Švédsko & Norsko
(7. Trip z Trondheimu do Osla)
27.7. Klett - Storen - Otta
Na hlavní silnici se to ukázala pořádná štreka. Jednak tou naší včerejší zacházkou a jednak by to byl kus i normálně. Aspoň byl příliv, takže se najednou moře i přitékající řeka tvářily normálně. Vzali jsme to přes kopečky a osady, kde jsme vyžebrali vodu. A protože bylo krásně, skočili jsme i na pořádnou koupel v Norském moři. Vycházkovým tempem jsme konečně dorazili na hlavní silnici. To akorát začínalo pršet, tak jsme zatím něco nakoupili na cestu, protože čert ví, kam nás stop zavede. Vedle klasické trasy přes Donbas a Ottu byla ve hře ještě trasa přes městečko Roros, kam chtěla Lůca. Déšť jsme pak trávili na benzínce pokecem s dánským polobláznem, který na kole vyjel z Kodaně do Trondheimu a ještě chce projet přes Stockholm nahoru do Finska a z Helsinek domů. Teď je tak ve čtvvrtině cesty, a to jede třetí měsíc.
Norsko
Výhled z nocležiště
Norsko
Na cestě do Osla
Nakonec pršení povolilo a my se vydali za kruhák na silnici E6 s cedulkou Oslo. Po čtvrthodině nám zastavily dvě vysmátý ženský, jejichž ségra byla zrovna v Praze. Svezly nás asi 60 kilometrů za město Storen, kde nás vysadily na ještě schůdném plácku. Jen ta rychlost kolemjedoucích aut mohla být menší.
Ale štěstí se šlo kousek naproti a zastavila nám slovenská fabia s Michalem a Radem, kteří už nějaký ten rok žijí ve Storenu. Údajně se jeli vykoupat kus na jih, v Trondheimu nakoupili ploutve a neoprén(!), hodně piv a ták. Následující hodiny by pasovaly do nějaké kýčovité roadmovie, a protože by to tu náhodou mohl někdo i číst, nebudu to tu radši moc popisovat. Navíc jedinečná krajina - vodopády, pláně, hory, norská klasika, paráda. Cestou jsme najeli do jednoho kempu, kde se kluci k úžasu táborníků navlékli do neoprénů a vyzkoušeli karibskou modř zdejších říčních vod. Kam původně chtěli opravdu jet nevím, ale kolem třetí ráno jsme stáli u hlavního nádraží v Oslu.
Norsko
Oblékání do neoprénů před koupelí v prohřátých norských vodách
Norsko
Další zastávka, další Carlsberg, další cigaretka (ale to jsem zabavil, tak tu máte strom)
Výdaje: 10 Nok (35 Kč)
Nocování: - (se v podstatě nekonalo)
Jídlo: 10 Nok (sůši 6, kneippbrod 4)
Doprava: - (autostop Klett u Trondheimu - Storen - Oslo)
28.7. Oslo - Songsvann
Centrum se tu nazývá jako Oslo S, takže jsme to nejdřív přejeli. Nádraží jsme slavně našli, ale bylo tu plno podivných existencí. Nakonec jsme vylezli o blok dál před hotelem SAS Radisson. Na schodech pod jeho okny jsme se usadili a dobufetili tuhle noc. Businessmani tak při ranním výhledu ze svého apartmá mohli spatřit dvě osůbky ládující se kneippbródem s nutellou. Ale v bezpečí jsme tu přečkali noc až do otevření metra a zamířili dle cestopisů z internetu na místo k přespání u jezera Songsvann.
Metro má pět tras, ale tady v centru jezdí všechny trasy po jedné koleji a až časem se rozvětvuje. Naše linka byla očíslována pětkou. Směrem od centra se proměňovali cestující do vzezření více než kosmopolitního. Konečná byla v lese a dál už jen kopce a o fous dál horské středisko s proslulým skokanským můstkem Holmenkollen.
Okolí jezera Songsvann je piknikové území. Dokola má asi 5 kilometrů a přes den se tu plácá spousta běhajících týpků. Postavit stan je tu také normální, takže jsme si našli místo na vzdálenější straně jezera a po malinové snídani se dali v sedm ráno na kutě.
Vstávačka byla tak ve dvě odpoledne a dnešek se vyhradil už jen pro relax a procházku kolem jezera a po okolních kopcích. Já zas skočil do jezera, při čemž mě opustil sandál. V zásadě jsme mohli večer jít znovu spát, protože tady už existuje cosi jako černá noc.
Výdaje: 20 Nok (70 Kč)
Ubytování: - (stan u jezera Songsvann)
Jídlo: - (zásoby z nákupu, takže hlavně kneippbród)
Doprava: 20 Nok (oslí metro 20)