CESTOVÁNÍ

TravelInfo


   

OMÁN 2018

- 1 -   Maskat a východní fjordy
- 2 -   Wádí, oázy, pláže a sinkhouly
- 3 -   Jabel Shams a poušť Wahiba Sands
- 4 -   Hrady Bahla, Rustaq, Nakhal

Omán na jihovýchodním konci Arabského poloostrova je považován díky přírodním krásám za nejkrásnější zemi regionu s krásně zrenovovanými hrady, dramatickými horami a kaňony wádí na severu, pěkným pobřežím a samozřejmě pouští. Navíc dodává nadprůměrné bezpečí, svobodný pohyb i táboření a minimum turistů. Není to prostě jen vypálená poušť a skleněné paláce za ropu (jsou až 20. největší producent) díky tomu, že ománský sultán Kábús vedl zemi docela rozumným způsobem.

Do Ománu jsem kdysi čuchl při cestě Emiráty v jeho enklávě na poloostrově Musandam. Na čerstvě zhotoveném bucketlistu nr. 3 byly sice aktuálně úplně jiné destinace, ale to se pak kámoš začně ptát na Réunion, že tam by mohl jet sám. Prý by jel i do Ománu, ale to chce auto a aspoň ve dvou. No počkej, já tam nic v dubnu nemám...

Takže Omán. Vzácný okamžik, kdy jsem se k někomu na cestu vetřel já. A taky jsem nemusel nic připravovat a naplánovat. Jak známo, demokracie na cestu nepatří, tak se pro změnu budu snažit být já hodným poddaným, neremcat, neofrňovat se nad desátým hradem a poslušně plnit rozkazy organizátora. Prostě tak, jak bych si to představoval, když si cestu vymýšlím já.

Práce a rodina nepovolí Foxovi mnoho volna, ale i za těch deset dní jsme severním Ománem najezdili půjčeným autem 3 tisíce kilometrů, viděli přes desítku hradů, opuštěná pouštní města, dali treky pod nejvyšší horou země a v několika zelených vodnatých kaňonech (wádí) a k tomu koupání v oceánu i jeskyních.

Protože Fox je pod jhem korporátu, nevolnost ve výběru letenek mívá významný vliv na cenu i způsoby se tam dostat. Z Prahy se levně nelétá téměř nikdy, absence inovativních dlouhých přestupů a termín natlačený do jednoho pracovního týdne s víkendovým ocáskem udělá i z letenky na Blízký východ třináctitisícovou záležitost. To už by na můj remcot bylo, za to se dnes létá tak do Austrálie. Zlevnit by to šlo letem do Dubaje pouhých 150 kilometrů od hranic, ale zas jsou to hranice navíc a poplatky autopůjčovně, pokud vůbec do jiné země povolí přejet. Nebo si můžete počkat pár měsíců, kdy začne létat AirArabia i Flydubai a dostanete se ke standardní blízkovýchodní sedmičce. Protože ale já se zpátky hnát do roboty nepotřeboval, odletěl jsem s Foxem z Prahy, ale odlet jsem vzal s drobnou zastávkou v Kuala Lumpuru a Bangkoku, což cenu letenky do Ománu snížilo na deset tisíc. Já v jihovýchodní Asii o ty 2 týdny déle zůstat ani nechtěl, ale tak šetřit se musí. Co nadělám. Bonusová zastávka se nám tentokrát trochu protáhla a dostala vlastní spisek.

A protože Fox má vlastní web, kde se vyřádí ještě víc než já tady, i když trochu jiným a faktografičtějším stylem, průběžně budu prokládat tenhle spisek odkazy na jeho články, kterých nasekal z této cesty několik desítek.

Trasa

12. - 22. 4. 2018
Praha - Mnichov - Muscat - Khayran - Wadi Dayqah Dam / Bimmah Sinkhole - Wadi Shab - Wadi Tiwi - Sur / Al Ayjah - Ras Al Had - Ras Al Khabbah - Jalan Bani Bu / Wai Bani Khalid - Wahiba Sands - Birkat At Mawz / Nizwa - Misfat Abryen / Jabel Sham - Ghul - Jabrn - Al Ain / Bahla - Wadi Sahtan - Rustaq - Wadi Kharus - Nakhal - Barka - Al Sawadi Beach - Muscat

deník z cesty >