1) matematická větev (formálně - logický charakter)
- možnost matematického důkazu
- co nelze dokázat matematicky nelze dokázat vůbec
2) společenská větev
- odmítá matematiku v ekonomické teorii
- ekonomie je věda o chování lidí ve výrobě (nelze nasměrovat do vzorců)
1) pozitivní ekonomie
- přijímá ekonomickou realitu jako takovou
- cílem je realitu popisovat a hledat v ní zákonitosti (fungování)
- ekonomický systém dokáže fungovat sám (avšak drobné zásahy nevylučují)
2) normativní ekonomie
- zkoumání reality (pouze určité východisko)
- konstruovat předobraz dokonalejšího ekonomického systému
1) mikroekonomie
- zkoumá chování dílčích ekonomických subjektů
- používá pohled jednotlivce (podnikatel, sedlák, zaměstnanec
2) makroekonomie
- zkoumá celé hospodářství jako celek
- dívá se na ekonomii z pohledu státu (hospodářská politika)
1) zkoumání pohnutky lidí
2) co vede jednotlivé subjekty k jejich chování
3) proč uspokojují své potřeby
4) analyzuje způsoby jakými je mohou uspokojovat
5) vysvětluje ochotu lidí něco vyrábět
6) nesoulad mezi potřebami a zdroji
1) omezenost
statek, který není volně dostupný
2) užitečnost
využití dle oblasti a případného nízkého výskytu
Pokud je statek sice užitečný, ale zároveň volně dostupný, nazýváme ho volným statkem.
Výroba
- proces přeměny přírodních zdrojů v ekonomické statky
- některé jsou statky jsou volně dostupné (viz. volný statek)
1) půda
- je produktem přírody a není volným statkem
- pozemková renta je důchod plynoucí z půdy (pronajímání)
- přírodní zdroje - nerosty, drahé kovy atd. (omezené množství)
2) práce
- lidská činnost, která přeměňuje přírodní zdroje v užitečné statky
- výsledkem použití pracovních sil je mzda
- efektivita práce
3) kapitál
- výsledek předchozí výroby
- může mít hmotný nebo nehmotný charakter
- výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok
Technologie
- zvláštní forma kapitálu
- nemá podobu hmotných statků (myšlenka, originální řešení výrobního postupu atd.)
- důchody … plynou z jednotlivých výrobních faktorů (motivační charakter)
- použití výrobních faktorů za účelem získání něčeho (zisku, výhod atd.)
- efektivnost výroby (jak rychle přináší zisk) … kvantitativní vztah mezi vstupem a výstupem
výnosy z výrobního faktoru = vstup (objem použitých výrobních faktorů) / výstup (objem vyrobených užitečných statků)
Zákon klesajících výnosů
platí za předpokladu, že výstup roste vlivem růstu objemu jediného výrobního faktoru a objem dalších používaných výrobních faktorů se nemění
Alternativní použití výrobních faktorů
Výrobní faktory mají alternativní použití. Můžeme vyrábět cokoliv, ale ne vše najednou (omezenost výrobních faktorů)
K jakým změnám v produkci dochází pokud objem všech výrobních faktorů roste rovnoměrně
1) rostoucí výnos z rozsahu
pokud růst objemu použitých výrobních faktorů vede k vyššímu tempu růstu výnosů z nich
2) konstantní výnos z rozsahu
pokud výnos z výrobních faktorů roste proporcionálně s růstem rozsahu jejich zapojení do výroby
3) klesající výnos z rozsahu
pokud růst výnosů z výrobních faktorů je nižší než růst těchto faktorů