• HOMEPAGE
• CESTOVÁNÍ
• SEMINÁRKY
• AKCIE
• 

SEMINÁRKY

7. Chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence, monopol

Vznik nedokonalé konkurence, charakteristika tržních struktur. Úplný monopol (rovnováha monopolu, důsledky existence monopolu, regulace monopolu).

Vznik nedokonalé konkurence, charakteristika tržních struktur

Nedokonalá konkurence
Firma vyrábí většinou diferencovaný produkt, případně výrazný podíl produkce daného trhu. Z toho vyplývá, že firma může ovlivnit tržní cenu daného výrobku, přičemž míra ovlivnění závisí na formě nedokonalé konkurence.
Nedokonalá konkurence je tedy trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající (firma), který může ovlivnit tržní cenu. Další vlastností je záporná směrnice křivky poptávky po produkci firmy.

Graf 7-1: Individuální poptávka

Příčiny vzniku nedokonalé konkurence

1) Nákladové podmínky
nedokonalá konkurence vzniká v důsledku úspor z rozsahu. Jde o to, že průměrné náklady s růstem výroby klesají (velké firmy vyrábějí levněji a vytlačují menší výrobce).

Graf 7-2: Nákladové podmínky a typy trhu

2) Bariéry konkurence
Vedou k omezení počtu firem v odvětví (právní restrikce, diferenciace produktu).
Právní restrikce - představují ochranná práva (ochranné známky - např. Coca Cola). Jejich vlastnictví dává majiteli výsadní právo vyrábět daný produkt.
Diferenciace produktu - každý výrobce přichází na trh s produkcí, která se liší od produkce jeho konkurentů.

3) Další faktory 
Nedostatečné informace tržních subjektů, zásahy státu do tržního mechanismu, vlastnictví důležitého výrobního faktoru jednou firmou, politické okolnosti.

Úplný monopol - rovnováha, důsledky existence, regulace

Monopol (absolutní monopol či úplný monopol) je protipólem dokonalé konkurence.

Základní předpoklady
1) existence jediného výrobce
2) diferenciace produktu
3) bariéry vstupu jiných firem do odvětví

Protože monopol je jediným výrobcem daného zboží, křivky individuální a tržní nabídky jsou totožné. Stejně tak poptávka po produkci firmy je stejná s poptávkou v odvětví, proto individuální poptávková křivka splývá s tržní poptávkovou křivkou.

Rovnováha monopolu

Na rozdíl od dokonalé konkurence, v nedokonalé konkurenci individuální poptávková křivka klesá, křivka mezních příjmů klesá rychleji než křivka poptávky.

Graf 7-3: Rovnováha monopolu

Objem výroby, při němž monopol maximalizuje zisk, je Qm, protože zde platí MR=MC.

Křivka nabídky v podmínkách monopolu

V podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje jednoznačný vztah mezi cenou a množstvím.

Monopolní síla

monopolní síla je schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady (P>MC).
Stupeň síly je možno vyjádřit pomocí Lernerova indexu (L)

L = ( P - MC ) / P

V praxi se používá též míra koncentrace a velikosti zisku.
Míra koncentrace - vyjadřuje procentuální podíl nejsilnějších firem v odvětví na celkové produkci odvětví.
Velikost zisku - vyjadřuje se velikostí dosaženého zisku.

Neefektivnost monopolu

Jelikož monopolní síla má možnost stanovit cenu nad úrovní mezních nákladů, z hlediska společnosti monopol nevyrábí efektivně. Tržní mechanismus zde nevede k optimálnímu využití společenských zdrojů. Některé potenciální přínosy ze směny nejsou realizovány a část zdrojů společnosti zůstává nevyužita. V protikladu k tomu tzv. inteligentní monopol využívá úspor z rozsahu výroby k nabídce výrobků nebo služeb za ceny nižší, než jsou ceny outsiderů.

Regulace monopolu

Neefektivnost monopolu si vynucuje usměrňování činnosti monopolu.
Nástroje:
1) antitrustové zákony 
zakazují určité chování firem na trhu, omezují různými způsoby sílu monopolu
2) daňová politika
3) možnost převést monopol do státního vlastnictví
4) cenová regulace
při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk

Monopson

Monopson představuje trh, kde je pouze jeden kupující, což mu umožňuje kupovat zboží za nižší cenu než v podmínkách dokonalé konkurence (např. stát jako jediný kupující vojenské produkce; monopson na trh práce u specializovaných profesí).

Bilaterální monopol a monopson

Pokud je na trhu, jehož nabídka představuje výstup monopolu, poptávka představována pouze jediným kupujícím, nazýváme tuto situaci bilaterální monopol. Existenci jediného kupujícího na trhu označujeme jako monopson. Bilaterální monopol tedy představuje speciální případ, kdy je na trhu jediný prodávající (monopol) a jediný kupující (monopson).