Škola investování 2. - Desatero investora
Několik obecných konstatování, které je vhodné si uvědomit předtím, než se pustíte do investování.
1. V dlouhodobém časovém horizontu jsou akcie nejvýnosnější
Akcie přináší svým vlastníkům dlouhodobě největší výnosy,
v průměru 7 až 10 procent.
Druhým nejziskovějším aktivem jsou obligace (dluhopisy).
Ty však mají dlouhodobé výnosy až o polovinu menší, kolem 5 %.
Proto u investic na dlouhou dobu (např. zajištění na důchod), je nákup akcií
tou výhodnější variantou. Vysmějte se životním a penzijním pojišťovnám, které Vám slibují
úrok kolem dvou procent s tím, že investují do bezpečných instrumentů (vklady u bank a státní
dluhopisy).
2. Investice do akcií v krátkodobém časovém horizontu může být riskantní
Každá výhoda sebou nese i nevýhody. V případě vyšších výnosů je to vyšší riziko.
V průměru se sice na akciích vydělává až k deseti procentům ročně, ale jsou roky, kdy celý trh
klesne o 40 % (1931, 2007) či naopak stoupne o 100 %.
I během jediného dne dokázal celý trh spadnout o čtvrtinu (1987).
Období, kdy se na akciích dalo prodělat v 10letém horizontu,
se však již vyskytují minimálně.
3. Riskantní investice vynáší více
Investoři požadují vyšší úrok za postoupení vyššího rizika.
Akcie jsou rizikovější než obligace, a proto i výnos z akcií je vyšší, než z obligací.
Stejně tak výnos z dlouhodobých obligací je vyšší než u krátkodobých
obligací - čím déle investor musí čekat na vyplacení obligace, tím je větší pravděpodobnost,
že nějaká událost znehodnotí investici.
4. Největším determinantem ceny akcií jsou zisky společnosti
Z krátkodobého hlediska má na změnu cen vliv mnoho faktorů – od úrokové míry,
chování investorů až po počasí. Z dlouhodobého hlediska ale cenu akcií
ovlivňují nejvíce zisky (a dividendy) společnosti a jejich budoucí výhled.
5. Špatný rok pro obligace je dobrým rokem pro akcie
Klasická věta, která platí v jednom ohledu (ale je v řada jiných ohledů ne).
Jedním důvodem je to, že když investoři prodávají akcie,
přesunují kapitál se do jiných instrumentů, většinou bezpečnějších,
což je nejblíže k obligacím, ale i ke zlatu nebo ke kryptoměnám).
Podstata spočívá v ekonomickém cyklu: když ekonomika roste,
ceny akcií také rostou >
ekonomika se přehřívá > zvyšují se úrokové sazby a ceny dluhopisů tím klesají >
to utlumuje ekonomický boom a ceny akcií začínají klesat > vysoké úrokové sazby posílají ekonomiku
do krize > úrokové sazby klesají a ceny dluhopisů tím rostou > nízké úrokové sazby
začínají stimulovat ekonomiku a kurzy akcií začínají růst, atd...
6. Rostoucí úrokové míry mají negativní dopad na obligace
Když úrokové míry rostou, ceny obligací klesají. Pokud má existující
obligace fixní výnos (5 %) a vzroste inflace (z 2 % na 4 %),
klesne reálný výnos z této obligace (z 3 % na 1 %), a tak klesne její cena
(obligace najednou vynáší reálně pouze jedno procento místo dřívějších tří).
Naopak, při poklesu úrokových měr ceny obligací stoupají.
Tento efekt je nejsilnější u dlouhodobých obligací.
Např. obligace stojí 1000 Kč a nese fixní 5% úrok (teda 50 Kč).
Pokud tržní úrokové
sazby vzrosotu na 10 %, nikdo už nekoupí obligaci, která nese 50 Kč a stojí 1000.
Protože úrok je fixní, musí klesnout cena obligace na úroveň
odpovídající 10% úroku, tedy na 500 Kč.
7. Inflace nejvíce ohrožuje dlouhodobé investice
I sebezajímavější výnos je k ničemu, když je míra inflace ještě větší.
Nicméně právě akcie (na rozdíl od dluhopisů) si umí obecně poradit
i s vyšší inflací a tu zohlednit v růstů svých kurzů.
8. Indexové investiční fondy/akcie mají často vyšší výnos než aktivně řízené fondy
V indexovém fondu rozděluje manažer portfolia svěřené prostředky podle indexu trhu
a nesleduje jednotlivé akcie. Jen málo aktivně řízených fondů dosahuje
lepších výsledků než celý trh a navíc mají vyšší poplatky za svůj provoz.
Indexovými fondy či akciemi máme zajištěn alespoň průměr, a ten vůbec není špatný.
(viz článek).
Investiční horizont
Je doporučováno dodržovat u akciových investic minimální časový horizont 5-10 let. V dlouhodobých horizontech (spoření na důchod) jsou už akcie relativně bezpečný instrument, protože riziko klesá s časem. Dokonce ani na nákupu akcií v roce 1929 před Velkou krizí nešlo v horizontu 30 let prodělat. Pokud bychom napříkald v letech 1975-2003 investovali do amerických akcií (index S&P 500) jen na jeden rok, poměr plusových a minusových let by byl 80 ku 20 (maximální ztráta 26,6 %). V případě investičního horizontu 5 let by tento poměr dosáhl 96 ku 4 (maximální ztráta už jen 3,8% p.a.). Při delším horizontu se dosahovalo již jen kladné zhodnocení (např. u 7-letého investičního horizontu by minimální výnos byl 5,6 % p.a.). Představu o jednotlivých výnosech naznačí historické zkušenosti za světa z let 1920 - 1995 (viz tabulka).
Tab.: Výnosy jednotlivých investic
| Investice | Průměrný výnos | Riziko (volatilita) | Rekordní výnos* (rok) | Rekordní ztráta* (rok) | Ziskových roků* | Ztrátových roků* |
| Peněžní trh | 0,045 | 0,03 | 14,7 % (81) | 0,0 % (40) | 68 | 1 |
| Obligace | 0,055 | 0,085 | 43,8 % (82) | -8,1 % (69) | 53 | 16 |
| Akcie | 0,1 | 0,2 | 54,0 % (33) | -43,0 % (31) | 49 | 20 |
| Mladé akcie | 0,12 | 0,35 | 143,0 % (33) | -50,0 % (31) | 48 | 21 |