• HOMEPAGE
• CESTOVÁNÍ
• SEMINÁRKY
• AKCIE
• 

CESTOVÁNÍ

Thajsko & Laos
(8. Ko Phi Phi)

2. 2. 2004: Plavba na ostrovy

I když autobus byl nazván V.I.P. a vypadal luxusně - samý serepetičky, koberce, světýlka a dvě patra, tak spánek zrovna luxusní nebyl. Hlavní část noci spočívala v boji o místo při polohování sedadel. V šest ráno jsme dorazili do Surat Thani, kde nás vylifrovali ze spánku, do něhož jsme konečně upadli. Další hodinu jsme si mohli dopřát v čekárně předražené pití, jídlo či záchod. Ostatní pokračovali většinou na Ko Pha Ngan a Ko Samet. My jsme měli namířeno k druhému oceánu, který byl ještě párset kilometrů dál. Při odjezdu se Surat zahalil neprostupným dýmem. Busík byl sice menší, ale o to víc v něm bylo místa, takže jsme se probudili až těsně před Krabi, odkud vedou lodní linky na Ko Phi Phi a Ko Lantu. Ale pláže jsou i v okolí města. Z dalšího terminálu naší společnosti (Ko Phi Phi Family) nás odvezl ještě horší autobus k novému přístavišti.

Okolí Krabi a přilehlé ostrovy nabízejí úchvatné scenérie, kdy tu vápencové skály rostou jak houby a vytváří nejrůznější bizarní útvary. Sem tam si nějaká skála zahraje ve filmech (např. v Jehla v Bondovi nebo pláže v Pláži s Leošem di Kaprem). Právě Pláž se natáčela na jednom z ostrovů Ko Phi Phi, což si můžete zkontrolovat každý večer při promítání filmu v některém z podniků na ostrově. Ko Phi Phi je souostroví několika ostrůvků, největší Ko Phi Phi Don je jako jediný obydlen. Uprostřed je na mořské šiji jediná vesnička, kde jsou i velké hotely pro čedokáře, spousta podniků a všeho, co člověk může potřebovat. Na ostrově nejsou silnice. Vzhledem k neprostupnosti vnitrozemí vede po ostrově jen pár krkolomných stezek, kterými se lze dostat z vesnice na některé další pláže. Nejzajímavější je pak ostrov Ko Phi Phi Leh. Vypadá dost hustě. Z moře do výšky snad sta metrů se tyčí skály, které mezi sebou svírají zálivy. Uprostřed ostrova je pak ta pláž. Prostředí je opravdu jak z pohádky. Jen těch turistů je tu už hrozně. Ale i tak je tu výborné potápění a i při šnorchlování máte korály a metrové ryby doslova na dosah (a někdy až moc). PS: po tsunami o rok později je už bohužel po korálech.

Po třech hodinách jsme dorazili na ostrov. Nejdřív jsme pluli kolem méně obydlené straně. Vypadalo to skvostně - skály, kopečky a mezitím několik téměř prázdných pláží. Po obeplutí severního mysu se ale objevil horší záběr. Vesnička obepíná velkou část pobřeží a na moři řvaly stovky velkých i malých lodí. Aspoň na jedné lodi se příroda pomstila, když ji při odlivu zanechala na skalnatém ostrůvku (bohužel jen do dalšího přílivu). Po připlutí nastal zmatek, všichni chtěli ven, další zase dovnitř, mezi tím tuny zboží na odvoz a naháněči. Ceny ubytování s přibývajícími kroky od přístavu klesaly z 3000 k 600.

Nejdřív pospícháme na Dlouhou pláž (Long Beach či Hat Yao), aby nám před nosem neobsadili chajdu. Jedním cestopisem jsme se nechali nalákat právě sem a chybu jsme neudělali. Jen cesta je docela problematická. Vnitrozemím jsme ji nenašli, tak jsme chodili podél moře po útesech a plážích. Za odlivu to byla pohoda, ale za tmy při přílivu to bylo jiné kafe. Dorazili jsme tam asi za půl hodiny. První resort byl zrovna v rekonstrukci, druhý byl trošku snobáčtější, ale ten třetí Long Beach Bungalows už byl náš. Zabíral půlku pláže a prodával chatky za ceny 320 (bez příslušenství), 380 (bez příslušenství, ale hned u moře) a za 500 (s kompletním vybavením). Tak jsme se tentokrát rozšoupli, a já hned do sebe hodil záhadnou pilulku z Chiang Mai a čekal, co to se mnou provede. A ono vůbec nic. Kupodivu lautr nic, a po pár hodinách už o mě nějaká bolest ani nezavadila.

Zbytek dne jsme trávili podobně jako dny následující. Šli se cachtat a šnorchlovat na pláž směrem k Žraločímu ostrůvku, který je vzdálen asi 100 metrů. Odpoledne jsme šli na véču do centra. Někde sice bylo draho, ale celkově to tu není žádná drasťárna. Nabízí se hodně potápěčské kurzy (včetně českých průvodců), a i když začínají ceny už od 3000 bahtů, tak to pro nás nemělo cenu. I z toho šnorchlování jsme byli vyjevení víc než dost. Pak jsme i v té malé vesničce nějak zabloudili. Hold tak malá není a cesty většinou nikam nevedou. Zpátky do chajdy jsme si lámali nohy na útesech za tmy při přílivu. Až na pár komárů, od kterých nám pomohla moskytiéra, byla noc v pohodě a bez křečí.

Výdaje cca. 450 B (11,5 $)
ubytování: 250 B (Long Beach Bungalows)
jídlo: 130 B (meloun 10; nanuk Magnum 30; večeře v city 90); pomalý internet 60/půlhodina

3. 2. 2004: Pláž Moody

Dopoledne jsme se vyplazili na nejsevernější výběžek ostrova. Stojí tu resort Ko Phi Phi Hill. I tady jsou ceny do 500, výhled na moře je určitě skvělý, ale plahočit se pravidelně na tuhle skálu bych zrovna nechtěl. Dali jsme jen čerstvý šejk a šli o pláž dál.

Jediná pořádná cesta z naší pláže vede kamsi do kopců. Na vršku odbočuje pěšina na pláž Moody. Tam to trvá ještě asi 10 minut. Je to asi nejlepší pláž z celého ostrova. Potápění tady bylo úžasné. V pár cestopisech popisovali i okukování žraloků, po čemž jsem ale nějak extra neprahl. Ono už takhle útoky některých menších rybek nebyly dvakrát příjemný. Zejména takový žlutý mrchy, které hlídkovaly před prvními útesy, byly agresivní jak Slávek Čobka Sobotka. Poprvé, když se jich kolem mě začaly stovky hemžit, jsem radši utekl zpátky na pláž. Ale nekously (až jedna poslední den). Samozřejmě tu byly korály, houby nejrůznějších barev, dost velcí ježci a neuvěřitelné množství ryb.

Vylehávání na pláži ve stínu palem bylo narušeno jen vyloděním čedokářů z Phuketu, kteří se přišli nacpat do místní restaurace. Celá pláž byla tvořena jednou restaurací (s dvojnásobnými cenami oproti místnímu nadnormálu), jednou kůčou, pár chajdami a několika stany. Jinak jen palmy, písek a skály. Po odjezdu se to tu opět vylidnilo. Zmizelo i moře, tak se dá blbnout s kraby, které mají až ke čtvrtmetru, sbírat mušle a ták.

Večer jsme zašli do restaurace našeho resortu. Jídlo výborné a jednou denně i film. Ale holt nejsme v nějakém centru, takže místo hollywoodských trháků, jsou na programu totální ptákoviny. Dnes mělo být něco o neprůstřelném mnichovi. V roli i Karel Roden.

Výdaje cca. 520 B (13 $)
ubytování: 250 B (Long Beach Bungalows)
jídlo: 270 B (snídaně 65; litr vody 10; sprite 25; džuse 30; džus na Moody 50; večeře 90)

4. 2. 2004: Zelená smrt

Dnes jsme chtěli okouknout pláž Runtee (jeden kámoš právě tam trávil loni pohodový týden a chajdy stojí od 200 bahtů). Cesta tam vede přes Viewpoint, což je nejvyšší bod ostrova (přes 200 metrů) a jsou odtud nejkrásnější pohledy na ostrov včetně vesničkové šíje. Nejdřív jsme museli do vesnice. Zkusili jsme pěšinu, která je nakreslena v mapě přes vnitrozemí. Cesta ale skončila uprostřed džungle. Jiná odbočku byla dokonce vybetonována. Ale postupně se i ta ztrácela v zeleném peklu. Pak jsme se jen pokoušeli držet směr, protože tudy evidentně nikdo nešel týdny. Tleskáním jsme odháněli pavouky a hady. Po víc než hodině se objevila civilizace a naše kroky skončily sešupem po svahu přímo do budovaného bazénu. Nikdo tu nebyl, tak jsme se rychle vypařili a nechali po sobě jen šlápoty v čerstvém betonu.

Tedy zpátky ve vesnici, tak skočíme na gáblík a nacházíme nekonečné schody vedoucí na vyhlídku. Tak tisícovka schodů byla v jedné lajně, což byl pohled dost deprimující. Ještě víc deprimující by asi byl pád z nich (žádné zábradlí či plošinka, prostě pád sto metrů po betonových hranách). Po doplazení se na vršek jsme zchladili žáhy nanuky a colami. Zaplnili jsme pamět foťáku a pokračovali dál k Runtee. Cesta byla ještě prudší, ale tentokrát bez schodů a bez betonu. Bylo to snad ještě víc o držku než chůze po mělnických chodnících.

Dole bylo živěji než na Moody a moře nebylo tak parádní. Navíc bylo docela mělké. Přes útesy se téměř nedalo dostat na moře si normálně zaplavat, protože buď na mě číhaly korály nebo volné místo mezi nima zaplňovali ježci s mnohacentimetrovými ostnami. Mára se už nepotápěl, protože při jeho včerejším slunění se nečekaně spálil. Večerní cesta zpět byla už víc v pohodě. Nahoře jsme si počkali na západ slunce se stovkou dalších čumilů. Ale smysl to moc nemá, protože slunce stejně zapadá za kopcem. Ve vsi jsme si koupili na zítřek výlet po okolních ostrovech, rezervovali lístky do Bangkoku od naší společnosti a hlavně se zase napucli k prasknutí. Naštěstí zítra měl být úplněk, tak světla na cestu po útesech zpět bylo dost.

Výdaje cca. 500 B (12,5 $)
ubytování: 250 B (Long Beach Bungalows)
jídlo: 250 B (snídaně, oběď, večeře, 2*magnum, voda)