• HOMEPAGE
• CESTOVÁNÍ
• SEMINÁRKY
• AKCIE
• 

SEMINÁRKY

2. Nabídka, poptávka, cena

Faktory ovlivňující nabídku a poptávku. Dosahování tržní rovnováhy. Individuální a tržní poptávka a nabídka. Teorém pavučiny. Důsledky cenové regulace.

---

Tržní rovnováha

Tržní rovnováhou rozumíme situaci, kdy se nabízené množství statků shoduje s množstvím poptávaným, což je navozováno vývojem tržní ceny. Cena vedoucí k tržní rovnováze je cenou rovnovážnou.

Graf 2-1: Tržní rovnováha

Nabídka

Za základní tržní kategorie označujeme nabídku, poptávku, cenu a konkurenci. Souhrn všech nabídek, se kterými přicházejí výrobci na trh, nazýváme agregátní nabídkou (Aggregate Supply - AS).

Agregátní nabídka (Agrefage Supply - AS)
Celková nabídka je souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí výrobci na trh. Je dána objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodat.
Individuální nabídka
Nabídka jednoho výrobce. Je určena objemem výroby tohoto výrobce a zamýšlenými cenami jeho výrobků.
Dílčí (tržní) nabídka (Market Supply, MS)
Nabídka jediného výrobku od různých výrobců. Jde o souhrn nabídek na trhu jednoho výrobku.

Graf 2-2: Nabídka

Zákon rostoucí nabídky
Růst ceny vyvolává růst nabídky, pokles ceny vyvolává pokles nabídky. Růst ceny zvyšuje zájem ze strany výrobců. Zvýšení cen také umožní nakoupit více výrobních faktorů, a tím rozšířit výrobu. 
Dále vlivem zákona klesajících výnosů následuje, že vyšší objem produkce budou výrobci schopni vyrobit jen za cenu vyšších nákladů na jednotku produkce, musí tedy stoupnout i ceny.

Posuny

Rozlišujeme změnu nabízeného/poptávaného množství (posun po křivce) od změny nabídky/poptávky (posun křivky).

Posun po křivce - změna nabízeného množství vlivem změny ceny

Graf 2-3: Posun po křivce

Posun křivky - změna nabídky vyvolaná jinými než cenovými vlivy (například zvýšení rozsahu výroby)

Graf 2-4: Posun křivky

Poptávka

Agregátní poptávka (Aggregate Demand, AD) - souhrn všech zamýšlených koupí na trhu. Celková poptávka je objem výrobků, které si chtějí kupující pořídit a cenami, za které jsou ochotni tyto výrobky koupit.
Individuální poptávka
- poptávka jediného kupujícího nebo poptávka po produkci jediného výrobce
Dílčí (tržní) poptávka (Market Demand, MD) - poptávka po jednom výrobku.

Poptávkou rozumíme jen efektivní koupěschopnou poptávku, což je poptávka omezená rozpočtem (poptávka, na kterou máme peníze).

Graf 2-5: Poptávka

Zákon klesající poptávky
Křivka poptávky je klesající. Když cena vzroste, poptávka klesne. Když cena klesne, poptávka vzroste. Nízká cena zpřístupňuje zboží i těm, kteří dříve nakupovali méně a je významným psychologických faktorem, který působí na zvýšení poptávky.

Teorém pavučiny

Konvergující pavučina

Konvergující pavučina vychází ze situace, kdy nabídka je vyšší než poptávka a cena je vyšší než cena rovnovážná (bod E) a trh obnovuje rovnováhu. Za této situace má křivka poptávky menší sklon než křivka nabídky. Aby byly prodány všechny výrobky, musí se cena snížit na úroveň, kdy se poptávané množství shoduje s množstvím vyrobeným (bod F´, cena P´). Nižší cena povede v příštím období ke snížení nabízeného množství, ale není dosaženo rovnováhy - nyní je poptávka vyšší než nabídka. V dalším kroku se změní opět cena (z P§ na P´´, bod F´´). Vyšší cena nyní stimuluje výrobce ke zvýšení objemu produkce, ale toto zvýšení je vyšší než odpovídá poptávanému množství - nabízené množství převyšuje poptávané. Rozdíl mezi nabídkou a poptávkou je však nyní menší, než tomu bylo na počátku. Přizpůsobovací proces bude pokračovat stejným způsobem dále, dokud se poptávané množství nebude shodovat s nabízeným (Qe) a cena poptávky bude rovna ceně nabídky (Pe). Na trhu je nyní rovnováha.

Graf 2-6: Konvergující pavučina

Divergující pavučina

V případě divergující pavučiny trh prohlubuje nerovnováhu, jelikož křivka poptávky má větší sklon, než křivka nabídky. Jestliže postupujeme stejně jako v předchozím případě, vidíme, že se v tomto případě nepřibližujeme k bodu E, ale naopak se od něho vzdalujeme. S rostoucí poptávkou se prohlubuje nerovnováha, jelikož poptávka je nepružná. Tuto situaci znázorňujeme divergující pavučinou.

Graf 2-7: Divergující pavučina

Stabilní pavučina

V tomto případě uvažujeme o situaci, ve které jsou sklony křivky nabídky a poptávky stejné. Rovnováha se ani nezvětšuje, ani nezmenšuje. Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou se zde reprodukuje ve stejném rozsahu. Tuto situaci znázorňujeme tzv. stabilní pavučinou.

Graf 2-8: Stabilní pavučina

Oscilace

Oscilující pavučina vyjadřuje složitější vztahy mezi funkcemi nabídky a poptávky, což je dáno specifickým charakterem, resp. tvarem odpovídajících křivek, které nevedou k rovnováze a mají nestejnoměrný průběh. V takovém případě se může proces prohlubování nerovnováhy v určitém momentě zastavit a posléze opět obnovit.

Graf 2-9: Oscilující pavučina

Cena

Ceny vyjadřují směnné poměry na trhu výrobků a služeb, a to zpravidla v penězích.
Rovnovážná cena - cena, za kterou se obchoduje v případě rovnosti nabídky a poptávky
Tržní cena - cena, která vzniká na trhu při aktuálním vztahu nabídky a poptávky

Je-li tržní cena příliš vysoká, pak výrobci příliš vyrábějí a spotřebitelé málo nakupují, důsledkem je přebytek zboží. Kvůli odstranění přebytku je nutno cenu snížit. Opačná situace nastane, je-li cena příliš nízká, pak spotřebitelé více nakupují a poptávka obvykle převyšuje nabídku. Chtějí-li spotřebitelé svoji poptávku uspokojit, musí zaplatit více a tím dojde ke zvýšení ceny. Stavu rovnováhy se dosahuje jen výjimečně a krátkodobě.

Důsledky cenové regulace

Cenová regulace se používá tehdy, když trh není dostatečně konkurenční nebo v případě potřeby utlumit nežádoucí cenové výkyvy. Specifickým případem je regulace cen pomocí zvláštních daní např. spotřební daně na alkohol a tabák nebo ekologické daně na ekologicky závadné produkty. Specifickým případem jsou rovněž dotované ceny za účelem podpory společensky prospěšných výrob nebo služeb, např. ceny solární a větrné energie. Příkladem vládního zásahu do cen (cenové regulace) je stanovení maximálního cenového stropu. Používá se například při stanovení maximálních cen benzínu, při prudkém zdražení ropy.

Cenová regulace představuje centralizované stanovení ceny určitých výrobků. Při nesprávném nastavení ceny může ovšem dojít k nedostatku výrobků s regulovanými cenami.

Účinky zavedení cenového stropu (maximální ceny) jsou znázorněny následujícím grafem:
Graf 2-10: Stanovení maximální ceny vede k nedostatku

Bez zavedení cenového stropu by cena benzínu odpovídala bodu E. Při zavedení cenového stropu se nabídka a poptávka nevyrovnávají a dochází k nedostatku benzínu na trhu. Je nutno zavést formální nebo neformální omezení poptávky, např. formou přídělů nebo vytvářením front, aby se poptávka posunula dolů na DD´.

Opačným případem regulace je stanovení minimálních cen na zemědělské produkty. Zdokonalením zemědělské technologie dochází ke značnému zvýšení nabídky, zatímco spotřeba potravin roste s příjmem jen omezeně. Důsledkem je relativní přebytek potravin a pokles tržních cen. Stanovení minimálních cen umožňuje zachovat rentabilitu zemědělských závodů na úrovni umožňující jejich přežití.

---