Pobaltí & Helsinki stopem - tipy na cestu
Stopování
Dát nějaké rady na stopování do Helsinek si ani moc netroufám, protože
celou čtyřtisícovou trasu jsem projel na pár vrzů. Na cestu zpátky z Tallinnu do Prahy
stačily jen dva kamióny (Tallinn-Těšín-Praha). Nejdelší čekání bylo asi hodinu.
Nejvíc brali kamióňáci, což se mi dosud jinde nedařilo.
České kamióny někdy zastaví při zamávání
pasem (pokud možno, tak tím starým zeleným). Červené pasy mají taky Rusáci,
a to není zrovna vstupenka do kabiny.
Jinak některým řidičům se poštěstilo, že je už nějaký stopař
obral. Takže se jim nedivím, že čéka nevezmou.
Stop v Polsku je hodně populární, auta i kamióny staví často. Snad mají i
nějakou soutěž spočívající ve svezení co nejvíce stopařů. Řidiči
jsou přátelští. O Pobaltí toho moc říci nemůžu, protože to jsem projel
od hranic po Tallinn na jeden zátah, a to ještě s českými kamióny. V
Polsku mě kousek svezl jeden Lotyšan.
Já se svezl vlakem do Těšína, tam se vyplatí dojít na hlavní hraniční přechod
(asi 2 km severně), za hranicemi je snad nějaký terminál. Kamióny jedoucí
na sever do Finska a Pobaltí a na východ do Ruska jezdí nejvíc tudy. Dál
pokračují přes Katowice na Varšavu. Ta se objíždí zkratkou přes
Minsk Maz. Dál se pokračuje přes Bialystok na Bělorusko či dál přes
Augostow a Suwalki směrem k Pobaltí. Oblíbenou zastávkou pro česko-slovenské
kamiony a stopaře je Biely domek někde v půli cesty mezi Varšavou a
hranicemi.
Nocování
I když jsem tahal stan, všechny noci jsem nakonec strávil na horních pryčnách kamiónů. Když už mě řidiči vzali, tak byli i tak hodní, že mě nechali přespat. I když jednou mě to přišlo dost draho. Než se ulehlo v Talinnu, vyžahlo se před odchodem na kutě pár lahví tuzemáku a nějaké moravské specialitky. To vám byla kocovinka:-)
Polsko-litevská hranice
Mezi Polskem a Litvou je jen jeden hlavní přechod Budzisko mezi Suwalki a Marijanpole (jeden směrem na Vilnius je snad ještě východněji). Často se říká, že není možné ho přejít pěšky. Já sám jsem ho pěšky prošel bez problémů. Největší problém je v tom, že jsou tu čekací doby pro kamióny spíš ve dnech. Pod 10 hodin se to kamiónem projet nepodaří. (Já skončil 10 km před hranicemi, zbytek jsem prošel pěšky.) Asi se vyplatí si cestou odchytit ve frontě Čechy či Slováky. Osobní auta tu čekají pár minut.
Co tam
Historická jádra Rigy a Tallinu jsou nádherná. Koneckonců Riga je přezdívána
jako Praha východu. Tallinn působí díky blízkým Helsinkám západněji
a čistě. Ceny jsou na našich úrovních.
Domluva může být někdy těžká, na ruštinu už moc pozdě a na
angličtinu ještě trochu brzy. Povedlo se mi sehnal průvodce Lonely Planet -
Skandinávie a baltské státy v češtině.
Noci jsou v létě dlouhé, koncem
června můžeme zažít v Estonsku a severněji bílé noci (v Petrohradu jsou v tu dobu prý dobré pařby.
Do Helsinek jsem jel z
terminálu D v Tallinu. Zpáteční lístek mě vyšel na 750 Kč (společnost Silja Line).
Cesta trvala asi 2 - 3
hodinky. Termín jízdy šel změnit ještě hodinu před odjezdem.
Helsinky
jsem projezdil na kole. V centrální části jsou citybiky. Funguje to jako nákupní
košíky, najdete stojany, strčíte tam 2 eura, jezdíte a pak to zas na nějakém
stojanu odstavíte a vezmete si eura zpět.