenů svírajících město jsou obsypané cihlovými domky.
Kašlu na vyhlídkový kopec Pueblo Paisa a ještě odpoledne chci přejet do Guatape. Straší se, že o víkendu jsou přeplněné. Tak si z Medellínu nechám jen centrum s náměstími plnými baculatých soch od Botera. Na náměstí Kultur je jich rovnou 23 a navíc maorský palác, muzeum a pár kostelů. Ale jen jeden pamatuje ještě koloniální časy. K tomu kvanta lidí a bezďáků. Medellín je snad první město na světě, co má odpudivých existencí a otravů ještě víc než Brno u nádraží.
Kolumbie
Medellín
Kolumbie
Sochy od Botera
Kolumbie
Plaza Bolivar
Kolumbie
Medellínské metro
Kolumbie
Mimoměstská doprava
Kolumbie
Venkovštější MHD
Netflixoví turisté samozřejmě míří hlavně za Pablem Escobarem, po jehož stopách se zde dělají četné tour. Chlubí se i průvodci z řad jeho tehdejších bodyguardů, což je asi jako by po Terezíně prováděli bývalí nacističtí dozorci a ukazovali, kde komu vymlátili zuby. Většina místních by tohoto zločince a teroristu (i když dnes jsou to skoro ideální předpoklady pro získání nobelovky) radši vymazali z paměti a akorát bourali i ikonickou bránu s letadlem na jeho ranči Napoles, z něhož je dnes zábavní park.
Guatapé a Piedra del Peňol je oblíbené letovisko Medellínčanů. Má dvě ikonické záběry – šedou vysokou skálu s bludišťovým schodištěm vzhůru a pod ní se rozkládající jezero s tisíci zelenými ostrůvky a zátokami. Městečko Guatapé na břehu stejnojmenné přehrady je opět plné barevných historických baráčků. Do Guatapé se odjíždí ze severního nádraží Caribe, kam dojedu metrem, do kterého zase jen se speciální kartičkou. To se tyhle jednorázové cesty prodraží a ještě ztratí věky v nekonečných frontách na karty a jejich doplňování. První volný bus jede za 5 minut, tak to moc drama ani v sobotu nebylo.
Vyjíždíme do hor nad mrakodrapy Medellínu a po 2 hodinách, s jedním usnutím doprovázené
jedním rozbitím hlavy o sklo, jsme před tím slavným šutrem popsaným písmeny GI.
Ještě kousek do Guatapé. Přehrada je hodně vyschlá a jsou obnažené písečné břehy,
což dost ubírá lesku i nové promenádě.
Vyrážím do nočního města plné pitoreskních uliček a života. Tady medellínská
opatrnost rychle vyprchá. Ozdobné sokly domků s plastikami mají i nové paneláky,
někdy jsou to zebry, jindy ochmelkové v hospodě.
Krásně barevné jsou i řady pouličních doplňků, lampy, lavičky nebo třeba mříže.
A i ze zaplivaných dvorků už udělali barevná živoucí náměstíčka.
Plno lidí je všude, hlavní náměstí s kostelem jimi úplně přetéká.
Když nesnáším tu rýží, tak si ji dám jako hlavní menu v rýžovém fast foodu.
Frontální útok se nepovedl, je to stejně hnusný jako vždycky.
Hotel Rock Natural 25000/pokoj, bus Medellín-Guatapé 15000, dvě jízdy metrem 10300,
rýžový talíř 5000, zmrzlý jogurt 3500… 65000 COP (20$)
Kolumbie
Skalní monolit nad přehradou
Kolumbie
Přehrada Peňol-Guatapé
Kolumbie
Domečky Guatapé
Kolumbie
Kostel Virgen del Carmen
Kolumbie
Uličky Guatapé
Kolumbie
Dvorky
1.3. Piedra del Peňol
Venku déšť, mraky a mlha. Ideální na výlet za megavyhlídkou. Mezi Guatapé a ošklivým městem Peňol pendlují opečováváné džípy. I pneumatiky se jim čistí zubním kartáčkem. Skála Piedra del Peňol je 200metrový monolit vypínající se nad zdejší pitoreskní zaplavenou krajinu. Ve štěrbině nastřelili dvojité schodiště, kterým se po 1000 schodech člověk doplazí na plochý vrcholek s rozhledničkou. V půlce je i doktor čekající na infarkty. Ale něco na všechny strany vidět je a i to málo je velmi slušné.
Obkroužím ještě Guatapé ve dne. Dnes v neděli to dotváří houfy místních turistů a stánkařů. Hodím do sebe rybu truchu, ale zas do toho prskli rýži a fazole. To je mi hnus. Projdu i vedlejší a vlastně všechny zbývající ulice. Když je odsud letiště blíž než z Medellínu, naposled juknu na letenky, jestli by se s tou cestou do Cartageny nedalo ještě něco udělat. Nedalo.
Kolumbie
Piedra del Peňol
Kolumbie
1000 schůdky up
Kolumbie
Výhledy na přehradu
Kolumbie
Z Piedry del Peňol
Kolumbie
Ještě Guatapé
Kolumbie
..
Z Medellínu jezdí do Cartageny nočních autobusů kupodivu docela dost. Sice jsou na
to dvě společnosti, ale kartel drží poctivě s cenovkou na 40$.
Letadlo v základu vyjde levněji. Jenže plus batoh, doprava na letiště, sehnat v noci hotel,
zas ty rezervy a nervy jak se brzy ráno se dostat na letiště...
Jinak praktičtější by bylo aspoň jet na letiště z Guatapé než se vracet do Medellínu,
ale to už nic rozumně neletělo. Z busiště vyrážíme v osm večer na oficiálně
dvanácti, prakticky 14ti až 17hodinovou jízdu. No těpic. Ale stejně budu v Cartageně
dřív než tím ranním letadlem.
Bus Guatapé-Medellín 15000, Guatapé-Piedra 2000, Medellín-Cartagena 130000,
vstupné Piedra 20000, oběd-trucha menu 16000… 202.000 (63$)