- 1 - Běhehrad - Sarajevo
- 2 - Národní park Durmitor
- 3 - Výstup na Bobotov Kuk (skoro)
- 4 - Budva - Cetinje - Kotor
- 5 - Priština
- 6 - Skopje - Budapest a dom
Tradiční podzimní cesta začíná netradičně. Neví se kam a s kým. Tudíž jsem tuhle cestu nevymýšlel a ani do ní nekecal (ze začátku). Ale má své výhody udělat cestu stylem "tááák - Bělehrad - slejvák - pryč - kam jede první vlak? - Sarajevo - tak jó". Gró cesty nakonec bylo v Černé Hoře.
Nakonec jedeme ve dvou a povedlo se výrazně zvednout estetickou stránku cesty. Přec jen móda pivních pupíků českých pepíků má své slabší stránky, když je to první věc, na které spočine očko po probuzení. První krok jsem udělal před pár lety, když jsem vyhodil ze seznamu věcí na cestu zrcátko. Druhý krok, v podobě modelky Míši, to dovedl do kýženého vizuálního stavu. Ono stejně bývalým spolucestujícím zatrhly další cesty různé novoty jako lenora (Mára), kapitalismus (David) nebo ženský (všichni ostatní).
Původně z toho koukaly rumunské hory, pak i přejezd lodí do Gruzie (ale třídenní plavba není ideální pro toho, kdo skončí hubou v záchodové míse i po 45 minutách plavby na Capri). Míša nakonec chtěla Kosovo, já přidal černohorský Durmitor, oba jsme přihodili oživení vzpomínek na Budvu, a to mezi jsme vyplnili zastávkami v okolních státech od Skopje po Sarajevo.
5. 9. - 17. 9. 2011
Praha - (Maďarsko) Budapešť - (Srbsko) Běhehrad -
(Chorvatsko) - (Bosna a Herzegovina) Sarajevo -
(Černá Hora) Plužine - Žabljak - Durmitor - Nikšič - Podgorica -
Budva - Cetinje - Kotor - Podgorica - (Kosovo) Priština -
(Makedonie) Skopje - (Srbsko) Bělehrad -
Budapešť - Praha