• HOMEPAGE
• CESTOVÁNÍ
• SEMINÁRKY
• AKCIE
• 

SEMINÁRKY

Teritoriální charakteristika zahraničního obchodu ČR v 1999 - 2001

Stará Mirasova seminární práce na předmět Zahraniční obchod II.
Cílem bylo zhodnotit vývoj českého zahraničního obchodu se zaměřením na teritoriální strukturu exportu a importu podle typu ekonomik, seskupení zemí a jednotlivých zemí.

Vývoj zahraničního obchodu

Za dobu existence České republiky se zahraniční obchod se zbožím pohyboval vždy v záporných číslech. Jak postupně vyprchával "vzduchový polštář" československé koruny, k němuž došlo na počátku devadesátých let, klesala i schopnost českých exportéru uplatnit se v zahraničí cenovou politikou, neboť od té doby koruna držela stabilní kurz vůči hlavním zahraničním měnám. To bezesporu bylo jedním z hlavních důsledků toho, že se saldo bilance zahraničního obchodu až do roku 1996 zhoršovalo.

V roce 1997 došlo k pozitivnímu obratu a následující období dynamika exportu výrazně převýšila skomírající tempo importu. I zde lze hledat jako jednu z hlavních příčin měnovou krizi v roce 1997, kdy ČNB byla nucena nechat kurz koruny na pospas trhu, na což zareagovala silným oslabením. To výrazněji zdražilo import a naopak zlevnilo export. Také v letech 1997-1999 probíhající recese výrazně zchladila poptávku i po dováženém zboží a po celé toto období dynamika exportu převyšovalo tempo importu.

V roce 2000 došlo opět k obratu. Deficit se téměř zdvojnásobil a tempo růstu importu předstihlo export. Zároveň došlo k výraznému zvýšení dynamiky zahraničního obchodu, neboť celkový obrat zahraničního obchodu se zvýšil o čtvrtinu. Tyto výrazné změny tendencí byly následkem tří hlavních faktorů:
1) velmi podstatné zvýšení cen paliv (zejména cena ropy se více než zdvojnásobila)
2) euro a na něj navázané evropské měny (a tím částečně i česká koruna) pokračovaly v oslabování vůči dolaru (česká koruna oslabila vůči dolaru o téměř 15%)
3) vzhledem k velkému přílivu zahraničních investic došlo ke zvýšenému dovozu strojů a zařízení.

V roce 2001 došlo ke stabilizování hodnot zahraničního obchodu. Export i import stoupl téměř shodně o přibližně 15%. Na stále relativně vysoké dynamice obchodu mají největší podíl stroje a zařízení, tedy kategorie s nejvýraznější váhou v obchodě. Očekávané důsledky změn temp růstu domácí a zahraniční ekonomiky se zatím v zahraničním obchodě výrazněji neprojevili, i když v údajích z posledních měsíců jsou již znatelné nástupy nových tendencí, plynoucích ze změn HDP domácí a zahraničních ekonomik. Po dlouhé době roste česká ekonomika více, než její hlavní obchodní partneři ze západní Evropy, kteří se ocitají v recesi.

Následující grafy ukazují hlavní data českého zahraničního obchodu v letech 1993 - 2001. Pro rok 2001 je používán odhad vycházející z údajů ke konci října 2001 (export I-X/2001 1059,8 mld.Kč; import I-X/2001 1151,5 mld.Kč; bilance I-X/2001 -91,7 mld.Kč).  Absolutní hodnoty z října byla zvýšena o průměrný podíl zbývajících dvou měsíců v letech minulých.

Základní struktura ZO

Státy s vyspělou tržní ekonomikou nadále posilovali svůj podíl na českém exportu, a ten tak přesáhl již tři čtvrtinu veškerého českého vývozu. Tento nárůst byl zejména na úkor evropských zemí s tranzitivní ekonomikou. &Vnbsp; základním členění je dosahováno deficitu se všemi kategoriemi. V relativních číslech má ČR nejhorší postavení ve vztahu k rozvojovým zemím, kde import téměř dvakrát přesahuje český export realizovaný do těchto zemí.

ZO dle seskupení zemí

Zcela rozhodující pro český zahraniční obchod je obchodní výměna se zeměmi Evropské unie, která zajišťuje 69% veškerého exportu, přičemž tento podíl zůstává velmi stabilní. Nejvíce se doveze taktéž z EU. Zde je však podíl výrazněji menší a jsou zde tendence dalšího snižování. Země EU jsou taktéž jediné, společně se zeměmi CEFTA, kde dosahuje ČR přebytku ve vzájemném obchodě. relativně velmi vysoký deficit je vykazován se zeměmi s centrálně plánovanou ekonomikou (ČLR, Kuba, KLDR, Mongolsko, Vietnam, Laos), kde import několikanásobně přesahuje český export. Vzhledem k zanedbatelnému podílu v celkovém českém obchodě jde však o záležitost marginální.

ZO dle jednotlivých zemí

Zcela dominantní postavení v zahraničním obchodě má Spolková republika Německo, kam směřuje náš vývoz za dvou pětin a dovážíme odsud třetinu veškerého importu. Při vzniku ČR bylo největším obchodním partnerem přirozeně Slovensko, které obhospodařovalo více než čtvrtinu našeho zahraničního obchodu. Poté následoval prudký pokles podílu až k dnešnímu podílu 8% na exportu a 6% na importu. Přes to si nadále udržuje druhou pozici. I když v případě importu v době vysokých cen ropy je předstihováno v importu Ruskem.

Velmi vysokou dynamiku v posledním roce vykazuje obchod s Belgií, kde se zvýšil český export o dvě třetiny a český import o třetinu.

Z první patnácti českých obchodních partnerů se o polovinu zvýšil export do Velké Británie, o téměř třetinu do Nizozemí, Španělska a Irska a o čtvrtinu s USA a Itálií. Z hlavních exportních cílů poklesl export pouze do Švédska, a to o 14,6%. Největší dynamiku má poslední měsíce import z Číny, odkud se zvedl dovoz meziročně o polovinu. O třetinu se zvýšil import z Maďarska a již zmiňované Belgie.

V roce 2000 se po třech letech postupného snižování deficit obchodní bilance v běžných cenách téměř zdvojnásobil (na 126,8 mld. Kč). Vzhledem k faktorům, které to způsobily, se jedná o odlišný vývoj ve srovnání s rokem 1996, kdy byl značný nárůst deficitu ovlivněn zejména výrazným zpomalením dynamiky vývozu (zhruba na třetinu). A tedy by neměl hrozit scénář, jaký ČR zažila rok následující, a který vyústil v měnovou krizi a recesi. V prvních měsících roku 2001 je nadále zřetelná konsolidace vývoje zahraničního obchodu. Zatím nedochází k dalšímu prohlubování deficitu. V současné době může ovlivnit zahraniční obchod několik faktorů. Jedním z nich je ochlazení světové ekonomiky. To na jedné straně může způsobit pokles poptávky v zahraničí po dováženém zboží (a tím pokles našeho exportu). Na druhou stranu je též možné očekávat obrat zahraničních odběratelů k levnějším dodavatelům, což je stále jedna z hlavních výhod českých exportérů. Pokud se pokles HDP přenese i do české ekonomiky, lze čekat další snížení deficitu prostřednictvím poklesu domácí poptávky (a tím i poklesu poptávky po dováženém zboží). Obchod bude silně ovlivňován dále vývojem kurzu české koruny, která zůstává a nadále silná. Vzhledem k dalšímu přílivu zahraničního kapitálu a díky pokračující ztrátě konkurenceschopnosti zemí Evropské unie předpokládanému oslabování eura vůči americkému dolaru lze očekávat další posilování koruny až na 29-31 Kč za euro a 34-37 Kč za dolar. Tento vývoj by měl neblahý dopad na české export, který bude v zahraničí dražší. Opačný vývoj lze očekávat u importérů.