Koncept negativní daně zahrnuje do daňového systému i celkovou státní politiku sociální podpory. Negativní daň nahradí hned několik sociálních dávek, včetně podpory v nezaměstnanosti a zejména nikoho neodrazuje od přivýdělku. Dnes při pobírání některých dávek nesmí občan pracovat, či má nějaký limit, při jehož překročení ztrácí nárok na dávky. To logicky vede k tomu, že takovýto člověk práci nijak nehledá a zůstává plně závislý na dávkách. V systému negativní daně se však každý přivýdělek projeví ve zvýšení čistého příjmu.
Každému je garantována univerzální sociální dávka ve výši např. 4000 Kč, která je vyplácena i když si občan nevydělá ani korunu. Pokud si vydělá alespoň nějaký příjem, dávka se snižuje, ale tak, aby měl vždy vyšší čistý příjem a nebyl odrazován od přívýdělku. Na úrovní odpočitatelné položky klesá univerzální dávka na nulu a vyšší příjem je dále zdaňován již rovnou daní 15%.
Princip negativní daně ukazuje následující tabulka a graf. Ze základu daně se odečte odpočitatelná položka. Kladný výsledek je předmětem rovné daně a na záporný výsledek se uplatňuje negativní daň.
Rovná daň a negativní daň
(sazba daně 15%, sazba negativní daně 50%, odpočitatelná položka 8000 Kč)
příjem (-) pojistné |
odpočitat. položka |
základ daně | sazba | daň | čistý příjem |
---|---|---|---|---|---|
0 | 8000 | -8000 | 50% | -4000 | 4000 |
4000 | 8000 | -4000 | 50% | -2000 | 6000 |
8000 | 8000 | 0 | - | 0 | 8000 |
12000 | 8000 | 4000 | 15% | 600 | 11400 |
20000 | 8000 | 12000 | 15% | 1800 | 18200 |
Např.: Pokud bude příjem po zaplacení sociálního a zdravotního pojištění jen 4000 Kč, odečte se odpočitatelná položka 8000 Kč, čímž získám základ daně -4000 Kč. Na ten se uplatní negativní sazba daně 50 %, což vede k výsledku 2000 Kč, který stát poukáže ve formě sociální dávky v prospěch poplatníka, kterému tak stoupne čistý příjem na 6000 Kč.