CESTOVÁNÍ

TravelInfo

OMÁN
I. Maskat, Muttrah, Khayran

Takže máme letenku, vízum dostaneme na letišti po příletu za 20 ománských rielů… aha, tak ne. O půlnoci těsně před odjezdem ještě pro sichr koukám na web a od tohoto měsíce to změnili a je třeba si o vízum žádal elektronicky (evisa.rop.gov.om). Tvl, tahle zjednodušující elektronizace mě zabije. Místo za dvacku dostat štempl během minuty teď ve stresu hodinu vyplňuji nějaký formulář, posílám kartou něco v rozházeném čaji a čtyři hodiny čekám, jestli mi přijde potvrzující papír, bez kterého by mě nemuseli pustit ani do letadla. Ale přišel. Dnes je 10denní vízum za 5 OMR, delší 20 OMR.

Scházíme se odpoledne na letišti s Foxem, přelétáváme letadélkem Air Dolomiti do Mnichova, kde máme smrtících 40 minut na přestup. To se prostě normálně stihnout nedá, i když jsme se betonu dotkli včas, tak než vylezeme z letadla a následného autobusu do terminálu, je 20 minut pryč a gate dalšího letu se zavírá 20 minut před odletem. Máme jen příruční zavazadlo, tak si dáme zoufalý běh i s přejezdem vláčkem mezi terminály a nakonec nám zavřenou bránu odblokují a vyškrtlá jména zanesou zpět do letu. To jsou přesně ty typy, na které naprdle vždy čeká plné letadlo. Další let byl s ománskými aeroliniemi, kde se dostaneme slušný servis, jídlo i papuče s fuseklema.

Ománské letiště otevřeli tento měsíc, nové, vyvoněné a sterilní. Po chaosu ve vízových papírech nás nakonec pouští dál do vestibulu letištních nástrah. První jsou bankomaty, které mají jisté novum. Nejenže peníze nevydají a transakci zamítnou, ale ty chtěné peníze si z účtu stejně odečtou (nakonec po reklamaci to po dvou měsících banka vrátila). U přepážky autopůjčoven byla konečná pro sousední Francouze, kteří měli jen debetní kartu. Na celých 10 dní máme objednané auto za asi 6 tisíc a ze střechy letiště odjíždíme v ranní vedru vstříc vypálenému Muscatu.

Omán

Velká mešita sultána Qaboose

Omán

Opera

Omán

Qurum park

Omán

Pláž Qurum

Omán

Palác sultána Kabúse

Omán

Muttrah

13.4. Maskat

Hlavní ománské město Maskat s jedním a čtvrt milionem obyvatel se svými několika původními a srostlými částmi rozkládá na pobřeží Ománského zálivu. Začínáme u novodobé a klasické Velké mešity sultána Qaboose. Prohlédnout si její honosný interiér přetákající krystaly, kobercy a lustry mohou i nevěříci cizáci. Pokud není nejsvatější den. Tedy pátek. Tedy dnes. Takže nám zbývají jen venkovní hradby a novými parky osázená poušť. Přes operní pevnost, Qurum park s umělými vodopády se jedeme trochu popálit na téměř liduprázdnou pláž Qurum. Maskat je oddělen horskými pásy, ve kterých se staví nové rezidence, a které spojují nové dálnice, před nimiž si žádné velestrmější hora nemůže být jista svou existencí.

Další ze starých částí města je Mutrah s přístavem, promenádou Corniche s parky a několika pevnostními věžičkami a hlavně bludištěm nejstaršího arabského bazaru plného koření, zlata, koberců, lamp a všeho možného. Mezi černými hábity se tu prohání i bílé turistky jen v krátkých šortkách a nekoná se ani lov bazarníků na nové ovečky, takže docela klid.

O další kopec dál je starý Maskat. Zde už život téměř není, ale zato jsou tady nejvýstavnější paláce sultána Kabúse s několik muzei a portugalskými pevnostmi. Ale i sem už dorazila móda dvojích cen. Teď o podvečerní klid je to už stejně jedno. Po nakvartýrování se do hotelu se ještě vrátíme na průzkum nočního Muttrahu.

Prokliky na fotočlánečky na webu spolucestujícího Foxe
www.gigaplaces.com/clanek-zajimavosti-zapadniho-muscatu/
www.gigaplaces.com/clanek-corniche-v-muscatu/
www.gigaplaces.com/clanek-prohlidka-muttrahu/
www.gigaplaces.com/clanek-prohlidka-stareho-muscatu/

S ubytováním je to Ománu buď trochu kříž nebo úplně jednoduché. Na klasické baťůžkaření to zařízené není a levné hostely pro turisty tady snad ani nejsou. Nicméně klasické hotely s krásnými pokoji v bookingu nabízí každé větší město kolem 15 – 20 rialů za dvojlůžkový pokoj. Tady jsme měli jeden pěkný hotel Riyam s bazénem i pořádným snídaňovým nádlabem hned nad Muttrahem (22 OMR). Ale Omán nabízí i jinou variantu. A zdarma. Kempování. Asi v žádné jiné zemi jsem neviděl tolik domácích kdekoliv kempovat. Berou to s plným komfortem, s lucernami a na každém trochu zajímavém místě je spoustu místeček na přespání ať už v autě nebo ve stanech. A rozsáhlé pláže i hory spolu s minimální zalidněností těch míst nabízí fakt hodně.

14.4. Pláže a vody na východ od Maskatu

Celý den zas voda. Vypadneme z města na východ, kde se občasné pláže zaryjí do skalnatého pobřeží a osází oázou a luxusním hotelem. Ale těch pustých je zatím stále ještě víc. I když velkolepá výstavba slepých dálnic do pustých zálivů leccos naznačuje. Začínáme na Al Bustan, kterou z půlky obsadil Ritz Carlton. Nicméně sousední rybářská vesnička pod velkolepou budovou státního soudu ještě nabídne tradiční pohledy a prázdnou písečnou pláž. Až v Yiti je to konečně pusté, vesnička vybydlená s pár starousedlíky a výletníci se sem hrnou jen za skálou v moři. Dají se dál dělat hiky po skalách za zapomenutými pustými plážemi.

O pár kilometrů dál je Bandar Khayran - chráněná oblast ománských fjordů s členitými zálivy a erozí vykotlanými ostrůvky. K zálivům se už musí pěšky z viewpointového parkoviště nebo jachtou, takže na pláži jsme sami. Cachtot, průzkum pobřeží a mořského dna a den docela utíká.

www.gigaplaces.com/clanek-zastavka-v-yiti/
www.gigaplaces.com/clanek-vylet-na-bandar-khayran/
www.gigaplaces.com/clanek-vylet-na-wadi-dayqah-dam/

Údolní zkratka naláká na čerstvý asfalt, aby vzápětí dostal chevrolet pořádnou terénní průpravu v úzkém hlubokém kaňonu, kterým se pokračuje k přehradě Dayqah. Další rozeklané pobřeží, vodní hladina obrousila skály do jasných vrstevnic a jde si užít trochu vnitrozemských hor. Většině ale stačí piknikové stoly hned u hráze. My obsadíme krámek a debužírunk spácháme hned na asfaltovém parkovišti. Chlazené flašky sladojedů a sušenky mají všude v našich cenových relacích. Kebab tyčky za padesátník se v rychlých občerstveních podél cest najdou taky často. Vevnitř slouží většinou Indové a majitel a místní Ománec v bílém hábitu jen občas přijede vybrat tržby. Ománci lačnící po jídlu zas nevystrčí hlavu z klimatizovaného vozu a Indové poslušně improvizují s drive-inem. A jsou docela šťastní, když jim někdo aspoň poděkuje. Další zastávky z nabušeného itineráře už nestíháme a v noci hledáme za Bimmahem plácek u mořského pobřeží pod hvězdičkami, respektive pod střechou auta. Ty venkovní breberky lezoucí po spícím člověku nemám rád.