• HOMEPAGE
• CESTOVÁNÍ
• SEMINÁRKY
• AKCIE
• 

SEMINÁRKY

8. Mezinárodní obchod, protekcionismus

Mezinárodní obchod a měnové kurzy

Mezinárodní obchod je směna zboží či služeb různých subjektů určitého státu v rámci celého světového hospodářství. Míru zapojení státu (jeho ekonomiky) do mezinárodního obchodu označujeme jako otevřenost ekonomiky nebo uzavřenost ekonomiky. Míru otevřenosti ekonomiky je možné nejlépe vyjádřit jako podíl vývozu a dovozu (obratu ZO) na GNP v %. Základem teorie mezinárodního obchodu je existence absolutních a komparativních výhod.

Důvody mezinárodního obchodu: 
1) odlišnost výrobních podmínek - jednotlivé země jsou odlišně vybaveny přírodními zdroji, leží v odlišných klimatických a geografických podmínkách, rozdíly v kvalitě lidských zdrojů a kvalitě a technické úrovni výrobků.
2) klesající náklady z velkovýroby (rostoucí výnosy z rozsahu) - v různých zemích jsou různé statky vyráběny s odlišnými náklady. Při specializaci země s nízkými náklady na výrobu určitého statku dochází při výrobě ve velkém k úsporám z rozsahu (průměrné výrobní náklady se zvyšováním objemu výroby klesají).
3) rozdíly ve spotřebitelském vkusu - obyvatelé různých států mají odlišné preference ve spotřebě.

Typy mezinárodního obchodu: 
1) Bilaterální (dvojstranný) - obchod pouze mezi dvěma zeměmi.
2) Trilaterální (trojstranný) - vzájemný obchod mezi třemi zeměmi.
3) Multilaterální (mnohostranný) - obchod mezi velkým počtem zemí. Výrazně zvyšuje objem obchodu.

Důsledky mezinárodního obchodu na ekonomické procesy: 
a) export - jestliže se uzavřená ekonomika otevře mezinárodnímu obchodu, zvýší se v důsledku vývozu ceny z Pe na P1 a výrobci vyrábějí a nabízejí více statků o rozdíl Qe - Q2. Zvýšení ceny ovšem vyvolá snížení spotřeby z původního Qe na Q1, a tak na domácím trhu se ustaluje rovnováha v bodě B. Výrobci však nabízejí celkové množství statků znázorněné bodem C, proto je množství B-C vyvezeno.
b) import - v důsledku dovozu může cena na národním trhu klesnou z Pe na P1. Potom klesá i výroba a zaměstnanost, současně ovšem roste spotřeba dovážených statků. Domácí výroba se ustaluje na úrovni znázorněné bodem A a spotřeba dosahuje bodu B, a tudíž se do ekonomiky dováží množství statků B - A.

Graf 8-1: Mezinárodní obchod

Teorie absolutních a komparativních výhod

Princip komparativní výhody tvrdí, že každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyrábět s relativně nižšími náklady (relativně efektivněji než jiné své výrobky), naopak každá země bude dovážet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady (relativně méně efektivně než jiné své výrobky). Ekonomické důvody pro mezinárodní obchod existují i tehdy, má-li jedna země absolutní výhodu při výrobě všech statků, jestliže se obě země specializují na výrobu toho statku, který je pro ně relativně levnější. Jako první zformuloval teorii komparativních výhod anglický ekonom David Ricardo.

Absolutní výhoda - schopnost jedné země vyrábět komoditu efektivněji (tj. s větším výstupem na jednotku vstupu) než druhá země. Existence absolutní výhody však neznamená, že první země může tuto komoditu úspěšně vyvážet do druhé země (ta může mít komparativní výhodu). Strukturu mezinárodního obchodu tedy určuje komparativní výhoda a ne absolutní výhoda jedné země vůči zemi druhé.

Přínosy z mezinárodního obchodu

Přínosy z mezinárodního obchodu:
1) pozitivní: 
a) pracovníci mohou získat za stejné množství práce větší množství spotřebních statků 
b) zvyšuje se národní důchod
c) obchod vytváří tlak na národní ceny statků, které jsou předmětem mezinárodního obchodu, aby se sbližovaly se světovými cenami
d) vytvoření konkurenčního prostředí - antimonopolní důsledky
e) urychlení hospodářského rozvoje země (díky úsporám ekonomických zdrojů, specializaci, transferu technologií apod.)

Graf 8-2: Přínos ze zahraničního obchodu

2) negativní:
a) krátkodobě může docházet k nárůstu nezaměstnanosti v utlumených odvětvích
b) sociální důsledky (strukturální nezaměstnanost)

Protekcionismus, jeho cíle a formy

Protekcionismus je jakékoliv opatření přijaté danou zemí k ochraně domácích odvětví před dovozy (nejčastěji clo nebo kvóty). V daných souvislostech se jedná o tzv. diskriminační stereotypy. Těmi se rozumí odlišný přístup (diskriminující) k zahraničním výrobkům nebo službám.

Předpokladem efektivního mezinárodního obchodu je svoboda mezinárodní výměny statků a služeb. V těchto souvislostech představuje svobodný mezinárodní obchod alternativu k válce, jelikož v minulosti byly nejčastěji války vedeny o odbytiště (trhy), půdu a zdroje surovin.

Formy protekcionismu: 
1) cla - daň uvalená na dovozy
2) dovozní kvóty - kvantitativní omezení výše dovozů
3) mimocelní bariéry - např. zdravotní, jakostní certifikáty apod.

Důvody pro protekcionismus:

1)neekonomické argumenty, podle nichž je vhodné obětovat hospodářský blahobyt podpoře společenských cílů (svoboda, národní bezpečnost, národní tradice)

2) argumenty, které se neopírají o racionální ekonomickou argumentaci:
a) merkantilismus - teorie, která považuje kladnou obchodní bilanci za příznivou (do země přitékají peníze) a zápornou obchodní bilanci za nepříznivou. Proto by se měly dovozy omezit - tento přístup ale poškozuje spotřebitele a omezuje technický rozvoj.
b) omezení pro určité zájmové skupiny - díky zájmovým skupinám jsou často uvalovány cla na dovoz stejného zboží ze zahraničí, aby se zvýšil odbyt statků, které tyto zájmové skupiny nabízejí.
c) konkurence levné zahraniční práce - protože v zahraničí vyrábějí statky lidé za nižší plat, je nutno domácí trh ochránit před dovozem, aby se ochránili dělníci (popírá teorii komparativních výhod).
d) odvetná cla - pokud nějaký stát zavede cla proti vývozu statků jedné země, měla by i tato země recipročně zavést ochranná cla proti tomuto státu. Někdy se používají pro odrazení od zavedení ochranných cel.
e) ulehčení od dovozů - je-li některé odvětví poškozováno dovozem. Formou udělení únikové doložky, protidumpingových cel, odvety za nekalé obchodní praktiky.

3) oprávněné argumenty v dynamických podmínkách:
a) cla mohou posunout směnné relace (poměr vývozních cen k dovozním) ve prospěch určité země - díky zavedení cla se zvýší cena statku na domácím trhu. To má za následek snížení poptávky po tomto výrobku, a tím se sníží i světová cena tohoto statku (pouze v případě, že se jedná o velký trh). Část snížení cla tak ovlivní zahraničního dodavatele. Pokud by ovšem ochranné clo zavedly všechny země, efekt by se ztratil.
b) clo může ochránit "nezletilé odvětví" s růstovým potenciálem před konkurencí - u takových odvětví, které by to rozjetí výroby měly komparativní výhodu oproti jiným. 
c) clo může pomoci snižovat nezaměstnanost - ochrana před dovozem je ovšem neefektivním prostředkem k vytváření pracovních míst nebo ke snižování nezaměstnanosti. Efektivnějším způsobem zvyšování zaměstnanosti je optimalizace mezinárodní výměny statků a služeb, jelikož snižuje úroveň světových cen a zlepšuje nabídku zboží a služeb.

Účinky cel

Uvalení cla má tři účinky. Podporuje tuzemskou neefektivní výrobu, nutí spotřebitele, aby omezovali nákupy výrobků a služeb, na něž bylo uvaleno clo až pod efektivní úroveň a opatřuje příjmy vládě. Pouze první dva účinky nutně způsobují ztráty efektivnosti v ekonomice.

Účinky cla: 
1) Prohibitivní clo - clo, které je tak vysoké, že brání dovozu tím, že clo zvyšuje výrazně cenu dováženého statku nad úroveň stejného nebo obdobného statku, který je nabízen tuzemskými výrobci.
2) Neprohibitivní clo - clo, které již není tak vysoké, aby vylučovalo jakékoli dovozy, pouze omezuje výši dováženého množství statků. Toto clo má za následek snížení dovozů, zvýšení domácí výroby, zvýšení cen a snížení spotřeby.

Graf 8-3: Účinky cel

Tři následky uvalení cel: 
a) domácí výrobci pracující pod ochranou cla a mohou rozšířit výrobu
b) spotřebitelé musí nakupovat za vyšší ceny, což omezuje spotřebu
c) stát získává příjmy z cel

Cla přispívají k ekonomické neefektivnosti. Přesněji řečeno uvalení cel způsobuje, že ekonomické ztráty spotřebitelů převyšují příjmy získané vládou z cel včetně dodatečných zisků výrobců.

Graf 8-4: Následky cel

Plocha A - znázorňuje náklady na neefektivní výrobu vyvolané vyšší domácí cenou.
Plocha B - je vládní příjem z cel, což představuje transfer od spotřebitelů ve prospěch vlády, neznamená však ztrátu efektivnosti.
Plocha C - představuje ztrátu spotřebitelského přebytku v důsledku neefektivně vysoké ceny.