• HOMEPAGE
• CESTOVÁNÍ
• SEMINÁRKY
• AKCIE
• 

SEMINÁRKY

11. Trh práce

Práce jako výrobní faktor. Poptávka po práci. Nabídka práce. Rovnováha dokonale konkurenčního trhu práce. Nedokonalosti trhu práce, faktory které je způsobují, důsledky nedokonalosti. Vliv odborů.

---

Práce jako výrobní faktor

Práce patří mezi výrobní faktory. Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Pro většinu domácností představují odměny za práci jediný významný zdroj příjmu. Proto se klade na rozbor trhu velký důraz, a to jak v ekonomických, tak v sociálních souvislostech. Domácnosti za svoji práci dostávají mzdu a cenou práce je tedy mzdová sazba. I v případě tohoto výrobního faktoru se firmy snaží maximalizovat zisk (budou tedy najímat práci do okamžiku, kdy se příjmy získané pomocí poslední jednotky práce vyrovnají nákladům na nájem práce) a domácnosti maximalizují užitek.

Poptávka po práci

Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních mzdové sazby. Firma poptává takové množství práce, při němž se příjem z mezního produktu vyrovná mezním nákladům na práci - tedy mzdě. Poptávku tak značně ovlivňuje produktivita práce (ta je ovlivněna kvalifikací práce, množstvím a kvalitou kooperujících faktorů, technologií a organizací práce).

Graf 1: poptávka po práci

Příjem z mezního produktu práce (MRPL, marginal revenue from product)
je násobkem mezního fyzického produktu práce (MPPL, marginal physical product) a ceny produktu (P). Křivka poptávky po práci je odvozena z křivky příjmu z mezního produktu. Poptávka po práci je - jako všechny poptávky po výrobních faktorech - odvozena z poptávky po finálních statcích, které byly vyrobeny pomocí práce.

Nabídka práce

Nabídkou práce se rozumí počet hodin odpracovaných v různých firmách a podnicích. Práce je výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk. Člověk se proto rozhoduje, zda výdělek získaný prací je adekvátní počtu hodin strávených prací a zda pro něho není lepší využít volný čas (pracovní den se dělí na hodiny strávené v práci a hodiny volného času). Cílem spotřebitele je maximalizace užitku. Maximálního užitku bude dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je stejný v obou alternativách využití času.

Substituční efekt

Při vyšší mzdě přináší každá hodina práce vyšší výdělek, který může spotřebitel použít k získání většího počtu výrobků a služeb, což vede k tendenci pracovat déle na úkor volného času. Jedná se tedy o nahrazování volného času prací.

Důchodový efekt

Vyšší mzda vede také k nahrazování práce volným časem. A to proto, že spotřebitel má již dostatečný důchod a chce také více volného času.

Individuální křivka nabídky práce

Je v určité části zpět zakřivená. To je způsobeno právě důchodovým efektem. Pracovník při vyšší mzdě nejprve preferuje práci před volným časem (substituční efekt), ale pokud se jeho mzda zvýší nad určitou úroveň, snaží se pracovník odpracovat méně hodin (důchodový efekt).

Graf 2: Nabídka práce

Rovnováha dokonale konkurenčního trhu

Rovnováha na trhu práce
 vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou, při tzv. rovnovážné mzdě, která je dána průsečíkem tržní křivky poptávky a tržní křivky nabídky práce.

Tržní křivka poptávky po práci
je horizontálním součtem individuálních poptávkových křivek všech firem na trhu.

Tržní křivka nabídky práce
ta již není zpět zakřivená, a to proto, že při součtu jednotlivých individuálních křivek se rozdíly v zakřivení vyrovnají. To ze dvou důvodů: 
1) u jednotlivých individuálních křivek jsou zpětná zakřivení v jiných bodech a při jejich součtu dojde k vyrovnání
2) rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky s vyššími transferovými výdělky.

Graf 3: Trh práce

Při vychýlení mzdy z rovnovážné úrovně vzniká na trhu buď nedostatek (je-li tržní mzda nižší než rovnovážná) nebo přebytek nabídky práce (je-li tržní mzda vyšší než rovnovážná).

Mzdové rozdíly mezi různými skupinami pracovníků

I na dokonale konkurenčním trhu existují mzdové rozdíly mezi různými skupinami pracovníků. Z hlediska jejich původu lze rozlišit:
1) Nerovnovážné rozdíly
odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví, a to vede ke změnám poptávky a nabídky práce, dokud se výše mezd v jednotlivých odvětvích nevyrovná.
2) Rovnovážné rozdíly
rozdíly, které nevedou ke změnám poptávky a nabídky, ale jsou to trvalé rozdíly. Tyto rozdíly jsou vysvětlovány nedostatečnou mobilitou zdrojů a segmentací trhu (pracovníci si nemohou konkurovat), rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech (jedinečnost člověka), rozdíly v délce a nákladech na přípravu na zaměstnání, rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání (kompenzující rozdíly) či rozdíly v kvalitě práce.

Nedokonalosti trhu práce

Mezi základní nedokonalosti na trhu práce patří:
1) Mzdová strnulost
mzdy a platy mají tendenci reagovat daleko pomaleji na změny na trzích práce. Nerovnováha mezi nabízeným a poptávaným množstvím práce se vyrovnává postupně a pomaleji.
2) Mzdové tarify firem
mnohé firmy vytvářejí určité mzdové struktury, podle kterých jsou zaměstnanci odměňováni (mzdové tarify používají zejména velké podniky, a to k zjednodušení mzdových rozhodnutí a k podpoření spravedlnosti v odměňování).
3) Omezení
způsobená kolektivními smlouvami, pracovně-právním zákonodárstvím, ale i čistě tržními vlivy (firmy udržují zaměstnanost i při poklesu výroby nad efektivní míru, aby měly v budoucnosti kvalitní zaměstnance).

Hlavní příčinami nedokonalé konkurence na trhu práce jsou existence monopsonů a působení odborových organizací.

Monopson

Monopson je monopol na straně poptávajícího na trhu práce (firem). Tento monopol na straně poptávky po práci nastává v případě, kdy existuje jediná dominantní firma zaměstnávající práceschopné obyvatelstvo v dané oblasti nebo profesi. Monopsonista tak může ovlivnit výši mzdové sazby

Graf 4: Trh práce - monopson

Jestliže monopsonista najímá dodatečnou práci, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům. Mezní náklady tohoto dodatečného pracovníka se rovnají mzdové sazbě plus zaplaceným vyšším mzdám již najmutých pracovníků (proto jsou MFCL > w). Firma najímá tolik práce, dokud příjem z mezního produktu převyšuje mezní náklady na práci. Protože v případě monopsonu jsou mezní náklady na práci vyšší než nabídka práce, bude počet pracovníků dán protnutím křivky mezních nákladů a poptávky po práci v bodě M (tedy příjmem z mezního produktu) a nikoliv protnutím křivky nabídky a poptávky v bodě N.

Odbory

Působení odborových organizací  je monopolní síla na straně nabízejícího tzn. pracovníků. Odborové svazy jsou sdružení pracujících, které usilují o vyšší mzdové sazby, lepší pracovní podmínky apod. pro své členy. Existují čtyři cesty, kterými odbory usilují o zvýšení mezd a ty jsou následující:

1) Zvýšení standardních mzdových sazeb (mzdový práh) 
Odbory v kolektivním vyjednávání dohodnou s firmou takovou výši minimální mzdové sazby, která převyšuje rovnovážnou sazbu na trhu. Tím se sníží poptávka firmy po práci a vznikne přebytek nabídky práce. Odbory se dohodnou, že firma bude najímat pouze odboráře.

Graf 5: Zvýšení mzdových sazeb

2) Omezení nabídky práce
projevuje se v posunu křivky nabídky práce v daném odvětví doleva. Nutné je, aby odbory dosáhly vyjednáváním s podnikem zaměstnávání pouze odborářů a omezení počtu odborářů.

Graf 6: Omezení nabídky práce

3) Zvýšení poptávky po práci
projevuje se posunem křivky poptávky po práci v daném odvětví doprava. Zvýšení poptávky odbory dosahují snahou přimět k větší spotřebě spotřebitele, případně omezit prodeje výrobků konkurence.

Graf 7: Zvýšení poptávky po práci

4) Boj proti monopsonní moci podniků
odbory vystupují jako vyvažující síla v případě, že na daném trhu je podnik v roli monopsonu. Monopson najímá práci za určitou mzdovou sazbu, která je nižší než rovnovážná sazba, ale odbory vyjednají vyšší mzdovou sazbu, a ta se tím dostane na rovnovážnou mzdovou sazbu.

Graf 8: Boj proti monopsonní moci pdoniků

Práce najímaná monopsonem (M) se po sjednání mzdové sazby odborů (r) posune do rovnováhy (E).

Bilaterální monopol

Vzniká tehdy jestliže existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak na straně poptávky po práci. Zájmy obou stran jsou protichůdné, a tak se skutečná mzdová sazba v tomto případě velmi těžko předpovídá a záleží velmi na vyjednávacích schopnostech a manévrovacích možnostech obou stran.

---