CESTOVÁNÍ

TravelInfo


   

Střední Amerika 2005 (11.)

20.2.2005: San Juan del Sur

V devět mě Lucka vyklepala ze spacáku. V koupelně netekla voda, ale stejně platíme další noc a jdeme na snídani. Pak vyrážíme hledat plážičku, kde chceme celý den prokupčit a prolenošit.

Na konci hlavní pláže je nákladní mořský přístav. Kousek dál už máme narazit na polní cestu a u posledních baráčků na jednu takovou narážíme. Plazíme se do kopce a sluníčko neúprosně paří. Vypadá to, že zrovna ta správná cesta to není. Ale přelejzáme závoru a na vršku cesta pokračuje v lukách a pod náma je slyšet moře. Ale i ta po chvilce končí, a tak to slézáme střemhlav k vodě. Je to tu strašně vyprahlý, žlutý a prašný.

Nicaragua

Nicaragua
Pohled na záliv u San Juanu

Nicaragua

Nicaragua
Skalnaté pobřeží Pacifiku

Po kamenech míříme k zdánlivě pěkné plážičce. Jenže nás tam čeká zrada, z vody porůznu vyčuhují kameny, na něž šplouchájí vlny. Takovýdle skaliska se táhnou pěkně pod hladinou hodně daleko, takže na koupání to tu zrovna není. Spíš cachtáme jen nožky a honíme chodící mušličky. Vydáváme se dál po pobřeží. Cestou míjíme banánovou chýšku, v níž si někdo lebedí. Je to tu pěkně divoké a přeskakování skalisek nad desetimetrovými proláklinami, kde moře drtí šutry, je zajímavým ádrošem. Dorazili jsme až k další skalnaté hoře, která čouhá do moře a jelikož se nám vařil mozek, tak jsme se usadili do stínu skály.

Je tu jezírko a jdem se smočit mezi skály. Lůca se vyžívá v mušličkách a kamínkách, kterými plní kapsy. Večer uspořádala soutěž o ty nejhezčí a ty pak za trest byli odsouzeni k převozu do České republiky. Chceme ještě poznat kousek pobřeží, a tak přelejzáme kopeček. Cesta tu moc nevede, ale nakonec se něco našlo.

Hned za výčnělkem je další krásný kus pobřeží, ktermu vévodila vysoká skalnatá jehla v moři. Je tu i pár domorodců a dá se tu už normálněji koupat. V dálce je vidět rozlehlá písečná pláž, ale tam se nám už nechce. Uleháme do stínu seschlých keřů. V koupání se střídáme, jeden se šplouchá a druhý hlídá batůžky.

Když už sluníčko míří neodvratně na západ, vydáváme se i my k domovu. Volíme jinou cestu, tou odcházeli i místní. Je to zřejmě ta popsaná v Lonelym, ale z druhý strany bych jí teda hledat nechtěl (no chance). Nejdříve byla cesta příjemná, hezky v chládku po lesní pěšině podél vyschlého potoka, kde se občas objevila i voda. Potom se to ale zdálo být moc dlouhé a mimo požadovaný směr. Přesto jsme se ji drželi a po delší době nás dovedla do uličky na okraji San Juanu.

Ale bylo to hodně daleko od centra. Cestou si kupujeme vodu a loudáme se rozpálenou silnicí. Jdeme se mrknout na západ slunce na pláži. Já se jdu ještě vycachtat. Je to ale strašně studený. Pár kýčovitých foteček, prohlédnutí dnešních spálenin a puchýřů, sprcha a véča naproti hotelu.

Výdaje 203 Cr (280 Kč)
ubytování: 140 Cr/pok (Hospedaje Almendros)
doprava: -
jídlo: 103 Cr (véča 60-ryba jalapeňa s rýží a zeleninovým salátem+džusíky; meloun 1; nákup *84-voda 3x8,toasty 19,sůši 2x15,hólsky 11)
ostatní: 30 Cr (hoďka internetu 30)

21.2.2005: San Juan de Sur - Rivas - San José

Ranní dejavu s netekoucí vodou. Balíme batůžky a jdeme na snídani do baru naproti na typické Gallo Pinto (se sýrem či vajíčkem, k tomu ještě rýže s fazolemi a tortila). Poslední colony utratíme za jídlo a vodu a čekáme na bus do Rivasu. Bus přijel za půl hoďky a cesta v něm do Rivasu docela utekla. Tam jsme rychle naskočili do plného busu do Penos Blanca, což je nicaraguiské město na hranici.

Bus nás vyhodil na tržišti po jehož straně byla brána k celnici. Při průchodu brankou musel každý zaplatit dolar a na hranicích další 2 USD. Ještě se k nám připletli "průvodci", kteří nám chtěli jakoby pomoci (kam jít, dát nám nepotřebné hraniční průvodky a dohodit veksláky). U okénka už znají jen slovo "ip, ip". Odchytává nás tu náháněč busu do San José. Víme o možných problémech na kostarické hranici, a tak se nám nechce kupovat lístek dříve, než si budeme jisti, že jsme v Kostarice. Nakonec nás týpek ujištuje, že přechod bude bez problémů a nasedáme do poloprázdného busu směr San José za 6 USD.

Kostaričtí celníci jsou fakt trošku divní. Všude cedulky, jak se musí ukázat zpáteční jízdenky či letenky. V některých cestopisech si fakt museli kupovat třeba letenky, které pak můžou vrátit bez větších storno poplatků. Asi Kostaričani žijou představou, že Češi nemají jiný sen než emigrovat do střední Ameriky. Naštěstí se zřejmě trošku umoudřili a přechod byl bez problémů. Dokonce ani nechtěli otevřít batohy, které jsme museli vytahat z busu jim pod nosy. že by je odradil zápach vypovídající o jejich obsahu?

Cesta dál byla celkem příjemná, bus měl wc a byl klimatizovaný. Kostarika vypadá civilizovanější, upravené domy, dobrá silnice a nikde zatím žádné odpadky. Je to tu dost hornaté a samé serpentiny ukryté v džungli. Občas zapršelo, takže občas nějaká bouračka a taky hodinové čumendy před takovými bouračkami.

Za tmy přijíždíme do San José. Moc důvěryhodně to tu nevypadá. K levnějším hotelům musíme projít centrem města. Tady jsou aspoň lidi. Kostaričaní vypadají trošku přívětivějc a když se zastavíme s lonelym, tak se ptají zda něco nepotřebujeme nebo jestli jim nedáme dolary. Procházíme pěší zonou s obchody, několik náměstíček, kde jsou velkoplošné obrazovky, na kterých právě probíhá fotbalový zápas středoamerického poháru. Z bankomatu vybíráme padesát tisíc colonu (1 USD = 500 colonů).

Zahýbáme mimo centrum dění a zjištujeme, že nᚠvyhlédnutý hotel je zbouraný a zbyla tu jen oplocená planina. O 2 bloky dál zkoušíme hotel Washington, kde dostaneme za 500 colonů kamrlíček se slušnou koupelnou. Při příchodu do pokoje bylo Lucce odhaleno překvapení, že celou tu dobu se neptá na jeden pokoj, ale na jednu volnou postel (una cama). To by vysvětlovalo ledaskterou formu ubytování, která nebyla zrovna ideální. Jdeme si koupit jídlo a zamíříme na levný net (8 Kč za hodinu). V deset jsme na pokoji, horkoledová sprška a spát.

Výdaje 128 Cr + 3765 Col + 6 USD (475 Kč)
ubytování: 5000 Col/pok (hotel Washington - útulný pokojík, koupelna na chodbě, občas teplá voda)
doprava: 20 Cr + 6 USD (bus San José de Sur-Rivas 10; bus Rivas-hranice 10; bus hranice-San José 6 USD)
jídlo: 57 Cr + 815 Col (snídaně 27 Cr; nákup *60 Cr-chipsy,sůša,2x voda,2x nanuk; nákup *1630 Col-chleba 670,cola 330,oříšky 160,kilo banánů 70,voda 400)
ostatní: 51 Cr + 950 Col (vstup do hraničního pásma 1 USD/15 Cr; výstupní nicaraguiský poplatek 2 USD/35 Cr; dýžko na hranicích *2 Cr; hodina netu 200 Col; 4x baterie *1500 Col)