Benjamin Graham - otec hodnotového investování
Benjamin Graham je považován za otce hodnotového investování. Jeho filosofie vyhovuje konzervativním investorům sázejícím na skutečnou, existující, hmatatelnou a minulostí prokázanou hodnotu na rozdíl od jiných investičních strategií, které jsou založeny na odhadech budoucího vývoje a na očekávaném růstu.
Narodil se v roce 1894 v Londýně. O rok později se jeho rodina přestěhovala do USA. Byl vlivným ekonomem a profesionálním investorem, který dokázal v letech 1929 až 1956 (tedy v době velké deprese a světových válek) zhodnocovat své investice v průměru o 17 % za rok. Zemřel v roce 1976.
"Dosáhnout uspokojivé investiční výsledky je mnohem jednodušší, než si mnoho lidí myslí. Nicméně dosáhnutí excelentních výsledků je těžší, než vypadá", bylo by možné vysvětlit tento stav oblíbenou větou Benjamina Grahama, který je považován za otce hodnotového investování. Vydal knihy "Security Analysis" (1934, spoluautor Davidem Dodd) a "The Inteligent Investor" (1949). Svého času se staly obě velkým hitem, nicméně řada investorů se s jeho myšlenkami neseznamovala přímo, ale prostřednictvím častých odkazů, které k němu dělal například proslulý Warren Buffett, který u Grahama studoval na kolumbijské univerzitě.
Pod hlavičkou "value investment" se skrývá vyhledávání akcií, které vzhledem ke své vnitřní hodnotě mají atraktivní tržní cenu (tedy v rámci segmentu, ve kterém se tituly pohybují, nebo vzhledem k celému trhu jsou podhodnocené). Investoři tedy sázejí skutečnou, existující, hmatatelnou a minulostí prokázanou hodnotu narozdíl od jiných investičních strategií, které jsou založeny na odhadech budoucího vývoje a na očekávaném růstu. Mezi nejčastěji využívané metody pro vyhledávání "value stocks" patří klasická účetní kriteria (růst ziskovosti, zadluženost, poměř krátkodobých aktiv a pasiv - tzv. current ratio, velikost podniku, apod.), P/E (price-to-earnings ratio - poměr tržní ceny akcie k zisku připadající na jednu akcii), market-to-book ratio (poměr tržní ceny akcie k její účetní hodnotě) nebo price-to-dividends ratio (P/D, poměr tržní ceny akcie k vyplacené dividendě).
Pokud jsou všechny zmiňované indikátory lákavé indikují hodnotu. Neexistuje přesná definice, co to znamená "lákavé". Vždy se srovnávají tyto indikátory s vybraným tržním segmentem nebo celým trhem. Ryzí "value investors" jsou velice obezřetní a do velké míry nejsou ochotni akceptovat riziko. V důsledku toho se odhodlávají k nákupům akcií pouze v případě, že výpočty ukazují na relativně velkou bezpečnost investice (deník Wall Street Journal je jednou žertovně přirovnal k návštěvníkům hotelů, které záhy po ubytování zajímá nejdříve, kde je hasící přístroj než bar). V tomto kontextu nelze nezavzpomínat na jedno slyšení Grahama před americkým Kongresem v polovině padesátých let, ve kterém na otázku, proč si levná akcie vždycky najde svou správnou cenu, uvedl: "Je to jedna ze záhad našeho podnikání. A je to záhada jak pro mne, tak i pro kohokoliv jiného. Ze zkušeností však víme, ze nakonec trh svoji hodnotu najde".
A kdy je čas prodat? Podle Grahama je to tehdy, když už akcie vyčerpala svůj růstový potenciál. Jak je patrné z výše uvedených řádků, striktní dodržování všech pravidel value investment je skutečně tvrdým businessem - nakoupit, když je akcie levná, a prodat ji, když už levná není (chudák ten, kdo ji koupí...).
Dlouhodobé studie ukazují, že tato investiční strategie přináší lepší výsledky než tzv. "growth investing" (sázka na růst firem), která je jejím protipólem. Nicméně v praxi drtivá většina hráčů využívá kombinaci obou strategií, označovanou "taktika růstu za rozumnou cenu" (growth at the right price - GARP), kterou mohou úspěšně využívat i běžní, méně zkušeni investoři. Předtím, ale než vstoupí do finančního světa, by měl každý investic chtiví občan mít jasno a:
- znát prostředí, do kterého vstupuje (alfou a omegou všeho je tolik opakované investorské vzdělání - proč a jak akcie nakupovat, vědět identifikovat silné a slabé stránky firem, o které má zájem, identifikovat trendy, příležitosti a hrozby v sektoru, apod.);
- znát činitele, kteří hýbou vybraným titulem (jedná se zejména o managery, kteří vedou vybranou společnost a kteří by měli jednat v prospěch akcionářů);
- investovat pro zisk (nepodléhat přehnanému optimismu nebo skepsi, mít rozumné očekávání ohledně budoucích zisků - viz. výše zmiňovaná poznámka o dosahování uspokojivých a excelentních investičních výsledků);
- mít důvěru ve vlastní úsudek (lidé často podléhají chvilkovým vlivům vyplývajících z rozhodování jiných a nedodržují svou investiční strategii - Graham upozorňoval, že nejít s davem ještě neznamená, že nemáte pravdu).
V roce 2007 vyšla i v češtině jeho nejznámější kniha Inteligentní investor od nakladatelství Grada (cena cca 600 Kč).