CESTOVÁNÍ

TravelInfo


   

XI. Kolumbie - Las Lajas a Popayan

23.2. Otavalo - hranice - katedrála Las Lajas

Vstávám v půl osm, dobalit a sežrat brownies a zbytky. Teď mě čeká devět spojů do prvního zajímavějšího kolumbijského města. Město je po včerejší trachtaci pusté, ale na autobusáku čekám obligátní minutu a jede se. To je poslední úspěch. Dvacet minut do sousedního velkého města Ibarra to fakt není. Tam čekám kupodivu dlouho. Sytě zelenou kopcovitou krajinu si ve spánku moc neužiju. Dokonce tu přežily i stromy oddělují políčka. Kolem jsou reklamy na stromy, že dávají vzduch. Ale rovnou tam i přiznají, že kdyby dávali WiFi, chránili by se mnohem více. V Tulcánu číhá busík dál na hranici a hned vyráží za pár drobných.

Vyhodí nás až za hraniční čárou rovnou před kolumbijskou hranicí. Přijde klasická chyba. První celník mě nepošle zpátky přes řeku do Ekvádoru pro výstupní razítko a druhý celník mi dá rovnou kolumbijský štempl. Že by sem přišla logika a usnadnění režimu? Tak ne. Na poslední chvíli si všiml, že si mám skočit ještě pro exit razítko na druhou stranu řeky. A rovnou k tomu přidal na svoje další razítko - anulovací. Super. V Ekvádoru byla jediná fronta na vše, takže vteřinový výstupový úkon je na hodinovou frontu i se vstupujícími Venezuelci, kteří okénko zabírají výrazně déle.

MZV má aktuálně na Kolumbii kromě dalších tří upozornění, jedno nové - na „ozbrojené stávky“. Co je zas tohle za pytlovinu? Kromě toho tady už řeší i čínskou chřipku, i když v celé Jižní Americe není zatím ani jeden případ. Jsou tu lékařské stany, varování, roušky a zákaz vstupu, pokud někdo byl v Číně v poslední době. To za tři týdny na hranici v Německu, když to tam řádilo v plné palbě, nebylo nic. Směnáren je tady dost na výměnu dolarů, kurz je sice divný, ale nikde lepší stejně nebyl. Tak ještě jednou kolumbijský štempl, kde už si asi anulaci nepamatují a je z toho problém na půlhodinu v naprosto prázdné celnici. Já jsem taky debil (normální španělské slovíčko ve významu „slabý“).

Projet Kolumbii jde v zásadě dvěma severojížními údolími, mezi kterými se blběji přeskakuje. Proto je v zásadě optimální tuhle zemi dát do kolečka klidně z Bogoty. Já teď mám na výběr jen jednosměrku na sever a málo dní, tak vybírám západnější údolí s velkoměsty Medelínem a Cali, protože v něm jsou ty palmy. Východní s Bogotou, pouštěmi, indiánskými sochami a dalším starým městem nechávám holt na příště.

Kolumbie

Kolumbie
Bazilika v Las Lajas

Kolumbie

Kolumbie
..

Kolumbie

Kolumbie
..

Busíkové ceny se týkají i normálních sdílených taxíků, tak se hned jede do prvního městečka Ipiales. Busy do Cali jezdí každou hodinu až do 22, tak se noc přečká v nich a teď mám dost času na zlatý barákový hřeb – baziliku Las Lajas. Když jsem ji kdysi viděl na fotce, myslel jsem, že je to barák z nějakého fantasy filmu. A ono je to v Kolumbii, jen sedm kilometrů od hranice. Busíky tam jezdí imrvére. Měl jsem se ale nechat vyhodit dřív na vyhlídce. Takhle mě čeká turistická ulička hanby se suvenýry do hlubokého skalního kaňonu. Tam na skále stojí a pod ní hučí řeka. Lidí je v neděli šíleně. Juknu do minimuzea v základech a obejdu pěšinky na druhé straně pro výhledy.

Bus do Cali projíždí i menším Popayanem, který bude na první kolumbijský den příjemnější. Trochu se u jízdenek smlouvá a oficiální ceny vždy neplatí. Dlouhý temný večer přečkám v bezpečí terminálu a dlouhý noční spoj doprovází již jen tradiční zvyk, když sousedka začala přetékat na moji sedačku.
Noc v autobuse, bus Otavalo-Ibarra 1$, Ibarra-Tulcan 3.15$, na hranici .75$, hranice-Itausi 2300 COP, Itausi-Las Lajas 2500, Itausi-Popayan 35000 COP (11$), muzeum Las Lajas 3000 COP, papipollo 6000 COP... (1$=3200 COP) 23$

24.2. Popayan

Ve vedlejším městě Pasto jsme stáli přes hodinu, což přerušilo rychlé usnutí. Ani dál to nebylo se spánkem lepší, dvakrát mě probrala pořádná rána hlavy o sklo a sousedka občas zasvítila mobilem do očí. A ještě autobus přijel proklatě včas. V Popayánu jsme před pátou ve tmě a mlze. Je tu aspoň všudypřítomná WiFi, tak se nějak zabavím do rána. Člověk se spoustu dozví, třeba že v komunikaci nepoužívá více emotikonu baklažánu.

V osm se vyhrabu do sluncem spalovaného města. První hotel je kousek, cena je vyšší než na bookingu, ale zas takhle má člověk nějaký volný pokoj hned. Těším se do sprchy. Tvl studená. Tak to nechám na večer, kdy si ale nepomůžu. Prý je tu už teplo. To jako je, ale proto se nemusím sprchovat za ty prachy ledem. To jsou ty zdánlivě pěkné hostely ve vilách s pár pokoji, zlatý anonymní hotely.

Celé město je z bílé barvy koloniálních domů a vydáváno je za druhé nejhezčí v zemi (po Villa de Leyva v tom druhém údolí). Ale na první pocit se mi tu líbí méně než v Ekvádoru - divní lidé, v tmavých obličejích cosi zlého a vychcaného, uhonění, řidiči schválně zrychlují, když vidí přecházejícího chodce, kolem jsou první bouračky. Nikde nejsou cenovky, tak pouliční uždibování není tak automatické.

Kolumbie

Kolumbie
By the way

Kolumbie

Kolumbie
Bílé město..

Kolumbie

Kolumbie
..Popayan

Kolumbie

Kolumbie
Kostel sv. Františka

Kolumbie

Kolumbie
Jeden z nebílých baráku - divadlo

Kolumbie

Kolumbie
Mostek přes Rio Molino

Kolumbie

Kolumbie
Hlavní plac Pepíka Caldase

Kolumbie

Kolumbie
..

Kolumbie

Kolumbie
Dvorky

Kolumbie

Kolumbie
Kostel Belen

Kolumbie

Kolumbie
Vyhlídka El Morro

Kolumbie

Kolumbie
..

Náměstí děláné téměř vždy jako park je ale krásné a obklopené bílými baráky, katedrálou s věží a radnicí. Kostelů je tu několik stejně jako muzeí, ale zase je pondělí. Je to stejně boj po busové noci. Obkroužím pár bloků a čtvrtkilometrový most přes pětimetrový potok. Nad městem jsou dvě vyhlídky - ta s kostelem Belén je bez výhledu, druhá El Morro se sochou koně už je ideální (jen toho koně o chvíli později indiáni strhli jako symbol kolonizace).
Hostel Valparaíso 35000 (11$), snídaně-smaženiny a džus 4200, zmrzlina 1500, cola 2000, velká voda 1500, oreo 2000, banány 1000/kg, třetinka piva 2500… 17$