MALTA 2005
(5. Wardija Ridge, Valletta)
19.10. Wardija Ridge
Dopoledne škola, internet a odpoledne školní výlet do pohoří Wardija Ridge. To je pohoří na severu Malty, kde není moc civilizace. Tam někam nás dovezli a nějaký přírodověda nás vede skrz kopečky a políčka, ukáže flóru a tak. Místy docela pěkné prostředí, olivové hájky, pokec se spolužáky. Míjíme drobné hrady a na druhé straně pohoří čeká autobus.
Ještě nákup škodlivin a vody v merkátu a v hospodě pivo s podezřelým názvem Skol (nejhorší vzpomínka na první Rio). Kulinářské orgie v pokoji zprostředkují těstoviny od Maggi. Stále jsem na pokoji sám, takže zábava na hostelu zrovna není. Kdybych já blb tenkrát věděl, že zábava je jen o pár pater výš.
Malta
Kopečky Wardija Ridge
Malta
Jeden z mnoha paláců na maltském venkově
20.10. St. Georges Bay
Dneska mám první koupací den. Ve škole jsem objevil místní pardubickou kolonii. Jejich univerzita měla grant na jazykové kurzy do zahraničí a evidentně na dost lidí zbyla Malta. Neberte leháro na pět týdnů na Maltě za cizí.
Odpoledne vyrážím s Italkou Gerdou na první možnou pláž od Sliemy. Je to hodinová štreka, musí se až do města Il-Qalitz, kde je malá pláž v zařízlé zátoce jménem St.Georges Bay. Normálně tu asi je plno, bejwotcháři tu mají svojí sesli, nechybí půjčovna bíčkravin a přitom má pláž sotva 100 metrů. Voda zrovna teplem neoplývá, Gerda se sluní (a hlídá bágl) a já lezu párkrát do vody. S přílivem se ale dostávají k břehu řasy, nicméně v jednu chvíli jsem napočítal ve vodě dokonce 4 hlavy a všechny vykazovaly známky života. Cestou zpátky dáváme pizzu, ale v posteli už končím po sedmé večer. O tři hodiny mě probouzí řev po celém hostelu a usíná to až po půlnoci.
Když jsem zabrousil k tomu hlídání věcí... to stálo za pendrek. V hostelu sice je takzvaný trezor na pokoji, ke kterému za 10 eurový depozit půjčí na recepci klíče. To jsem udělal a ten samý den nešťastnice z vedlejší třídy připravili z trezoru o peníze, kartu a pas. Takže hoteliérům nevěřit a tahat to pěkně sebou. Což je na pendrek, když jste sami a chcete vlízt do vody.
21.10. Valletta
Na snídani každý den pěchuju do žaludku víc a víc, aby to co nejdéle vydrželo (česká socka, no). Ale aspoň neberu do batohu, s čímž Němky nemají problém. Ve třídě se loučíme s odcházejícíma. Cvákám s Karen zítřejší výlet na Comino (6 liber). Nějak jsem se zasekl na akciích a vykolíbám se ze školy až v půl třetí.
Malta
La Valletta
Malta
Muzeum 2. světové války
Malta
Vallettské hradby
Malta
Pobřeží hlavního města
Dneska tak zbyla jen decentně Valletta. Každou půlhodinu jede trajekt ze Sliemy pod hradby Valletty za čtyřicátník. Obeplouváme Manoel island s pevností a ruinami. Valletta z moře vypadá impozantně. Procházím osmipatrové historické sídlištní baráky u moře, zapadám do muzea 2. světové války, kdy Malťany dva roky nepřetržitě obléhali a bombardovali fašouni od Špageťáků a Tlusťochů. A Malťanům všechna čest, vypráskali je solidně. Beneše sem mohli poslat na exkurzi. Pokračuju v prolízání Valletty. Nádherné město, v jižní části třeba jednu ulici v různých úrovních nad sebou míjí další tři ulice. A krásný panoramata a vyhlídky z praků v bývalých baštách. Západ slunce na hradbách, k véče místní klasiku - fish and chips v pobřežní restauračce.
Výdaje: 8 L (za tři dny)
doprava: trajekt Sliema-Valletta 0.40, bus Valletta-Sliema 0.20
jídlo: pizza 1.2 L, fish&chips 2.2, cola 0.4, piva 0.4-0.6; nákup-sůši 0.35, pivo 0.30,
šest velkých vod za 0.85, džus 0.1, buchty 0.45
ostatní: vstup do Muzea 2. světové 0.50 (-50%)